Akcie na pražské burze oslabily a jsou nejníže od dubna 2009

V uplynulém týdnu výrazně oslabily akcie na pražské burze, index PX se propadl o 4,5 procenta na 840 bodů. PX tak uzavřel na nejnižší hodnotě od dubna 2009. Nejvíce oslabily akcie bankovní skupiny Erste Group. Naopak největší růst zaznamenaly akcie petrochemického holdingu Unipetrol. V předchozím týdnu akcie klesly o více než procento. Vyplývá to z výsledků burzy.

Podle analytiků zasáhla burzu nervozita na evropských trzích mimo jiné v souvislosti s blížícím se referendem ve Velké Británii. „Týden byl skromný na tržní impulzy z řad měnověpolitických rozhodnutí či makroekonomických dat. Trh se však začal výrazněji věnovat případnému riziku spojenému s referendem o vystoupení Británie z EU. Reakce v závěru týdne odpovídala uchýlení se investorů do takzvaných bezrizikových aktiv,“ uvedl analytik J&T Banky Milan Vaníček.

Dopad na burzy mělo podle analytika Komerční banky Josefa Němého také několik dalších událostí, které by se měly odehrát v následujících dvou týdnech. Kromě britského referenda jsou to zasedání centrálních bank USA a Japonska. 

Podle Vaníčka se tak investoři přesouvali do dluhopisů, amerického dolaru a zlata. Naopak ostatní riziková aktiva byla pod prodejním tlakem. Většina světových akciových indexů se tak propadla do záporných hodnot. Největší poklesy zaznamenal evropský finanční sektor, dodal Vaníček.

Za pokles mohou akcie Komerční banky nebo ČEZu

Index pražské burzy byl níže než v pátek naposledy koncem dubna 2009, kdy se pohyboval až na hodnotách kolem 800 bodů. K nynějšímu výsledku přispělo všech 15 hlavních emisí, protože žádná z nich nedokázala posílit, pouze dvě stagnovaly.

Nejvýrazněji se na propadu burzy podepsaly ztráty nejobchodovanějších emisí: energetické firmy ČEZ, Komerční banky a Erste. Akcie ČEZ ztratily 3,11 procenta na 420,70 koruny. Důvodem bylo především to, že se firma rozhodla poprvé obchodovat bez nároku na dividendu. Klesaly také akcie Komerční banky 3,25 procenta na 903 korun, což je jejich nejnižší cena od srpna 2014. Nejvýraznější pokles ze všech hlavních emisí postihl cenné papíry Erste, které se propadly o 5,72 procenta na 577,40 koruny, nejníže od února loňského roku.

Na několikaleté minimum zlevnily akcie VIG, které oslabily o 4,11 procenta na 492,10 koruny. Níže byla jejich cena naposledy více než před sedmi lety, v březnu roku 2009. „Nálada finančního sektoru se přelévala ze západní Evropy. Tam si vedly bankovní domy obdobně,“ doplnil analytik Pavel Petr z Patria Online. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 8 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...