Praha – Revoluci v roce 1989 vyvolala nepravdivá zpráva o smrti studenta Martina Šmída, nikoliv zákrok Sboru národní bezpečnosti na Národní třídě. V debatě se svým předchůdcem Václavem Klausem, které jinak dominovala hlavně ekonomická témata, to prohlásil prezident Miloš Zeman. Zásah tehdejší policie nebyl podle Zemana „nestandardním masakrem“; byla to prý jedna z mnoha tehdejších demonstrací.
Zeman: Revoluci vyvolala zpráva o smrti studenta, nikoliv zásah na Národní
Podle Zemana vnímají demonstraci ze 17. listopadu 1989 jako „krvavou řež“ především lidé, kteří se jí nezúčastnili. „Prosím vás, každý, kdo někdy chodil na protistátní demonstrace, ví, že ho občas majzli obuškem. A to ještě ti dědci z lidových milicí, když dostali povel 'obušky k nasazení připravit', tak si je dali takhle na prsa a rozběhli se a my jsme jim utekli,“ zavzpomínal prezident. „Přátelé, nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z 'x' demonstrací,“ dodal.
Podle jednoho z organizátorů tehdejších studentských protestů Igora Chauna prezident nemluví pravdu. „Nebyl to zásah strýců nebo dědů z SNB či milicí, byly tam cvičené speciální jednotky v rudých baratech, nevím, proč pan prezident zase lže. Naopak, ten zásah byl natolik brutální, že se tam lidé spíš divili, kdyby někdo nezemřel,“ zdůraznil Chaun.
Skutečnou revoluci podle něj nastartovala až nepravdivá zpráva o smrti studenta Šmída, která v lidech vyvolala pozdvižení, protože oživila vzpomínky na 17. listopad 1939 a úmrtí studenta Jana Opletala (více zde).
Bývalý prezident Václav Klaus doporučil uvažovat 25 let po revoluci o tehdejších událostech v širším kontextu. „Dnes je přece jasné, že je o kousek méně zajímavé to, co se stalo 16., 17., 18. nebo 19. listopadu. Mě více zajímá, jak jsme k tomu dospěli a co jsme z toho momentu dokázali vytěžit,“ poznamenal Klaus.
GALERIE
videogallery_485894
Zpráva o smrti studenta Matematicko-fyzikální fakulty UK Martina Šmída se rozšířila v sobotu 18. listopadu 1989. Nejdříve ji odvysílala západní média, podle kterých měl mladý muž zemřít následkem brutálního zásahu policie na Národní třídě. Informaci předal rozhlasové stanici Svobodná Evropa představitel nezávislé agentury VIA Petr Uhl na základě výpovědi údajné svědkyně Drahomíry Dražské. Nakonec se ukázalo, že Dražská si celou věc vymyslela – i tak ale měla tato fáma vliv na další vývoj listopadových událostí (čtěte víc). Sama Dražská o svém činu promluvila až v roce 2009 (podívejte se na dokument).
Při policejní akci na Národní třídě bylo zraněno přes 560 osob, desítky z nich vážně (včetně trvalých následků). „Byl to nesmírně brutální zákrok, byla tam krev, bylo tam roztrhané oblečení,“ popsal následky scénárista a režisér Igor Chaun, jeden z přímých účastníků demonstrace. Z celkového počtu 1 600 zasahujících příslušníků SNB byly obžalovány pouze tři desítky policistů; většina z nich vyvázla s podmíněnými tresty (více zde).
Česko si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24, kde kromě článků připomínající přelomové události najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.