Praha - Mrak popela, který vypustila islandská sopka nad Evropu, způsobil leteckému průmyslu škody až 1,7 miliardy dolarů. Aerolinky žádají evropské vlády o kompenzace. Nelíbí se jim, že by měly platit dlouhodobé náklady cestujícím, když o rušení provozu rozhodují právě kabinety. Viní je i z toho, že se nepokusily pátrat po bezpečných leteckých koridorech.
„Kupříkladu pasažér, který za letenku zaplatil devět eur, nám předložil k proplacení účet za jídlo a ubytování za 800 eur. Není možné, aby vlády uzavřely letiště na deset dní a vzkázaly nám, že máme zaplatit náklady. Cestujícím zaplatíme, ale po vládách budeme tyto peníze požadovat,“ uvedl generální ředitel Ryanair Michael O´Leary.
Dopravci vládám evropských zemí rovněž vyčítají, že skutečnou hrozbu popela nedostatečně prověřily a podcenily i pátrání po bezpečných leteckých koridorech. Tím měly prohloubit ztráty společností a navýšit jejich náklady.
„Domnívám se, že kdyby vlády okamžitě poslaly do vzduchu letadla, aby zjistily, zda je skutečně popel pro lety příliš nebezpečný, nebo aby našly koridory, kde koncentrace popela není tak vysoká, mohli jsme létat podstatně dřív,“ konstatoval prezident Virgin Atlantic Airways Richard Branson.
Zájem o letecké dovolené prudce klesl. Cestovky sčítají ztráty
Komplikace letecké dopravy se podepisují i na ziscích cestovních kanceláří. Ty české hlásí za poslední dny propad až o 40 procent. Delší pobyty v zahraničí a neuskutečněné zájezdy způsobené šestidenním výpadkem letecké dopravy v Česku stály CK navíc přes 100 milionů. Většinu ze 2 a půl tisíce klientů, kteří uvízli v zahraničí, se jim nicméně podařilo dostat do Česka. Poslední desítky by se měly vrátit během dneška.
Náklady na sopečnou blokádu ovšem některé cestovky přivedlo do existenčních potíží. „Vím minimálně o dvou, které nevylučují ukončení činnosti,“ vysvětlil analytik Jaromír Beránek.
Podle Evropské komise a Evropského spotřebitelského centra musí kanceláře bezodkladně vrátit všechny peníze za zájezdy, které se neuskutečnily. To platí hlavně v případech, kdy klient nedal písemný souhlas se zkrácením zájezdu. V případě, že klient uvízl v zahraničí, má cestovní kancelář povinnost se o něj na vlastní náklady postarat. Některé se o klienty postaraly, účty si však museli platit sami zákazníci.
