Nikósie – Do finančních problémů se kromě Řecka, Španělska nebo Itálie dostal také Kypr. Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings mu dnes snížila hodnocení schopnosti splácet závazky na stupeň BBB. Dosud Kypr hodnotila o dva stupně výše, známkou A minus. Hlavní rating je nyní pouhé dva stupně nad spekulativním pásmem a Fitch předpovídá, že Kypr si možná už koncem roku nebude schopen zajistit dostatečné financování na mezinárodních trzích. Země v současnosti bojuje zejména s nedostatkem elektřiny a se zadluženými bankami. Ubývá i pracovních příležitostí, což nejvíce pociťují obyvatelé turecké části Kypru.
Agentura Fitch
„Snížení ratingu Kypru o dva stupně na známku BBB vyjadřuje nynější i předpokládané zhoršení stavu veřejných financí. Fitch zároveň očekává, že emitent nebude schopen oslovit mezinárodní dluhopisové trhy, aby si na nich zajistil refinancování.“
Ratingová agentura zároveň upozorňuje, že Kypru ve druhém pololetí letošního a prvním pololetí příštího roku vzroste objem splatných závazků.
Na konci května srazila agentura Fitch zemi rating o tři stupně na A minus a nadále ponechala tomuto ratingu výhled na zhoršení. Hlavním důvodem byla vysoká expozice kyperských bank vůči řeckému státnímu dluhu. Poté k podobnému kroku přistoupila i Moody’s, která na konci července snížila hlavní úvěrovou známku Kypru o dva stupně na Baa1.
Za nynější nepříznivou situací ostrova stojí také výbuch muničního skladu na základně vojenské námořní základny Evangelose Florakise ve městě Mari na jihu Kypru, ke kterému došlo na začátku července. Exploze poškodila i blízkou hlavní kyperskou elektrárnu Vasilikos. Kypr kvůli explozi a zničení elektrárny přišel o více než polovinu své produkce elektřiny.
Kyperští Turci pociťují finanční problémy více než jejich jižní sousedi
K rozdělení Kypru došlo v roce 1974. Tehdy severní třetina ostrova připadla Turkům, zbytek zůstal Řekům. Mnoho kyperských Turků ale neustále dojíždí na jih za prací. Firmy v severní turecké části totiž většinou vlastní podnikatelé z pevniny, kteří mají vlastní zaměstnance.
Ayse Cirali, odborový předák
„Všechny místní velké hotely, které jsou ještě rozestavěné, jsou Turků. Veškerý personál v nich má být z Turecka. Kyperští Turci to mají zakázané.“
Samotné rozdělení ostrova přineslo oběma částem ekonomické problémy, ovšem krize už tak špatnou situaci ještě zhoršila. „Čekáme, že situace se ještě zhorší. Ekonomická krize je všude na světě. A nám teď obvyklí dárci nepomůžou,“ míní ministr financí Severního Kypru Ersin Tatar.
Na jihu není pro kyperské Turky dost práce
Zelenou linii každý den překračuje stále míň a míň kyperských Turků, protože za hranicí pro ně není dost práce. „Jsme jako sendvič mezi Tureckem a řeckou polovinou Kypru. Vztahuje se na nás ekonomické embargo. A ani nemáme právo na vlastní zemi,“ stěžuje si odborový předák Ayse Cirali.
Severní Kypr nadále přežívá a rozvíjí se jen díky podpoře z pevniny, které ale přichází stále méně. Špatná je však kondice celého ostrova. Podle ekonomů bude Kypr dalším státem, který se neobejde bez mezinárodní finanční pomoci.
