Zemřel Otakar Rambousek - agent chodec a objevitel Mašínů

Praha - Ve věku sedmaosmdesáti let zemřel ve čtvrtek spisovatel Otakar Rambousek. Proslavil se především knihou Jenom ne strach, která vypráví příběh bratrů Mašínů. Aktivně bojoval proti nacistické okupaci a komunistické totalitě. Rambousek se v roce 1945 jako dvaadvacetiletý mladík zúčastnil bojů o rozhlas a neohroženě se choval i při pražském jaru v roce 1968, když stál u zrodu sdružení K-231, které mapovalo zločiny v komunistických žalářích. Po okupaci armádami Varšavské smlouvy odešel do emigrace. Napsal několik knih, ale ta o bratrech Mašínech z roku 1990 se stala bestsellerem. Padesátitisícový náklad byl rozebrán v několika dnech.

Poslední rozloučení s Otakarem Rambouskem se koná 11. června od 10:00 v pražském strašnickém krematoriu.

„Právě Otakar Rambousek objevil Mašíny pro veřejnost. Šlo o nesmírně statečného člověka,“ řekl historik Petr Blažek. V roce 1999 prezident Václav Havel vyznamenal Rambouska medailí Za zásluhy.

9 minut
Události, komentáře s Petrem Blažkem a Rudolfem Zahrádkou
Zdroj: ČT24

Po Únoru utekl na Zapád a stal se z něj agent chodec 

Když po únorovém převratu komunisté uzavřeli hranice, bylo třeba hledat spojení mezi lidmi na Západě a těmi „uvnitř“. Neprostupná železná opona ještě nestála, a tak se nabízela nejjednodušší cesta přes takzvanou zelenou hranici - proto se objevili agenti-chodci. 

Otakar Rambousek pocházel z pražské rodiny, po otci se učil instalatérem. Když nacisté obsadili Československo, odvlekli schopné lidi na práci do říše, mezi nimi i Rambouska. Domů se vrátil ze zdravotních důvodů v roce 1944. 

Na jaře 1945 se dvaadvacetiletý Rambousek přidal k ilegální odbojové skupině František. Po osvobození se stal osvětlovačem zpravodajského filmového štábu. Všechno ale pro Rambouska jako pro člena národně socialistické strany skončilo v únoru 1948. 

Z uprchlíka agentem - v červnu 1948 přešel Rambousek ještě se třemi studenty hranici do Německa. „Agentem chodcem se člověk nestane tak, že by se někde přihlásil. Oslovili mne jako uprchlíka v lágru, přišel velitel lágrové policie a já se s ním začal bavit,“ vzpomínal před několika lety na tehdejší dobu Rambousek.

Agent Rambousek poprvé přešel hranici do Československa v dubnu 1949, nakonec tuto cestu vykonal čtrnáctkrát. Při poslední cestě ho ve vnitrozemí zatkli. Zachránilo jej jen to, že nepoužil zbraň - při následném soudním procesu dostal „jen“ doživotí. Pomohlo mu i to, že bojoval v pražském povstání proti nacistům a také dělnický původ. Odseděl si patnáct let, z toho deset v Leopoldově. Když vyšel z vězení, psal se rok 1964. 

Po druhém útěku skončil v USA

Když za čtyři roky začalo tzv. pražské jaro, nechtěl s ostatními reformovat komunismus. Stal se předsedou dokumentační komise sdružení K-231 a shromažďoval dokumenty a svědectví o poměrech v komunistických vězeních. Po srpnové okupaci utíkal na Západ znovu. „Měli jsme v papírech napsáno, že cestujeme do bulharské Sofie. Ale dojeli jsme do Jugoslávie, do Mariboru a chtěli do Rakouska. Ale odtud nás vrátili. Tak jsme přešli hranice do Itálie nedaleko slovinské Gorice. Tam to bylo bez problémů.“ 

Rambousek se ohlásil u amerického vojenského atašé v Římě. Použil své staré krycí jméno František Damica a za pár týdnů se už mohl přestěhovat do USA. Americký Kongres totiž přijal tajný dodatek k imigračnímu zákonu, který říkal, že každý rok má na přistěhovalecké vízum nárok tři sta lidí, kteří nasazovali svůj život ve prospěch USA. 

Amerika se mu sice odvděčila, ale vzala mu též vnuka - 11. září 2001 zaútočili teroristé na New York, ve věžích WTC zahynul jeho sedmadvacetiletý vnuk Lukáš.

  • Josef a Ctirad Mašínové, členové skupiny bratří Mašínů, která se v 50. letech prostřílela na Západ. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/105/10414.jpg
  • zdroj: ÚSTR http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1703/170294.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
před 5 hhodinami

Zájem o dálniční známky vzrostl

Řidiči mají vyšší zájem o dálniční známky. Do konce dubna si je pořídilo zhruba o sto tisíc šoférů více než za stejné období loni. To přitom kupovali kupony ve velkém kvůli blížícímu se výraznému zdražení. Znovu si přitom připlatili řidiči i letos. Populární jsou i jednodenní známky. Za chybějící elektronické viněty celníci za první čtyři měsíce při kontrolách uložili na místě pokuty bezmála za čtrnáct milionů.
před 5 hhodinami

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
před 5 hhodinami

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 7 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 16 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 17 hhodinami
Načítání...