Zemědělec přišel po sporu s Agrofertem o úrodu, postříkali mu ji herbicidy

Řešit obchodní spor tak, že někomu zničím úrodu, je metoda jako z mafiánského filmu. Pro jihomoravského zemědělce Bohumíra Radu, který se dostal do křížku s Agrofertem Andreje Babiše, je to bohužel realita. Spor vyvrcholil chemickou pomstou na lánu obilí. Podrobnosti zjišťoval Michael Fiala a Jan Moláček z Reportérů ČT.

Na poli pana Rady rostla ještě před pár týdny po kolena vysoká potravinářská pšenice. Teď je ale lán prázdný. Zdravé obilí, které bylo jen několik týdnů před sklizní, nezničilo sucho ani škůdci, ale padlo za oběť tvrdému podnikatelskému boji.

Incident se odehrál letos mezi 11. a 17. květnem. Na jedné straně sporu je majitel zničené pšenice Bohumír Rada, na druhé současný ministr financí Andrej Babiš (ANO), respektive jedna z jeho firem. Pan Rada z jihomoravského Boskovštejna byl donedávna majitelem velké zemědělské firmy Agro Jevišovice. Podnik dodával maso hlavně firmě Kostelecké uzeniny, kam vstoupila před 10 lety Babišova skupina Agrofert. „Po naléhání pana Babiše se naše společnost téměř stoprocentně orientovala se svou produkcí na Kostelecké uzeniny. V tom čase na mě začal Agrofert útočit, abych mu svou společnost prodal,“ uvedl Rada.

Memorandum jako cár papíru - závazek Agrofert nikdy nesplnil

V lednu 2011 pan Rada Babišovi svou firmu skutečně prodal. Kromě smluv o prodeji akcií ale tehdy podepsali ještě memorandum. V dokumentu se píše, že kromě toho, že mu Agrofert zaplatí za akcie, nechá ho také hospodařit na 1500 hektarech zemědělské půdy. „Trval jsme na tom, aby tam byl podepsaný pan Babiš jakožto garant, že veškeré závazky budou plněny. Bylo to hlavně proto, že v Agrofertu dochází ke střídání manažerů, tak aby to zkrátka nepodepsal někdo, kdo už tam za 14 dní nebude a pak se nebude vědět, co je v memorandu napsané. Pan Babiš v závěru vyjednávání přišel, memorandum podepsal a při podání ruky mi řekl: 'Jsem garant toho, že memorandum bude splněno.',“ vzpomínal pan Rada na podpis dokumentu.

Záběr z likvidace úrody
Zdroj: ČT24

Na základě memoranda pak obě strany podepsaly podnájemní smlouvy na pozemky. Závazek ale Agrofert nikdy nesplnil. Aktuálně nechává Bohumíra Radu hospodařit jen na 797 hektarech, což je asi polovina z původně slíbené rozlohy. Podle zemědělce jsou výsledkem poloviční tržby i výnosy a s tím související propouštění. „Přemýšlím, co dál,“ dodává.

Proč tedy Agrofert neplní, k čemu se zavázal? Pole, na kterých měl zemědělec hospodařit, totiž Agrofertu nepatřila. Měl je pouze pronajatá od jiných zemědělců. Panu Radovi pak začal vysvětlovat, že majitelé vypovídají Agrofertu pronájmy a tím pádem ho firma nemůže na těchto pozemcích nechat hospodařit. „Pokud se ukáže, že na nějakém pozemku to nejde, tak logicky měla skupina Agrofert nabídnout jiné pozemky - náhradní plnění,“ tvrdí právní zástupce Radových Petr Vališ.

Nahrávám video

Andrej Babiš Reportérům ČT rozhovor poskytnout odmítl. „Točit nebudeme, jsou to věci, o kterých on vůbec neví, protože už Agrofert od ledna 2014 vůbec neřídí,“ vzkázal mluvčí skupiny Agrofert Karel Hanzelka. Ani on ale nijak konkrétně nevysvětlil, proč firma nikdy nesplnila slib daný Bohumíru Radovi. „Předpokládaná vzájemná spolupráce s panem Radou měla být založena na součinnosti obou stran. Bohužel na straně pana Rady skončila ve valné většině v rovině slibů,“ uvedl Hanzelka. Pan Rada ale tvrdí, že veškeré svoje závazky splnil: „Prodal jsem akcie, odevzdal klíče a vystoupil z představenstva… Očekával jsem, že i druhá strana splní veškeré závazky.“ To se ale nestalo, a tak právní zástupce Radových podal k soudu žalobu na plnění závazků plynoucích z memoranda.

Bohumír Rada, spolumajitel zemědělské firmy: „Zaseli jsme v půlce září roku 2014 ozimovou pšenici a hospodařili jsme v dobré víře, že tento pozemek budeme mít dál v podnájmu od společnosti Agro Jevišovice. Bohužel nám pracovníci této společnosti pšenici zlikvidovali totálním herbicidem.“

Agrofert ale nejen že neplní své závazky, snaží se svého tvrdohlavého obchodního partnera dost nevybíravými způsoby vytlačit i z pozemků. Zasetou pšenici mu zničil herbicidy. Postřik obilí ale viděl syn pana Rady Vojtěch, který je zároveň spolumajitel zemědělské firmy: „Dojel jsem na pole a viděl jsem postřikovač a přívozní auto na vodu. Byl zde i pán, který vypadal jako security - měl maskáče a tu skupinu lidí hlídal. Postřikovač jezdil po naší pšenici a stříkal to… Ptal jsem se jich, co tady dělají, kdo jim to nakázal. Bylo mi sděleno, že nadřízení podniku jim přikázali, aby pšenici herbicidem v podstatě zlikvidovali.“

Vojtěch Rada zničení úrody na víc než 270 hektarech zdokumentoval. Komunikaci s pracovníky, kteří herbicid na pole stříkali, si nahrál na mobilní telefon. Některé z nich i znal, protože dříve pracovali pro jeho otce. Na fotografiích je také jasně vidět, že likvidaci prováděly stroje Agra Jevišovice - tedy firmy, kterou od Bohumíra Rady koupil Andrej Babiš. „Sami mi sdělili, že jim je to proti srsti, že to dělají neradi, ale že to je příkaz, tudíž to museli splnit,“ dodává Vojtěch Rada.

Mluvčí Agrofertu: Jednali jsme s péčí řádného hospodáře

Reportéři ČT se proto obrátili s vysvětlením na firmu Agro Jevišovice. Její zaměstnanci na poli zmínili, že dostali příkaz k likvidaci úrody od člena vedení Leoše Kloboučka. Ten příliš sdílný nebyl. „Veškeré informace k této události vám podá mluvčí Agrofertu inženýr Karel Hanzelka v Praze. Na shledanou,“ odpověděl na dotaz, zda vyslal v květnu zaměstnance na pole s pšenicí. Podle mluvčího kontaktovali zástupci Agro Jevišovice opakovaně pana Radu s návrhem smírného řešení a s nabídkou nadstandardního finančního vypořádání: „Pan Rada žádnou z nabídek nepřijal. Kvůli nemožnosti dohody společnost Agro Jevišovice přistoupila k nápravě situace a své pozemky s péčí řádného hospodáře ošetřila běžným schváleným neselektivním herbicidním přípravkem.“

Dál mluvčí odmítl spor komentovat, protože Agrofert vede s panem Radou několik soudních sporů: „Nepovažujeme v tuto chvíli za účelné sdělovat naše argumenty skrze média.“ Pan Rada si nechal na zničené pole vypracovat znalecký posudek, který škodu vyčíslil na více než čtyři miliony korun. „Byl to vyloženě truc nebo agresivní chování proti mé osobě. Takovou škodu udělat na porostu před sklizní, to nikdo nepamatuje… Většina sedláků tady nepochopila, co oni provedli,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Měřicí stanice v Česku opět zaznamenaly teplotní rekordy, bylo až 37,1 stupně

Teplotní rekordy v sobotu v Česku padly zhruba na třiceti procentech meteorologických stanic měřících přes třicet let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, a to 37,1 stupně Celsia, oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). I v neděli meteorologové očekávají tropická vedra s nejvyššími teplotami mezi 32 a 37 stupni, už během dne se však podle ČHMÚ postupně zatáhne a objeví se deště i bouřky. Ochlazení se očekává i na začátku příštího týdne.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
před 5 hhodinami

VideoKlokánek bojuje s nedostatkem peněz a odchodem zaměstnanců

Ze zařízení Fondu ohrožených dětí – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Klokánků –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ odcházejí zaměstnanci kvůli nízkým platům, aktuálně berou jen 25 tisíc korun hrubého. Jen tento týden přibyla další výpověď. Organizace už musela uzavřít osm bytů, kapacity se tak snížily o více než třicet míst. Ministerstvo práce slibuje novelu zákona, podle níž se má financování řídit kapacitou zařízení, a ne jeho obsazeností. Zároveň mají být součástí změny i vyšší příspěvky ze strany státu. Podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové by se ale změna zákona promítla do financování nejdříve v roce 2028. Do té doby ale projekt Klokánek nemusí přežít.
před 5 hhodinami

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
před 6 hhodinami

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
před 9 hhodinami

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
před 17 hhodinami

Pardubice, Olomouc nebo Brno. Některá města řeší nárůst černých skládek

Některá krajská města letos zaznamenala výrazný nárůst černých skládek. Více případů v prvních sedmi měsících letošního roku evidovaly třeba Pardubice, Olomouc, Brno nebo Zlín. Nejčastěji policisté nacházejí černé skládky při obchůzkách, s pomocí kamerového systému nebo díky oznámením od občanů. V řadě krajských měst se ale naopak počet černých skládek snížil. Česká televize to zjistila od zástupců městské policie.
před 18 hhodinami

VideoPojišťovny by mohly nově hradit další výkony pro pacienty s nemocemi ledvin či cukrovkou

Z veřejného zdravotního pojištění by se mělo od příštího roku nově hradit například laboratorní vyšetření pro pacienty s chronickým onemocněním ledvin či takzvaná tenotomie, která může pomoci lidem s cukrovkou. Počítá s tím vyhláška ministerstva zdravotnictví, která prošla připomínkovým řízením. Na seznam přidává desítky nových zákroků či vyšetření a vyřazuje ty zastaralé či neefektivní.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.