Praha – Podle prezidenta Miloše Zemana hrozí na Ukrajině buď zahraniční invaze, nebo občanská válka. Nevyloučil ani to, že zemi postihne obojí najednou. Uvedl to na Pražském hradě při zahájení dvoudenní konference států takzvaného Východního partnerství. Projekt pro sblížení šesti postsovětských republik s Evropskou unií odstartoval během českého předsednictví v roce 2009. Východní partnerství by podle Zemana mohlo v konfliktu na Ukrajině figurovat jako zprostředkovatel.
„Východní partnerství není nutně žádná přípravka do Evropské unie, ale je to v každém případě snaha, aby země Evropské unie měly dobré sousedy a aby tito sousedé měli naopak dobrého souseda v Evropské unii,“ řekl prezident na úvod svého projevu. Těmito větami by mohl podle svých slov skončit, kdyby nebyl problém Ukrajiny. Navrhl proto, aby se během summitu zvážila možnost, čím by partnerství mohlo k deeskalaci konfliktu na Ukrajině pomoci. Postsověstské země by podle Zemana mohly fungovat například jako zprostředkovatel. „Nejhorší, co bychom mohli udělat, je přihlížet konfliktu, který se rozhořívá blízko nás,“ upozornil s tím, že v okamžiku, kdy budou na obou stranách tisíce mrtvých, tak už žádná preventivní akce nepomůže.
Na summit přijeli do Prahy prezidenti Moldavska Nicolae Timofti, Gruzie Giorgi Margvelašvili, Arménie Serž Sargsjan a kontroverzní hlava Ázerbájdžánu Ilham Alijev. Ukrajinu, odkud byl původně pozván nedávno sesazený prezident Viktor Janukovyč, reprezentoval ministr zahraničí Andrij Deščycja. Zatím bez zástupce zůstává Bělorusko, jehož prezidenta Alexandra Lukašenka Západ kritizuje za potlačování lidských práv a pronásledování opozice.
Na dvoudenní summit přijeli také prezidenti pěti zemí střední Evropy - dosluhující slovenský prezident Ivan Gašparovič, rakouský Heinz Fischer, polský Bronislaw Komorowski, maďarský János Áder a litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Unii zastupuje eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.
Zaorálek: EU by měla k postsovětským zemím přistupovat individuálněji
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) vidí v konání summitu příležitost k zamyšlení, zda by se neměl projekt Východního partnerství transformovat. Vzhledem k rozdílnosti jednotlivých států by podle něj měla EU k postsovětským zemím přistupovat individuálněji, a ne jako dřív k ČR a dalším zemím. Podotkl, že v průběhu prvních pěti let fungování programu se z něj stala „přípravka“ na vstup do EU: „Tohle mechanické používání stejných principů, jako je třeba asociační dohoda, tady podle mě začaly ty problémy. Tady jsme začali předbíhat do velmi vzdálené budoucnosti a mysleli jsme si, že vystačíme se starými postupy.“
Požadavky Unie na reformy spojené s asociačními dohodami podle Zaorálka spustily v těchto zemích transformační procesy, které vyžadují až desetinásobek prostředků, jež je EU ochotná vynaložit. „Když spouštíme takové zásadní společenské změny, měli bychom mít kalkulaci sociálních a ekonomických dopadů na ty země. A ty jsme moc neměli,“ soudí ministr.
I současnou krizi na Ukrajině proto považuje částečně za důsledek chyb, které v přístupu k této zemi udělala EU. „Rusko poměrně velmi dobře využilo chyb, kterých jsme se dopustili, a promyšleně vstoupilo do procesů, které jsme spustili, a torpédovalo je,“ tvrdí šéf české diplomacie. Zdůraznil nicméně, že EU nenese vinu za dění na Ukrajině ani za ekonomické potíže země.
Fülle: Význam setkání je v tom, že jsme našli společný postup vůči Rusku
„Důležité je, že se podařilo najít jednotný přístup k sankcím vůči Rusku,“ uvedl eurokomisař pro rozšíření Štefan Fülle. „Význam dnešního jednání je v tom, že přišlo se třemi jasnými návrhy: zaprvé žádáme Rusko, aby stáhlo své vojáky z příhraničních oblastí. Druhý bod bylo provádění reforem na Ukrajině a především decentralizace. Třetím bodem je nabídka zúčastněných zemí na jakousi misi dobré vůle, pokud bude zájem o reálné řešení konfliktu,“ dodal.
