Praha - Ústavní soud odmítl stížnost vojenského zpravodajce Jana Pohůnka pro zjevnou neopodstatněnost. České televizi to řekl mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger. Pohůnek a bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník jsou stíhaní v kauze Jany Nagyové, nyní Nečasové. Oba podali ústavní stížnost pro údajné porušování svých práv - práva na obhajobu a práva na spravedlivý proces - a domáhali se zrušení trestního stíhání pro jeho nedůvodnost. V případě Ondreje Páleníka soud dosud nerozhodl.
Zpravodajec Pohůnek u Ústavního soudu neuspěl, jeho stíhání pokračuje
Advokát Jana Pohůnka Michal Hráský už dříve uvedl, že ústavní stížnost byla podána proti dvěma rozhodnutím: „Byla to usnesení Krajského i Okresního soudu v Ostravě, kdy se rozhodovalo o vazbě.“ Podle Hráského nebyla při rozhodování soudů zachována „rovnost zbraní“. Obhajoba poukazuje i na to, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a žalobci: „To je námitka, která se od počátku objevovala i v obhajobě dalších obviněných.“
Podle Páleníkova advokáta Tomáše Sokola se měl soud zabývat tím, zda usnesení o zahájení trestního stíhání obsahuje náležitosti, jaké má mít. „My tam namítáme, že klient neměl být vzat do vazby mimo jiné i proto, že popis skutku, který tam je užit, to znamená, že zajistil sledování, je natolik neurčitý, že nikdo neví, co to je,“ vysvětlil. Pochybení ale Sokol shledává i ve verdiktu ostravského krajského soudu, který se zabýval stížností proti vazbě.
„Ústavní soud nepřistoupil k přezkumu, protože už při prvním zkoumání tohoto návrhu zjistil, že jde o návrh zjevně neopodstatněný,“ řekl k Pohůnkově stížnosi Göttinger. ÚS podle něj dlouhodobě zdůrazňuje, že je především věcí trestních soudů, aby posuzovaly, zda je vazba skutečně nezbytným opatřením. „ÚS smí do tohoto procesu zasáhnout pouze tehdy, pokud rozhodnutí trestního soudu o vazbě nebylo vůbec podloženo zákonným důvodem nebo je tvrzený důvod vazby v extrémním rozporu s principy ústavního pořádku. V tomto případě se tak nestalo,“ dodal mluvčí.
U Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) si Pohůnek s Páleníkem stěžovali i na postup policie a žalobců. Ani zde ale neuspěli. NSZ minulý týden rozhodlo, že ani jedna ze složek při vyšetřování údajného zneužití Vojenského zpravodajství nepochybila.
Ondrej Páleník
V kauze někdejší šéfky kabinetu expremiéra Petra Nečase (ODS) je obviněna trojice zpravodajců vojenské tajné služby. Vedle Páleníka a Pohůnka i bývalý šéf Vojenského zpravodajství Milan Kovanda.
Podle policistů vyvíjela Nečasová na expremiéra nátlak, aby se rozvedl. Předloni v listopadu proto měla zosnovat a usměrňovat nezákonné sledování jeho bývalé manželky Radky. Představitelům Vojenského zpravodajství údajně opatřila její fotografii i adresu. Na sledování se prý bez vědomí ministra obrany domluvila s generály Páleníkem a Kovandou a s plukovníkem Pohůnkem. Loni v březnu pak údajně nechala sledovat také svého řidiče Jiřího Pertla a jeho přítelkyni z Úřadu vlády Alenu Hegrovou. Motivem byla podle policistů snaha zabránit spekulacím novinářů o jejím vztahu s Nečasem.