Vládní novelu o změnách v kontrole zpravodajských služeb vrátila ve středu sněmovna do druhého čtení. Poslanci tak budou moci návrh ještě upravovat. Novela předpokládá, že pod sněmovní kontrolu budou spadat všechny zpravodajské služby, tedy i civilní rozvědka. Na činnost zpravodajců bude navíc dohlížet také pětičlenný nezávislý orgán. Vláda zároveň chce, aby mělo Vojenské zpravodajství možnost sledovat veškerou elektronickou komunikaci v zemi kvůli možným kybernetickým útokům. Kritici to však považují za nebývalý zásah do soukromí.
Změny v kontrole tajných služeb vrátila sněmovna do druhého čtení
Události: Nová práva a omezení pro tajné služby (zdroj: ČT24)
Vrácení zákona do druhého čtení prosadila Jana Černochová z opoziční ODS, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s tím souhlasil. „Cílem není spěchat, jde o systémovou změnu. Nebráním se tomu, aby se diskuse o něco prodloužila,“ řekl ministerský předseda.
V Česku fungují tři tajné služby: Úřad pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědka), BIS (civilní kontrarozvědka) a Vojenské zpravodajství, které v sobě slučuje jak sběr informací uvnitř republiky, tak v zahraničí.
Sněmovní komise teď kontrolují činnost BIS a Vojenského zpravodajství. Pokud bude předloha schválena, poslanci budou nově dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace.
Vedle toho vznikne novelou orgán nezávislé kontroly, který by měl být složen z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s určitými omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit.
- Úřad pro zahraniční styky a informace: Civilní rozvědka, zpravodajská služba, jež zabezpečuje informace ze zahraničí důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničněpolitických a ekonomických zájmů Česka. Ředitele služby se souhlasem vlády jmenuje a odvolává ministr vnitra, rozpočet civilní rozvědky je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra.
- Předchůdcem ÚZSI byly Úřad pro zahraniční styky a informace federálního ministerstva vnitra, na něj po rozpadu federace navázal Úřad pro zahraniční styky a informace ministerstva vnitra ČR. V roce 1994 se jeho nástupcem stal již samostatný Úřad pro zahraniční styky a informace.
- Bezpečností informační služba: Civilní kontrarozvědka se zaměřuje na sběr informací v hranicích republiky. Jejího ředitele také jmenuje vláda, činnost BIS dozoruje zvláštní poslanecká komise. Úkolem kontrarozvědky je získávat informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi i o činnosti cizích zpravodajských služeb. BIS vznikla v roce 1994, navázala na činnost federálního Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a Federální bezpečnostní informační služby.
- Vojenské zpravodajství: Jeho úkolem je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace, které jsou klíčové pro zajištění obrany Česka. Ředitele služby jmenuje ministr obrany se souhlasem vlády, nejprve ale musí kandidaturu projednat sněmovní branný výbor. Z výkonu funkce je ředitel odpovědný ministrovi obrany, který ho též se souhlasem vlády odvolává. Rozpočet tajné služby je součástí rozpočtu ministerstva obrany.
- Vojenské zpravodajství se vnitřně člení na Vojenskou zpravodajskou službu (rozvědka, získává informace z ciziny) a Vojenské obranné zpravodajství (kontrarozvědka, která pracuje uvnitř ČR). Až do roku 2005 obě složky fungovaly samostatně, přestože jejich sloučení ustanovil už zákon z roku 1994.
Vojenské zpravodajství má sledovat veškerou elektronickou komunikaci
Vláda zároveň chce, aby mělo Vojenské zpravodajství možnost sledovat veškerou elektronickou komunikaci v zemi kvůli možným kybernetickým útokům. Zajištění kybernetické obrany Česka doteď není zákonem upraveno. Pokud norma projde, bude mít Vojenské zpravodajství právo připojit se do sítí mobilních operátorů nebo poskytovatelů internetového připojení. Ti o tom budou muset mlčet.
„Jejich umístění, respektive instalace do požadovaného prostředí, bude vždy podléhat schválení vládou,“ uvedl v říjnu ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
„Ta definice je poměrně široká, umožňuje široký výklad a podle našeho názoru existuje nebezpečí, že může dojít ke zneužívání,“ říká místopředseda České advokátní komory Robert Němec.
I poslanci mluví o tom, že chtějí od tajné služby záruky, že nebude získávat informace proti českým občanům. „Myslím si, že je v pořádku, aby to příslušelo Vojenskému zpravodajství. Na druhou stranu ještě tam máme celou řadu otázek,“ upozorňuje poslankyně Jana Černochová (ODS). Za dva týdny má na otázky zástupců politických stran odpovídat premiér Bohuslav Sobotka.