Praha - Absolventi Vysoké školy ekonomické berou průměrně 51 000 korun, absolventi uměleckých a zemědělských škol polovinu. Čísla přinesl nový průzkum Střediska pro vzdělávací politiku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Zaměstnáním snů je pak pro české vysokoškoláky práce v ČEZu, bez ohledu na to, jaký obor studují. Představu o lukrativní profesi si současní studenti obecně spojují se silnými firmami. Podle průzkumu Studentské unie u studentů bodují i velké poradenské společnosti nebo podnik Škoda Auto.
Absolventi VŠE berou 51 000, umělci a zemědělci půlku
Absolventi ekonomických, informatických a právnických oborů berou čtyři roky po absolvování školy průměrně 40 000 korun měsíčně. V průměru až o 17 000 méně vydělávají naopak absolventi uměleckých a zemědělských oborů.
Podle průzkumu studentské unie preferují například ekonomové jako prvního zaměstnavatele velké poradenské firmy, jako jsou PWC nebo Ernst & Young. „Do naší firmy se každoročně hlásí tisícovky lidí, nabíráme 150 lidí. Nástupní mzda je vyšší než průměrná mzda v ČR a pohybuje se nad třiceti tisíci,“ uvedla Lenka Matoušová, personální manažerka z PWC.
Absolvent pražských práv začíná podle statistik s platem 44 tisíc korun. Jako nejlepší startovací čáru si studenti práv vybírají kancelář Allen & Overy, která působí ve 27 zemích světa. „Při výběru budoucího zaměstnavatele hrála roli především náplň práce, ale i jistota zaměstnání a perspektiva mzdového růstu,“ komentoval výsledky průzkumu Daniel Novák z České studentská unie. Studenti technických oborů chtějí do Škody Auto, pro studenty medicíny a farmacie představuje práci snů Zentiva. Absolutním hitem je pak už delší dobu energetický gigant ČEZ.
GALERIE
videogallery_204089
O výši platu ovšem rozhoduje i to, z jaké školy mladý odborník vyšel a v jakém městě si práci hledá. Například začínající právník z Univerzity Karlovy bere podle průzkumu již zmíněných 44 000 korun, absolvent práv z Olomouce jen necelých 28 000 korun.
Před čtyřmi lety lákala studenty státní správa
Průzkum studentských preferencí proběhl i v roce 2008, tedy v době, kdy vypukla finanční krize. Tehdy byli studenti opatrnější a volili práci pro stát. Nejžádanější byla Česká národní banka, která v současném žebříčku vůbec nefiguruje. Státní správa letos naprosto propadla. „V posledních letech státní sféra nepředstavuje ani možnost rozumného výdělku, ani možnost rozumného růstu,“ myslí si personalista Jan Bubeník. V dalších letech by podle odhadů personalitů mohly studenty nejvíce zajímat technologické firmy, jako třeba Google.
Nejhůře hledají práci absolventi zemědělky a přírodovědci
Statistiky z let 2010 a 2011 také ukázaly, že nejsnáze najdou práci lékaři, právníci a učitelé. Naopak nejhůře na tom jsou zemědělské a přírodovědecké fakulty. „Mezi jejich absolventy přesahuje míra nezaměstnanosti osm procent. Mnohem jednodušší to tradičně mají absolventi, kteří hledají místo v Praze nebo na jihu Moravy, než na severu a východě České republiky,“ uvádí dokument.
V průzkumu se školy rovněž srovnávaly podle úspěchů ve vědě, spolupráci s podniky, městy a zahraničními univerzitami, dále podle podílu magistrů a doktorandů a nabídky celoživotního vzdělávání. „Nejvyšší nárůst o 10,9 procenta za poslední dva roky zaznamenalo české vysoké školství ve výzkumné a umělecké funkci,“ stojí v materiálu. Ve vědě bodovala Vysoká škola chemicko-technologická, brněnské VUT, pražské ČVUT a Univerzita Karlova.
Se zahraničím nejvíce spolupracují umělci
V oblasti mezinárodní spolupráce je nejlepší Vysoká škola umělecko-průmyslová, která vysílá velký podíl studentů na zahraniční univerzity. V získávání peněz z komerční sféry je nejúspěšnější Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně a liberecká Technická univerzita, která vyvíjí nanomateriály využitelné v průmyslu. Brněnská veterina nabízí také nejvíc možností dalšího vzdělávání.
Nejvyšší podíl doktorandů je na VŠCHT, naopak jako čistě regionální univerzity vyšly ze srovnání Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a českobudějovická VŠTE, které nabízejí jen bakalářské studium.