Praha - Prezident Miloš Zeman má za sebou poslední schůzky s kandidáty na ministry nové vlády. Na Hrad jako poslední přijeli budoucí šéf diplomacie Lubomír Zaorálek a adept na ministra pro lidská práva Jiří Dienstbier. Zeman nechal své hlavní kritiky čekat nejdéle. Zaorálek měl ale ze schůzky dobrý pocit. S prezidentem se znovu sejde už zítra. Dostal také pozvání na přijetí arménského prezidenta, který přijede ve čtvrtek. „To už vypadá na poměrně velmi slušnou frekvenci vztahů,“ podotkl. Setkání hodnotil pozitivně i Dienstbier: „Pokud jste čekali nějaký konflikt, tak ten se neodehrál,“ odpověděl novinářům.
Zaorálek po schůzce novinářům řekl, že s prezidentem probíral zahraničně politická témata. Shodli se v problémech, které se týkají Evropy nebo společné evropské měny. Rozdílné názory mají naopak například u politiky Středního východu. „Prezident ví, že ji chci prosazovat vyrovnanější. Vyjasňovali jsme si, co to konkrétněji znamená… Bylo to hledání způsobu a metody, jak o věcech mluvit, abychom vytvářeli shodu. Můj pocit ze schůzky je dobrý. U prezidenta jsem cítil připravenost na to, že jde o profesionální věc. Musíme vytvářet jednotnou zahraniční politiku, a o to se budeme snažit,“ zhodnotil dojmy ze schůzky, kterou označil za efektivní a užitečnou: „Řekli jsme si, v čem je jádro toho, proč se nedokážeme úplně sladit.“
Zaorálek se v minulosti postavil proti Miloši Zemanovi například v otázce jmenování velvyslanců. S prezidentem o tomto tématu mluvil i dnes. Pouze si prý ale navzájem řekli, jaké mají na tuto funkci požadavky. Budoucí ministr zahraničí už také oznámil, kdo bude jeho prvním náměstkem. Počítá s exšéfem Ústavu mezinárodních vztahů Petrem Drulákem. Nyní funkci na ministerstvu zastává Jiří Schneider, ten už ale podle Zaorálka náměstkem nebude.
Dienstbier: Prezident mi nic nevytkl, protože žádný problém není
„Byla to věcná debata o lidských právech a vládní legislativě… Zabrousili jsme i do jiných oblastí našeho politického života, ale pokud jste čekali nějaký konflikt, tak ten se neodehrál,“ zhodnotil dnešní schůzku Dienstbier. Prezident mu podle něj nic nevytkl, protože „žádný problém není“.
Dienstbier by ve funkci rád prosadil, aby vláda odstoupila z požadavku na výjimku z Listiny základních práv Evropské unie. Věnovat se chce i problematice sociálního vyloučení. S tím související otázka vzdělání se ale podle něj projeví až v následujících generacích. Nepočítá ani s velkými personálními změnami. Agendu chce naopak rozšířit: „Některé minulé vlády neměly příliš vřelý vztah k problematice lidských práv.“
Prezident nemá ani s jedním ze dvou ministerských kandidátů příliš vřelé vztahy. O Dienstbierovi jako kandidátovi na ministra vyjádřil pochyby kvůli tomu, že měl být adeptem na volebního lídra do Evropského parlamentu, loni v prosinci zase deník Právo s odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký Zemanovi napsal, že prezident Zaorálka ministrem nikdy nejmenuje. Premiér Bohuslav Sobotka ovšem na těchto jménech trval - více čtěte zde.
Během loňské vnitrostranické krize, která vypukla poté, co se část vedení ČSSD tajně sešla s Milošem Zemanem v Lánech, se Dienstbier i Zaorálek postavili na stranu Bohuslava Sobotky. Předsednictvo strany tehdy svého šéfa vyzývalo k odstoupení z funkce kvůli výsledku ČSSD v říjnových předčasných volbách. Loni v létě také Dienstbier kritizoval rozhodnutí vedení strany hlasovat pro vyslovení důvěry vládě Jiřího Rusnoka, kterého prezident jmenoval navzdory nesouhlasu parlamentních stran.
Napjaté vztahy mezi Zaorálkem a Zemanem se ovšem datují už od prezidentských voleb v roce 2003. Zaorálek bývá zařazován do skupiny 27 zákonodárců ČSSD, kteří svého bývalého stranického šéfa nepodpořili v prezidentské volbě, a na Hrad se pak dostal Václav Klaus. Jméno nastávajícího šéfa diplomacie proto údajně figuruje na Zemanově „seznamu zrádců“.
Volba hlavy státu výrazně rozdělila i Zemana a Dienstbiera. Nastávající ministr pro lidská práva se loni v lednu se Zemanem utkal v historicky první přímé volbě a při té příležitosti svého soupeře ostře kritizoval. Prohlásil o něm, že je „napojen na pražské mafiánské prostředí“, a před druhým kolem volby odmítl Zemana podpořit, mimo jiné s odůvodněním, že se Zeman snažil rozbíjet sociální demokracii a bude v tom pokračovat.
