Zeman jmenoval Pořízkovou místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu a zkritizoval Děti Země

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval Barbaru Pořízkovou místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu (NSS). Soud má od začátku října nového předsedu, nástupcem Josefa Baxy se stal Michal Mazanec. Uvolnila se tak pozice místopředsedy, kterou Mazanec zastával v uplynulých patnácti letech.

„Budu se velice těšit na naši další spolupráci a věřím, že s panem doktorem Mazancem vytvoříte velmi úspěšnou, vzájemně se podporující dvojici,“ řekl Zeman.

Během projevu pak zkritizoval ekologické organizace, zmínil spolek Děti Země. „V této zemi existuje několik teroristických skupin, teroristických proto, že terorizují svými šikanózními návrhy řadu soudních institucí, včetně Nejvyššího správního soudu,“ uvedl.

„Jsem dalek podezření, že by snad tyto šikanózní žaloby měly za cíl získat sponzorské dary pro tyto nevládní organizace. Chci opravdu věřit, že tomu tak není. Nicméně když si uvědomíme, kolikrát a v jakém rozsahu zejména Děti Země, které mimochodem mají pouhé tři členy, dokázaly zbrzdit významné dopravní stavby, budu vám velmi vděčný, když se spolu s panem předsedou Mazancem budete těmito šikanózními žalobami zabývat,“ dodal Zeman.

Pořízková je expertka na finanční právo

Pořízková v letech 1993 až 2001 pracovala jako právnička na oddělení nepřímých daní Finančního ředitelství v Brně. Od roku 2001 se v mezinárodní poradenské společnosti specializovala na daňové spory.

V roce 2006 byla jmenována soudkyní a přidělena k NSS, od roku 2013 je členkou rozšířeného senátu, v roce 2014 byla jmenována předsedkyní 9. senátu NSS. Je autorkou odborných publikací se zaměřením na daňovou problematiku. V říjnu 2016 absolvovala stáž u francouzského Nejvyššího správního soudu. V lednu 2018 převzala ocenění Právník roku 2017 v oboru finančního práva.

  • Nejvyšší soud se sídlem v Brně je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení o mimořádných opravných prostředcích s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud a Nejvyšší správní soud.
  • Mimořádnými opravnými prostředky jsou dovolání proti rozhodnutím soudů druhého stupně a také stížnosti pro porušení zákona. Nejvyšší soud rozhoduje rovněž o určení místní příslušnosti v soudnictví, uznávání cizozemských rozhodnutí, povolení průvozu osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu, přezkumu příkazů k odposlechu či v pochybnostech o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.
  • Důležitou funkcí Nejvyššího soudu je také sjednocování české judikatury, a to rozhodováním o dovolacích řízeních. Nejdůležitější rozhodnutí a stanoviska jsou vydávána ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu.
  • Od 1. září 2017 je Nejvyšší soud pověřen shromažďováním a kontrolou oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích všech soudců České republiky. Evidovaná oznámení jsou neveřejná.
  • Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.
  • Předseda a místopředseda jsou jmenováni prezidentem republiky na 10 let.
  • Od 22. ledna 2015 vede Nejvyšší soud Pavel Šámal.
  • Nejvyšší správní soud (NSS) sídlí v Brně. Je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví.
  • Soustavu soudů ve správním soudnictví tvoří kromě NSS krajské soudy, u nichž je správní soudnictví od další pravomoci odděleno pouze vnitřní organizací příslušného soudu.
  • Nejvyšší správní soud, jako soud především kasační, dbá v rámci své činnosti o zákonnost a jednotu rozhodování krajských soudů a správních orgánů tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech směřujících proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví, jimiž se stěžovatelé domáhají zrušení napadených rozhodnutí. Tato ochrana proti nezákonným rozhodnutím správního orgánu je dále nově doplněna o ochranu před jeho nečinností a před nezákonnými zásahy správního orgánu.
  • Nejvyšší správní soud dále rozhoduje ve věcech volebních, ve věcech rozpuštění politických stran a politických hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti. Nejvyšší správní soud také rozhoduje o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů ve věcech zrušení opatření obecné povahy nebo jejich částí pro rozpor se zákonem, stejně jako o kasačních stížnostech ve věcech místního a krajského referenda.
  • Do pravomoci Nejvyššího správního soudu patří rovněž rozhodování některých kladných nebo záporných kompetenčních sporů mezi orgány veřejné správy. Nejvyšší správní soud je také kárným soudem pro řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
  • Předsedu NSS jmenuje prezident republiky na 15 let.
  • Od ledna 2003 vedl nejvyšší soud Josef Baxa. V říjnu 2018 funkci převzal Michal Mazanec.
  • Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, jehož postavení a kompetence jsou zakotveny přímo v Ústavě České republiky. Sídlem Ústavního soudu je Brno.
  • Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů. Jeho úkolem je zejména chránit ústavnost, základní práva a svobody vyplývající z Ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších ústavních zákonů České republiky a garantovat ústavní charakter výkonu státní moci. Přísluší mu i další kompetence, jako je rozhodování v některých věcech týkajících se volebního práva a posuzování souladu mezinárodních smluv s Ústavou před jejich ratifikací.
  • Ústavní soud je tvořen patnácti soudci, kteří rozhodují ve čtyřech tříčlenných senátech nebo v plénu; některá procesní rozhodnutí svěřuje zákon i jednotlivým soudcům.
  • Soudce Ústavního soudu jmenuje se souhlasem Senátu parlamentu prezident republiky na dobu 10 let, přičemž opakování mandátu Ústava nezakazuje. Předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu jmenuje prezident republiky samostatně z řad soudců Ústavního soudu.
  • Předsedou Ústavního soudu je Pavel Rychetský, který od 7. srpna 2013 vykonává druhý mandát.
  • Zdroj: Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát v prvním kole volby nezvolil adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém bude vybírat mezi Kostolanskou, Laurenčíkovou, Schormem a Jaromírem Jirsou.
03:06Aktualizovánopřed 10 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 2 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 4 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 5 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 5 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 5 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 15 hhodinami
Načítání...