Zeman jmenoval Pořízkovou místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu a zkritizoval Děti Země

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval Barbaru Pořízkovou místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu (NSS). Soud má od začátku října nového předsedu, nástupcem Josefa Baxy se stal Michal Mazanec. Uvolnila se tak pozice místopředsedy, kterou Mazanec zastával v uplynulých patnácti letech.

„Budu se velice těšit na naši další spolupráci a věřím, že s panem doktorem Mazancem vytvoříte velmi úspěšnou, vzájemně se podporující dvojici,“ řekl Zeman.

Během projevu pak zkritizoval ekologické organizace, zmínil spolek Děti Země. „V této zemi existuje několik teroristických skupin, teroristických proto, že terorizují svými šikanózními návrhy řadu soudních institucí, včetně Nejvyššího správního soudu,“ uvedl.

„Jsem dalek podezření, že by snad tyto šikanózní žaloby měly za cíl získat sponzorské dary pro tyto nevládní organizace. Chci opravdu věřit, že tomu tak není. Nicméně když si uvědomíme, kolikrát a v jakém rozsahu zejména Děti Země, které mimochodem mají pouhé tři členy, dokázaly zbrzdit významné dopravní stavby, budu vám velmi vděčný, když se spolu s panem předsedou Mazancem budete těmito šikanózními žalobami zabývat,“ dodal Zeman.

Pořízková je expertka na finanční právo

Pořízková v letech 1993 až 2001 pracovala jako právnička na oddělení nepřímých daní Finančního ředitelství v Brně. Od roku 2001 se v mezinárodní poradenské společnosti specializovala na daňové spory.

V roce 2006 byla jmenována soudkyní a přidělena k NSS, od roku 2013 je členkou rozšířeného senátu, v roce 2014 byla jmenována předsedkyní 9. senátu NSS. Je autorkou odborných publikací se zaměřením na daňovou problematiku. V říjnu 2016 absolvovala stáž u francouzského Nejvyššího správního soudu. V lednu 2018 převzala ocenění Právník roku 2017 v oboru finančního práva.

  • Nejvyšší soud se sídlem v Brně je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení o mimořádných opravných prostředcích s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud a Nejvyšší správní soud.
  • Mimořádnými opravnými prostředky jsou dovolání proti rozhodnutím soudů druhého stupně a také stížnosti pro porušení zákona. Nejvyšší soud rozhoduje rovněž o určení místní příslušnosti v soudnictví, uznávání cizozemských rozhodnutí, povolení průvozu osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu, přezkumu příkazů k odposlechu či v pochybnostech o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.
  • Důležitou funkcí Nejvyššího soudu je také sjednocování české judikatury, a to rozhodováním o dovolacích řízeních. Nejdůležitější rozhodnutí a stanoviska jsou vydávána ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu.
  • Od 1. září 2017 je Nejvyšší soud pověřen shromažďováním a kontrolou oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích všech soudců České republiky. Evidovaná oznámení jsou neveřejná.
  • Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.
  • Předseda a místopředseda jsou jmenováni prezidentem republiky na 10 let.
  • Od 22. ledna 2015 vede Nejvyšší soud Pavel Šámal.
  • Nejvyšší správní soud (NSS) sídlí v Brně. Je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví.
  • Soustavu soudů ve správním soudnictví tvoří kromě NSS krajské soudy, u nichž je správní soudnictví od další pravomoci odděleno pouze vnitřní organizací příslušného soudu.
  • Nejvyšší správní soud, jako soud především kasační, dbá v rámci své činnosti o zákonnost a jednotu rozhodování krajských soudů a správních orgánů tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech směřujících proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví, jimiž se stěžovatelé domáhají zrušení napadených rozhodnutí. Tato ochrana proti nezákonným rozhodnutím správního orgánu je dále nově doplněna o ochranu před jeho nečinností a před nezákonnými zásahy správního orgánu.
  • Nejvyšší správní soud dále rozhoduje ve věcech volebních, ve věcech rozpuštění politických stran a politických hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti. Nejvyšší správní soud také rozhoduje o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů ve věcech zrušení opatření obecné povahy nebo jejich částí pro rozpor se zákonem, stejně jako o kasačních stížnostech ve věcech místního a krajského referenda.
  • Do pravomoci Nejvyššího správního soudu patří rovněž rozhodování některých kladných nebo záporných kompetenčních sporů mezi orgány veřejné správy. Nejvyšší správní soud je také kárným soudem pro řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
  • Předsedu NSS jmenuje prezident republiky na 15 let.
  • Od ledna 2003 vedl nejvyšší soud Josef Baxa. V říjnu 2018 funkci převzal Michal Mazanec.
  • Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, jehož postavení a kompetence jsou zakotveny přímo v Ústavě České republiky. Sídlem Ústavního soudu je Brno.
  • Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů. Jeho úkolem je zejména chránit ústavnost, základní práva a svobody vyplývající z Ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších ústavních zákonů České republiky a garantovat ústavní charakter výkonu státní moci. Přísluší mu i další kompetence, jako je rozhodování v některých věcech týkajících se volebního práva a posuzování souladu mezinárodních smluv s Ústavou před jejich ratifikací.
  • Ústavní soud je tvořen patnácti soudci, kteří rozhodují ve čtyřech tříčlenných senátech nebo v plénu; některá procesní rozhodnutí svěřuje zákon i jednotlivým soudcům.
  • Soudce Ústavního soudu jmenuje se souhlasem Senátu parlamentu prezident republiky na dobu 10 let, přičemž opakování mandátu Ústava nezakazuje. Předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu jmenuje prezident republiky samostatně z řad soudců Ústavního soudu.
  • Předsedou Ústavního soudu je Pavel Rychetský, který od 7. srpna 2013 vykonává druhý mandát.
  • Zdroj: Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa demonstraci do Prahy dorazili lidé z celé republiky

Na sobotní demonstraci na pražské Letné dorazili lidé z celé republiky a napříč generacemi. Do metropole přijeli vyjádřit nesouhlas s vývojem posledních týdnů i obavy o budoucnost země, bezpečnost nebo postavení médií. Kvůli akci policie usměrňovala dopravu a dopravní podnik zavedl mimořádnou tramvajovou linku.
před 3 hhodinami

Na pražské Letné lidé protestovali hlavně proti krokům Babišovy vlády

Na Letné v Praze se v sobotu odpoledne konalo shromáždění nazvané Nenecháme si ukrást budoucnost. Akce chtěla podle předsedy iniciativy Milion chvilek Mikuláše Mináře upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim dle něj směřují. Organizátoři očekávali na akci statisícovou účast, ke shromážděným lidem promluvila kromě Mináře i řada dalších řečníků. Protest trval nakonec přibližně dvě a půl hodiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zbrojovka odmítla slova Babiše, že objekt v Pardubicích neměla dost zabezpečený

Zbrojařská společnost LPP Holding, jejíž areál v Pardubicích v pátek zapálili zatím neznámí pachatelé, odmítla dřívější tvrzení premiéra Andreje Babiše (ANO), že příslušný objekt nebyl dostatečně zabezpečený. Areál byl chráněn standardními i nadstandardními bezpečnostními prvky v souladu s platnou legislativou, sdělila v sobotu v podvečer mluvčí holdingu Martina Tauberová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vyšetřovatelé v pardubické zbrojovce ohledávají místo požáru

Kriminalisté a hasiči v Pardubicích v sobotu začali s ohledáním v pátek shořelé haly firmy LPP Holding, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Na rozebírání trosek hasiči přivezli pásový bagr. Policie v pátek sdělila, že požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, ve všech podle policejního prezidenta Martina Vondráška s podezřením na úmyslné zavinění.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Přes zimu se zloději vloupali do 213 chat. Případů je méně než v minulosti

Letošní zimu řešili policisté 213 případů vloupání do víkendových chat, o třicet méně než zimu loňskou. Vyplývá to z policejních statistik. Celková škoda letos vystoupala na více než čtyři a půl milionu korun. Nejvíce případů řešila policie ve Středočeském kraji. Počty vloupání do rekreačních objektů klesají už několik let. Například před pěti lety jich bylo téměř dvakrát víc než letos. Vliv na to podle policie i odborníků má lepší zabezpečení chat i fakt, že stále více lidí využívá objekty k trvalému pobytu.
před 16 hhodinami
Načítání...