Zatímco dříve se texty četly, dnes se tzv. skimují. Zatímco dříve se do tématu pronikalo, dnes se jím progooglujeme. A z přátelských pochval či ocenění se postupem doby staly lajky a lajkování. Éra nových médií je charakteristická především proměnou jazyka. Podle ředitele Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR Karla Olivy vzniká nový komunikační styl, v němž se mísí prvky obvyklé v psaném textu s uvolněností ústního projevu.
Nová média vnesla nejen do jazyka, ale do komunikace obecně určitou neformálnost. „Dříve musel být psaný text daleko pečlivěji vystavěn. Teď už na to pečlivé vystavění nemáme čas,“ upozornil ve Fokusu Václava Moravce jazykovědec Karel Oliva. Důvodem je podle něj snaha rychle se vyjádřit, což způsobuje, že kvalita psaného textu upadá.
Současně s tím se proměňuje způsob, jakým jazykové prostředky používáme. „Ještě jsem neviděl papírový dopis, který by začínal pozdravem 'dobrý den'. Zatímco v emailu už je to téměř standardní oslovení,“ uvedl příklad Oliva. „Smývá se rozdíl mezi tím, co je formální a co je neformální, co je komunikace mezi přáteli a co je konverzace na formální úrovni.“
Šéf Ústavu pro jazyk český se proto domnívá, že vzniká nový, hybridní jazykový styl. „Dříve jsme měli komunikaci ústní, resp. telefonickou, a pak jsme měli komunikaci písemnou. A teď jsme někde mezi tím, na pomezí mluveného a psaného. Zažíváme zajímavou dobu, kdy přichází nový styl komunikace,“ je přesvědčen Oliva.
Na internet se obracíme čím dál častěji. Kolik toho stihneme za deset vteřin?
(srovnání 2012 ↗ 2014)
- 28 milionů ↗ 34 milionů emailů
- 13 000 ↗ 550 000 nových příběhů na Facebooku
- 16 000 ↗ 57 000 tweetů na Twitteru
- 3,5 miliardy ↗ 8 miliard vzkazů na Whatsapp
- 590 ↗ 6 800 obrázků na Instagramu
- 116 000 ↗ 700 000 dotazů na Googlu
- 4 hodiny nového videa ↗ 20 hodin nového videa na YouTube
Kritici často poukazují na to, že komunikace prostřednictvím digitálních médií je neosobní a povrchní. Že nepodporuje skutečné mezilidské interakce. Nejúspěšnější Čech na sociální síti Instagram Jiří Šiftař, jehož profil sleduje skoro 300 000 lidí, si to ale nemyslí. „Díky té síti jsem v reálném světě osobně potkal spoustu úžasných lidí, které bych asi jinak neměl šanci potkat. Pilota z USA, zdravotní sestřičku z Filipín, designéra z Brazílie,“ vypočítal muž, který je povoláním softwarový designér.
Máme se bát digitální demence?
Jazyk je jedním z nejvýraznějších příkladů toho, jak radikálně nová média proměňují život společnosti. Jaký to ale bude mít dopad na současnou generaci dětí a mladých lidí, kteří s digitálními technologiemi pracují v podstatě od malička? Německý profesor neurověd Manfred Spitzer, autor knihy Digitální demence, se do budoucnosti dívá s obavami.
„Digitální média jsou součástí našeho každodenního života. A zvyšují naši efektivitu. Ale vše, co má účinek, má i svá rizika a vedlejší efekty. Když outsourcujete duševní činnost, tak nepoužíváte vlastní mozek. S mozkem je to jako se svaly: buď je používáte, nebo je ztratíte,“ řekl v rozhovoru pro Fokus VM Spitzer. Hlavní riziko podle něj spočívá v používání digitálních médií od útlého věku – dětem a dospívajícím lidem se totiž mozek teprve vyvíjí.
Kolik lidí se v Česku připojí na internet alespoň jednou denně?
- 18–29 let 88 %
- 30–39 let 81 %
- 40–49 let 73 %
- 50–59 let 59 %
- 60–69 let 36 %
- 70 a více let 16 %
Napříč celou populací používá v Česku internet pravidelně 76 % lidí. V rámci Evropské unie se s touto hodnotou řadíme k průměru. Nejvíc lidí používá internet v Lucembursku (93 %), nejméně v Rumunsku (48 %).
Zdroj: Masarykova univerzita v Brně, Evropská komise
„Čím jsou děti mladší, tím jsou digitální média nebezpečnější pro jejich rozvoj. Vezměte si třeba tablet. Mnoho lidí si myslí, že tablet je skvělá věc pro batolata a děti v mateřských školách. Protože můžete jen přejíždět prstem a přitom něco dělat. Problém ale je, že dítě staré dva, tři, čtyři roky potřebuje brát věci do rukou a sahat na ně. To je totiž způsob, jak se vytvářejí v mozku reprezentace objektů – při manipulaci. Senzomotorické vjemy a smyslově-pohybový rozvoj v raném dětství podporují pozdější mentální rozvoj,“ vysvětlil neurovědec.
„Když to neberete vážně, tak na konci skončíte s digitální demencí, což je duševní degenerace. A tu nechceme. Prostě neexistuje věc, která je jen dobrá. A digitální média nejsou v tomto výjimkou,“ varoval Spitzer.
Bývalý ředitel společnosti Microsoft pro Evropu Jan Mühlfeit souhlasí jen s dílčími argumenty profesora Spitzera. Za hlavní problém označil neschopnost dětí pocházejících z „digitální generace“ udržet pozornost. Podle něj se vydrží soustředit v průměru jen dvanáct minut. „Představte si, že vás bude někdo operovat a po dvanácti minutách upustí skalpel a řekne: 'Podívej, já si musím jít updatovat Facebook,'“ poznamenal Mühlfeit.
Zároveň ale současnou mladou generaci nazývá „generací pozitivního rozvratu“. Proč? Protože dnešní mladí lidé jsou první, kteří rozumějí technologiím lépe a využívají je ve větší míře než jejich rodiče. V důsledku toho mají větší šanci dostat se do řídicích funkcí v politice nebo v korporacích, a to v relativně nižším věku. Mladá generace má také daleko lepší povědomí o globálních problémech, jako jsou chudoba nebo znečištění životního prostředí.
Kdy vznikly globálně nejvýznamnější sociální sítě a kolik mají uživatelů?
- 2003 LinkedIn • 347 milionů • 1,5 milionu v ČR
- 2004 Facebook • 1,4 miliardy • 4,4 milionu v ČR
- 2005 YouTube • 1 miliarda • 5,5 milionu návštěvníků měsíčně v ČR
- 2006 Twitter • 288 milionů • 186 000 v ČR
- 2010 Instagram • 300 milionů • 150 000 v ČR
Mühlfeit soudí, že rizika internetu se dají eliminovat. „Lidé musejí být ostražití. Je to o výchově, o edukaci,“ nastínil manažer. S tím v zásadě souhlasil i bývalý předseda Pirátské strany Ivan Bartoš; internet by nepovažoval a priori za nebezpečí. „Není to věc, které je třeba se bát. Zrovna tak jako učíme dítě chodit po silnici, tak bychom měli přistupovat k internetu,“ uzavřel Bartoš.
Čeho se obyvatelé EU obávají, když se pohybují na internetu?
- 43 % se bojí zneužití osobních údajů
- 42 % nevěří v bezpečnost plateb
- 26 % preferuje se o zboží a službách pobavit s reálným člověkem a vše si vyzkoušet
- 22 % se obává, že nedostane zboží a služby, za které na internetu zaplatili
- 22 % Evropanů sleduje, co na internetu dělají jejich děti
- 21 % s dětmi o nebezpečí internetu mluví
- 18 % rodičů v Evropské unii hlídá a omezuje čas, který jsou jejich děti on-line
- 13 % používá funkce omezující možnosti internetových prohlížečů
Zdroj: Eurobarometr
