Zemědělec přišel po sporu s Agrofertem o úrodu, postříkali mu ji herbicidy

Řešit obchodní spor tak, že někomu zničím úrodu, je metoda jako z mafiánského filmu. Pro jihomoravského zemědělce Bohumíra Radu, který se dostal do křížku s Agrofertem Andreje Babiše, je to bohužel realita. Spor vyvrcholil chemickou pomstou na lánu obilí. Podrobnosti zjišťoval Michael Fiala a Jan Moláček z Reportérů ČT.

Na poli pana Rady rostla ještě před pár týdny po kolena vysoká potravinářská pšenice. Teď je ale lán prázdný. Zdravé obilí, které bylo jen několik týdnů před sklizní, nezničilo sucho ani škůdci, ale padlo za oběť tvrdému podnikatelskému boji.

Incident se odehrál letos mezi 11. a 17. květnem. Na jedné straně sporu je majitel zničené pšenice Bohumír Rada, na druhé současný ministr financí Andrej Babiš (ANO), respektive jedna z jeho firem. Pan Rada z jihomoravského Boskovštejna byl donedávna majitelem velké zemědělské firmy Agro Jevišovice. Podnik dodával maso hlavně firmě Kostelecké uzeniny, kam vstoupila před 10 lety Babišova skupina Agrofert. „Po naléhání pana Babiše se naše společnost téměř stoprocentně orientovala se svou produkcí na Kostelecké uzeniny. V tom čase na mě začal Agrofert útočit, abych mu svou společnost prodal,“ uvedl Rada.

Memorandum jako cár papíru - závazek Agrofert nikdy nesplnil

V lednu 2011 pan Rada Babišovi svou firmu skutečně prodal. Kromě smluv o prodeji akcií ale tehdy podepsali ještě memorandum. V dokumentu se píše, že kromě toho, že mu Agrofert zaplatí za akcie, nechá ho také hospodařit na 1500 hektarech zemědělské půdy. „Trval jsme na tom, aby tam byl podepsaný pan Babiš jakožto garant, že veškeré závazky budou plněny. Bylo to hlavně proto, že v Agrofertu dochází ke střídání manažerů, tak aby to zkrátka nepodepsal někdo, kdo už tam za 14 dní nebude a pak se nebude vědět, co je v memorandu napsané. Pan Babiš v závěru vyjednávání přišel, memorandum podepsal a při podání ruky mi řekl: 'Jsem garant toho, že memorandum bude splněno.',“ vzpomínal pan Rada na podpis dokumentu.

Záběr z likvidace úrody
Zdroj: ČT24

Na základě memoranda pak obě strany podepsaly podnájemní smlouvy na pozemky. Závazek ale Agrofert nikdy nesplnil. Aktuálně nechává Bohumíra Radu hospodařit jen na 797 hektarech, což je asi polovina z původně slíbené rozlohy. Podle zemědělce jsou výsledkem poloviční tržby i výnosy a s tím související propouštění. „Přemýšlím, co dál,“ dodává.

Proč tedy Agrofert neplní, k čemu se zavázal? Pole, na kterých měl zemědělec hospodařit, totiž Agrofertu nepatřila. Měl je pouze pronajatá od jiných zemědělců. Panu Radovi pak začal vysvětlovat, že majitelé vypovídají Agrofertu pronájmy a tím pádem ho firma nemůže na těchto pozemcích nechat hospodařit. „Pokud se ukáže, že na nějakém pozemku to nejde, tak logicky měla skupina Agrofert nabídnout jiné pozemky - náhradní plnění,“ tvrdí právní zástupce Radových Petr Vališ.

Nahrávám video

Andrej Babiš Reportérům ČT rozhovor poskytnout odmítl. „Točit nebudeme, jsou to věci, o kterých on vůbec neví, protože už Agrofert od ledna 2014 vůbec neřídí,“ vzkázal mluvčí skupiny Agrofert Karel Hanzelka. Ani on ale nijak konkrétně nevysvětlil, proč firma nikdy nesplnila slib daný Bohumíru Radovi. „Předpokládaná vzájemná spolupráce s panem Radou měla být založena na součinnosti obou stran. Bohužel na straně pana Rady skončila ve valné většině v rovině slibů,“ uvedl Hanzelka. Pan Rada ale tvrdí, že veškeré svoje závazky splnil: „Prodal jsem akcie, odevzdal klíče a vystoupil z představenstva… Očekával jsem, že i druhá strana splní veškeré závazky.“ To se ale nestalo, a tak právní zástupce Radových podal k soudu žalobu na plnění závazků plynoucích z memoranda.

Bohumír Rada, spolumajitel zemědělské firmy: „Zaseli jsme v půlce září roku 2014 ozimovou pšenici a hospodařili jsme v dobré víře, že tento pozemek budeme mít dál v podnájmu od společnosti Agro Jevišovice. Bohužel nám pracovníci této společnosti pšenici zlikvidovali totálním herbicidem.“

Agrofert ale nejen že neplní své závazky, snaží se svého tvrdohlavého obchodního partnera dost nevybíravými způsoby vytlačit i z pozemků. Zasetou pšenici mu zničil herbicidy. Postřik obilí ale viděl syn pana Rady Vojtěch, který je zároveň spolumajitel zemědělské firmy: „Dojel jsem na pole a viděl jsem postřikovač a přívozní auto na vodu. Byl zde i pán, který vypadal jako security - měl maskáče a tu skupinu lidí hlídal. Postřikovač jezdil po naší pšenici a stříkal to… Ptal jsem se jich, co tady dělají, kdo jim to nakázal. Bylo mi sděleno, že nadřízení podniku jim přikázali, aby pšenici herbicidem v podstatě zlikvidovali.“

Vojtěch Rada zničení úrody na víc než 270 hektarech zdokumentoval. Komunikaci s pracovníky, kteří herbicid na pole stříkali, si nahrál na mobilní telefon. Některé z nich i znal, protože dříve pracovali pro jeho otce. Na fotografiích je také jasně vidět, že likvidaci prováděly stroje Agra Jevišovice - tedy firmy, kterou od Bohumíra Rady koupil Andrej Babiš. „Sami mi sdělili, že jim je to proti srsti, že to dělají neradi, ale že to je příkaz, tudíž to museli splnit,“ dodává Vojtěch Rada.

Mluvčí Agrofertu: Jednali jsme s péčí řádného hospodáře

Reportéři ČT se proto obrátili s vysvětlením na firmu Agro Jevišovice. Její zaměstnanci na poli zmínili, že dostali příkaz k likvidaci úrody od člena vedení Leoše Kloboučka. Ten příliš sdílný nebyl. „Veškeré informace k této události vám podá mluvčí Agrofertu inženýr Karel Hanzelka v Praze. Na shledanou,“ odpověděl na dotaz, zda vyslal v květnu zaměstnance na pole s pšenicí. Podle mluvčího kontaktovali zástupci Agro Jevišovice opakovaně pana Radu s návrhem smírného řešení a s nabídkou nadstandardního finančního vypořádání: „Pan Rada žádnou z nabídek nepřijal. Kvůli nemožnosti dohody společnost Agro Jevišovice přistoupila k nápravě situace a své pozemky s péčí řádného hospodáře ošetřila běžným schváleným neselektivním herbicidním přípravkem.“

Dál mluvčí odmítl spor komentovat, protože Agrofert vede s panem Radou několik soudních sporů: „Nepovažujeme v tuto chvíli za účelné sdělovat naše argumenty skrze média.“ Pan Rada si nechal na zničené pole vypracovat znalecký posudek, který škodu vyčíslil na více než čtyři miliony korun. „Byl to vyloženě truc nebo agresivní chování proti mé osobě. Takovou škodu udělat na porostu před sklizní, to nikdo nepamatuje… Většina sedláků tady nepochopila, co oni provedli,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 3 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...