Zeman: Proti terorismu je nutné bojovat silou, jinak nám hrozí superholocaust

Praha - Prezident Miloš Zeman vyzval na konferenci k holocaustu ke sjednocené ozbrojené akci proti teroristům. Vedena by měla být na mezinárodní úrovni pod Radou bezpečnosti OSN a své síly by do ní měli vyslat minimálně všichni stálí členové rady. Tato jednotka by se podle Zemana měla zaměřit na výcvikové tábory teroristů. Islámský stát je podle něj úhlavním nepřítelem dneška. Má prý stejnou povahu jako nacistické Německo počátkem 30. let a hrozí superholocaust se stovkami milionů mrtvých.

Podle hlavy státu byly plynové komory až dovršením holocaustu, ten podle Zemana začal první lavičkou v parku, na kterou si nesměl sednout Žid. „Musíme se ptát, zda je možná –ještě ve větším rozsahu – recidiva, která tentokrát nezahrne šest milionů Židů, ale zahrne příslušníky celé řady vyznání, ateisty a dokonce i muslimy,“ uvedl v projevu Zeman.  

Ten také uvítal snahu umírněných arabských zemí, které se připojily k válce proti Islámskému státu. „Tento Islámský stát – často podceňovaný – má obdobnou povahu, jakou mělo nacistické Německo počátkem 30. let. To, co nám podle mého názoru hrozí, je superholocaust, jehož oběťmi budou stovky milionů lidí,“ prehlásil prezident.  

Miloš Zeman:

„Nevím, kdo z vás viděl mapu islámského chalífátu do roku 2020. Je to mapa, která zabírá půlku Evropy, půlku Afriky a velkou část Asie. Řeknete mi, že je to mapa, jejímž autorem je blázen – a budete mít pravdu. Ale Adolf Hitler byl také blázen a přesto se jeho vize zotročené a Juden frei Evropy téměř naplnila.“  

Recept na teroristy: Mezinárodní jednotky rychlého nasazení

Podle Zemana v případě mezinárodního terorismu nejde o několik špatně vyzbrojených a vycvičených skupin, ale o organizovanou síť, která se rozrůstá. Proto proti němu nelze bojovat jen na úrovni jednotlivých států. Také proti němu nestačí bojovat pouze demonstracemi, ale silou: „Kdyby v roce 1936 během obsazení demilitarizované zóny v Porýní dvě britské a dvě francouzské divize reagovaly na toto porušení Versailleské smlouvy vojenskou akcí, nebyla by Mnichovská dohoda, nebyl by holocaust a nebyla by 2. světová válka,“ prohlásil Zeman.

Podle prezidenta v boji proti terorismu potřebujeme sjednocenou ozbrojenou akci vedenou na mezinárodní úrovni. „Potřebujeme akci, v níž by se celé mezinárodní společenství spojilo proti svému úhlavnímu nepříteli.“ Do mezinárodních jednotek rychlého nasazení by měly vyslat své síly pokud možno všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN (Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie). Tyto jednotky by pak podle Zemana likvidovaly už v zárodku výcvikové tábory teroristů.  

„Stále se domníváme, že teroristická hnutí lze edukovat. Ano, Hitler nás edukoval plynovými komorami, a proto se obávám, že než začneme vážně uvažovat o takové mezinárodní síle rychlého nasazení, bude potřeba ještě řady teroristických útoků,“ uzavřel Zeman.

Podle bývalého náčelníka Generálního štábu AČR Jiřího Šedivého že byla v podstatě podobná akce, po jaké volá Miloš Zeman, spuštěna. Spojenci totiž provádí podporu pozemních sil, ať už je to irácká armáda, nebo Kurdové, kteří bojují proti Islámskému státu. „Rozpínavost Islámského státu byla zastavena a v poslední době přicházejí informace, že se islamisté znovu dostávají do defenzivy. Byť máme určité výhrady např. vůči schopnostem nové irácké armády, tak se situace lepší. Takže letecké údery určitě smysl mají. Nicméně je potřeba říct, že je nezbytně nutné ještě rozšířit a posílit operace, které se týkají pozemních sil, aby i na zemi bylo dosaženo výraznějších úspěchů,“ uvedl Šedivý ve Studiu ČT24.

Islámský stát ovládá území o rozloze Belgie

Islámský stát je sunnitská radikálně-islamistická organizace, v minulosti napojená na teroristickou síť al-Káida. V současné době ovládá v Sýrii a Iráku území o rozloze přes 30 tisíc kilometrů čtverečních, což zhruba odpovídá Belgii. Pod kontrolou má asi třetinu Sýrie a více než čtvrtinu Iráku. Ozbrojenci z IS ale operují také ve východní Libyi, na egyptském Sinajském poloostrově a v dalších částech Blízkého východu.

Letecké útoky na Islámský stát
Zdroj: ČT24/BBC

Podle loňské zprávy OSN se Islámský stát dopouští „systematických a do očí bijících porušení“ mezinárodního práva, popravuje civilisty, páchá sexuální útoky na ženy a dívky, provádí únosy a cílené útoky na politické i náboženské vůdce a zabíjí děti. K porušením ale podle OSN docházelo i na straně iráckých vládních jednotek a skupin bojujících po jejich boku.

Za teroristickou skupinu označuje Islámský stát OSN, EU, USA, Velká Británie, Rusko, ale i řada muslimských zemí (Indonésie, Malajsie, Turecko, Saúdská Arábie či Egypt).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud rozhodne o vazbě pro dalšího obviněného kvůli požáru v Pardubicích

Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze oznámilo, že navrhlo vazbu pro člověka zadrženého a obviněného v sobotu v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích. O vazbě rozhodne Okresní soud v Pardubicích, informovali na webu zástupci VSZ. Soudce pardubického okresního soudu Karel Gobernac sdělil, že vazební zasedání se bude konat v 15:00.
09:43Aktualizovánopřed 15 mminutami

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
před 1 hhodinou

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 2 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 3 hhodinami

Invazní pták husice nilská se šíří po Česku

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.
před 3 hhodinami

Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.
před 4 hhodinami

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 13 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 14 hhodinami
Načítání...