Havířov – Stovky lidí si v Havířově připomněly sedmdesát let od takzvané Životické tragédie - vedle Lidic a Ležáků jedné z největších vyhlazovacích akcí, jakých se nacisté dopustili za Protektorátu Čechy a Morava. Při přestřelce v životické hospodě zastřelili partyzáni tři gestapáky a odvetou byla poprava 36 nevinných mužů, dalších 31 gestapo pak odvezlo do koncentračních táborů. Přežili jen čtyři.
Životice: Za tři gestapáky nacisté zastřelili 36 mužů
V hospodě Isidora Mokrosze v Životicích, které jsou dnes součástí Havířova, se 4. srpna 1944 střílelo - na gestapáky tam zaútočili partyzáni. Podle historika Muzea Těsínska Martina Krůla to byli odbojáři z Armi krajowej, kteří přijeli nad příslušníky gestapa vykonat rozsudky. Tři nacisty zastřelili, při přestřelce zahynul také jeden partyzán a hostinský.
Krvavou odvetu zorganizovalo gestapo 6. srpna ráno. Němečtí vojáci nejprve obklíčili Životice a příslušníci gestapa začali dělat v domech prohlídky. „Postupovali podle seznamu, na kterém byli lidé, kteří nepřijali takzvanou “volkslistu„ - doklad o německé národnosti. Šli tedy cíleně po lidech, kteří deklarovali svou českou nebo polskou národnost,“ vysvětloval historik Krůl.
Památník životické tragédie
Otce střelili u lesa…
Muže, kteří německou příslušnost neprokázali, odváděli z domů a někde poblíž je stříleli. Mezi oběťmi byl i otec Zdeňka Dudy. „Otec byl u lesa, když ho střelili, nejprve z větší dálky. Když padl, gestapák šel k němu s pistolí a ještě ho střelil do hlavy,“ vzpomínal muž.
Během dopoledne gestapo popravilo 36 lidí z Životic, Horní a Dolní Suché a Horního Těrlicka. Z obětí bylo 28 mužů polské národnosti, 8 české. Nejmladšímu ještě nebylo 17 let. Neprokázalo se, že by někdo z nich měl cokoliv společného s přestřelkou v hostinci. Zachránili se jen ti, kteří náhodou nebyli doma, byli třeba v práci. Ještě dalších 31 ale gestapo odvedlo na smrt do koncentračních táborů. U popravených Němci nechali zapsat do matriky jako příčinu smrti infarkt nebo třeba srdeční slabost. Těla ještě v den masakru odvezli na starý židovský hřbitov v Orlové, kde je hodili do jedné hluboké jámy.
2 minuty
Uplynulo 70 let od masakru v Životicích.
Muzeum připomíná i tábor v Letech
Lidé uctili památku obětí ve středu 6. srpna na pietním místě v Havířově-Životicích. „Je to velmi smutné, i po sedmdesáti letech pláču,“ řekl jeden z účastníků vzpomínkové akce. Od roku 1949 je tam pomník, od osmdesátých let také muzeum. Dokumentuje životický masakr, mapuje okupační situaci na Těšínsku, ale připomíná i další oběti nacismu. Aktuálně je tam výstava Lety - život za plotem. Věnuje se politicky výbušnému a neřešenému tématu romského tábora v Letech, v jehož těsné blízkosti je velký vepřín. Přibližuje historii Romů i vývoj tábora od jeho počátků, kdy sloužil jako Domov pracovního útvaru, až po odsun českých a moravských Romů do Osvětimi.