Praha - Od dnešního dne může do českoamerické smlouvy nahlédnout kdokoliv. V základních kapitolách se v ní neobjevilo nic překvapujícího - smlouva mluví o propojení se systémy NATO, maximálním počtu 250 amerických vojáků na základně, které doplní asi desetičlenný tým našich expertů. Zvenku má základnu střežit česká vojenská policie, uvnitř sami Američani.
Smlouva vymezuje území pro základnu a určuje, co na něm bude stát: samotný Radar, komunikační zařízení, sklady, elektrický agregát i ubytovny. Na základně může být maximálně 250 Američanů, skutečný počet by ale měl být nižší. Náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar však tvrdí, že nakonec půjde o přibližně sto amerických vojáků.
Základna zůstává českým výsostným územím. Představitelé státu tam budou mít omezený přístup - jen při řešení krizových situaci, stíhání zločinců nebo v případě, že mají bezpečnostní prověrku. Na případné inspekce cizinců bude potřeba souhlas jak ruské, tak české strany. Se stálým pobytem inspektorů se nepočítá. Čeští vojáci ale budou na základně její činnost koordinovat přímo s Američany. Radomír Jahoda z ministerstva obrany k tomu odhaduje, že půjde přibližně o deset osob.
Dohoda počítá i se zapojením českých firem v případě, že jejich nabídky budou konkurenceschopné. Vnější prostory bude střežit česká vojenská policie, za bezpečnost uvnitř budou odpovídat Američané. Zda americká strana bude moci využít i služeb českých bezpečnostních agentur, je v tuto chvíli na jednáních mezi USA a českou armádou.
Náklady na výstavbu a provoz platí Američané. O případné úpravy infrastruktury v okolí základny se musí obě strany podělit podle toho, kdo ji víc využívá. Přímo na základně budou mít čeští odborníci možnost měřit účinky radaru. Pokud hodnoty přesáhnou povolené normy, musí Američané jednat s Čechy o nápravě.
Smlouvu musí ještě schválit parlament, tam se pravděpodobně dostane až na podzim a schvalování se zřejmě protáhne do začátku příštího roku. Druhá z parlamentních dohod, tzv. smlouva SOFA o postavení vojáků, zatím vázne na otázce daní.
