Praha - Stále více párů má problémy přirozenou cestou počít dítě. S tím souvisí zcela nový trend - Češi si nechávají zmrazovat sperma a vajíčka. Až se rozhodnou stát se v budoucnu rodiči, chtějí se vyhnout problémům s neplodností a příchod potomka si pojistit. Uchovávání tohoto materiálu ale vzbuzuje řadu otázek.
První dítě ze zkumavky se narodilo v roce 1978 v Anglii, v Česku se to podařilo o čtyři roky později. Dnes už není umělé oplodnění nic neobvyklého. V současné době se u nás takto každý rok narodí kolem pěti tisíc dětí, za dvacet let by ze zkumavky mohlo vzejít dokonce každé třetí dítě.
„Pro ženy, pro které je kariéra tak silná, že nejprve kariéra a pak mateřství, je vhodnější v mladším věku vajíčka zamrazit. Až bude kariéra ukončena nebo až bude vhodný partner, tak může využít potenciál mladších vajíček,“ domnívá se lékař asistované reprodukce Marek Koudelka. Lékaři zmrazování i doporučují - a to těm, kteří prodělali na hranici puberty záněty nebo mají neplodnost v rodině.
Jenže mražení vajíček, spermií a případně embryí s sebou nese i několik otazníků. „Dostáváme se k tomu, co kdyby ta žena chtěla vajíčka v padesáti nebo šedesáti letech. Je to její vlastní biologický materiál, na který má nárok. Budeme ale před sociologickým dilematem, v kolika letech by měla nejpozději porodit,“ poukazuje lékařka Hana Višňová. Otázkou také zůstává, jak dlouho může být tento materiál uchován. „Teoretická možnost je na neomezeně dlouhou dobu, protože embrya, spermie a vajíčka se mrazí v tekutém dusíku. Ale vždycky bude problém s uskladněním, potenciální gamety znamenají potenciální život a etická otázka, jestli ukončit, nebo neukončit uchovávání, je velmi složitá,“ dodává gynekolog Štěpán Machač.
Nejčastější metody asistované reprodukce
Principy umělého oplodnění jsou stejné jako před třiceti lety, ale dílčí techniky se měnily. Základní metodou je stále takzvaná in vitro fertilizace. Při ní se odeberou vajíčka i spermie, ze kterých se ve speciálním inkubátoru vytvoří embrya. Ta nejzdravější pak lékaři vpraví do dělohy ženy. Používá se také metoda, kdy do vejcovodu matky přenesou lékaři jen spermii a vajíčko a všemu pak ponechají volný průběh. U vajíčka se někdy přistupuje i k nařezávání obalu mikrojehlou.
Zatímco dříve se pro zvýšení šancí na úspěch často zavádělo více embryí a s tím souvisel i nárůst rizikových vícečetných těhotenství, nyní se stále častěji a úspěšně používá zárodek pouze jeden. Extrémní případy, jako byla v roce 2009 americká matka, jíž se narodila osmerčata, se v českém prostředí vůbec neobjevují.
Zamražená generace
Kolik embryí je v tekutém dusíku nyní uchováno, se také neví. „Dneska moc nikdo neví, co s nimi, navíc kolik těch embryí na světě je, to nikdo neví, v Evropě minimálně milion, v Americe možná méně. Tady se mluví o zamražené generaci, ale nikdo neví, jestli embryo je něco, nebo někdo,“ upozorňuje přednosta Ústavu etiky 3. LF UK Marek Orko Vácha.
Zatím není jasné ani to, jak dlouho zmrazené embryo vydrží. Podle odhadů až stovky let. Odvážnější scénáře mluví o tom, že tady zůstanou věčně a že je de facto necháme generacím, které mají našlápnuto k úplné neplodnosti. „O dvou oblastech lidského bádání se říká, že jsou rychlejší než fantazie autorů sci-fi: informatika a molekulární biologie. Za padesát let můžeme být tak daleko, že se nám o tom ani nesní, že to je naprosto mimo naši fantazii,“ uzavírá Vácha.
