Ženy mají v Česku o pětinu nižší důchod než muži

Praha - Ženy v Česku mají v průměru výrazně nižší starobní důchod než muži. Zatímco senioři dostávali na konci prvního čtvrtletí průměrně skoro 11 700 korun měsíčně, seniorky pobíraly něco málo přes 9 500 korun. Mají tak téměř o pětinu nižší penzi než muži. Tento rozdíl se v posledních letech nemění, vyplývá ze statistik České správy sociálního zabezpečení. V Česku dostává starobní důchody 750 tisíc mužů a 900 tisíc žen.

Na výši penze má vliv počet odpracovaných let i výdělek, z něhož člověk do systému sociálního zabezpečení odvádí peníze. Ženy v Česku vydělávají v průměru skoro o čtvrtinu méně než muži. Důvodem bývá to, že pracují v oborech, kde jsou nižší příjmy. Také v lépe placených vedoucích funkcích bývají většinou muži. Méně vydělávají podle průzkumů i ženy, které jsou na stejné pozici jako jejich kolega a dělají stejnou práci. Ve výši penze se pak odráží třeba i doba rodičovské dovolené a práce na částečný úvazek.

Průměrný starobní důchod žen a mužů se liší zhruba o 18 procent. Za posledních deset let se rozdíl nezměnil. Na konci prvního čtvrtletí seniorky pobíraly v průměru 9 573 korun, senioři 11 672. Důchody těch, kteří odešli do penze letos od ledna do března, byly ale o něco vyšší. Muži dostali v průměru 11 971 korun, ženy 10 074 korun. Rozdíl dosahoval asi 16 procent.

Podle odborníků je nutné podmínky pro ženy a muže srovnávat. Kvůli nižším příjmům a poté i důchodům ženám totiž mnohem víc než mužům hrozí ve stáří chudoba. Sociologové mluví o feminizaci chudoby. Důchodců postupně přibývá. Před deseti lety ČSSZ vyplácela starobní penzi 1,35 milionu lidí, letos na konci března posílala starobní důchod zhruba 1,65 milionu osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o výročí 17. listopadu

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali výročí 36 let od sametové revoluce. V debatě zmínili otázku odrazu revoluce v současné společnosti, dopad rozdělení Československa, hodnoty ve společnosti tehdy a dnes, čelení hrozbám i možné „zklamání z demokracie“. Pozvání přijali spisovatel, antropolog a textař Michal Horáček, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, ekonom a právník Dušan Tříska, někdejší odborový předák, bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a herec Jan Cina. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Na cestě k demokracii jsme neustále a ještě jsme z ní nesešli, míní Uhde

K demokracii a svobodě kráčíme stále, neexistuje definitivní stav, sdělil k příležitosti 36 let od sametové revoluce v Interview ČT24 dramatik, spisovatel a polistopadový politik Milan Uhde. Demokracii je podle něj nutné neustále prověřovat. „Kde zvyk, tam velké nebezpečí,“ řekl moderátorovi Danielu Takáčovi. V nastavení politických institucí má však podle něj Česko dobré předpoklady.
před 4 hhodinami

Česko si připomnělo 17. listopad, davy vyrazily na Národní třídu

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Cenu Paměti národa získaly osobnosti z Česka, Slovenska i Ukrajiny

Cenu Paměti národa získalo pět osobností z Česka, Slovenska a Ukrajiny, které čelily politickému tlaku a postavili se komunismu. Letošními laureáty tak jsou Milena Sedláčková a Jaroslav Vrbenský z Česka, Fedor Gál a Emil Sedlačko ze Slovenska a Nadija Kalinčenkovová z Ukrajiny. Šestnáctý ročník Cen Paměti národa se konal v Národním divadle.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Student Lagner po 17. listopadu pomáhal organizovat stávku

Hybnou silou událostí roku 1989 byli studenti. Ti jsou spojováni nejen s brutálním zásahem proti nim na Národní třídě, ale i s následujícím děním. Tehdy třiadvacetiletý student DAMU Pavel Lagner patřil mezi ty, kteří začali ihned organizovat stávku. Sedmnáctého listopadu se totiž rozhodl, že nebude dále „kolaborovat“ s režimem a na vysokou školu už za komunismu nepůjde.
před 13 hhodinami

„Česko není na prodej.“ Demonstrace mířila proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů

Na pražském Staroměstském náměstí se v pondělí sešli lidé na demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů. Krátce po začátku protestu prostor výrazně naplnili. Mnozí demonstrující drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance. Pořadatelé na akci nazvané Česko není na prodej protestovali proti vznikající vládě, která podle nich stojí na mafiánském principu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Statisíce lidí hovořily jedním hlasem, vzpomíná britský historik na listopad 1989

Vidět statisíce lidí hovořit jedním hlasem bylo něco mimořádného, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi slavný britský historik Timothy Garton Ash, který do Československa dorazil několik dnů po 17. listopadu 1989. Za „fantastickou chvíli“ označil moment na pražském Václavském náměstí, kdy všichni demonstranti vytáhli z kapes klíče a začali s nimi cinkat.
před 16 hhodinami

Sametoví pamětníci umístili ukrajinské vlajky u Okamurova domu, šéf sněmovny to kritizuje

Na plot domu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) rozvěsila skupina Sametoví pamětníci ukrajinské vlajky. Ty jsou také namalované či nasprejované i na chodnících, schodech, sloupech či koších. Událost vyšetřuje policie, potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Okamura po svém nedávném zvolení do čela sněmovny nechal odstranit vlajku Ukrajiny ze sněmovní budovy. Okamura čin Sametových pamětníků kritizoval.
před 17 hhodinami
Načítání...