Prezident Miloš Zeman jmenoval předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) Michala Mazance, který v uplynulých 15 letech zastával funkci místopředsedy. Do čela soudu se postaví 1. října a nahradí prvního a dosud jediného předsedu soudu Josefa Baxu. Ten se stane řadovým členem nejvyšší instance správního soudnictví.
Zeman při slavnostní ceremonii na Hradě uvedl, že jmenování Mazance konzultoval s mnoha právníky. „Nakonec pro mě byla inspirující Marie Benešová jako bývalá ministryně spravedlnosti a bývalá nejvyšší státní zástupkyně, která jednoznačně pana doktora Mazance doporučila,“ uvedl. Zároveň poděkoval Baxovi za odvedenou práci.
Na Mazance poté apeloval, aby se ve funkci nenechal ovlivnit „pseudoekologickými hnutími, která brzdí řadu užitečných dopravních staveb“. Zmínil i tři konkrétní případy, u nichž mu vadilo rozhodnutí NSS. Jmenoval například zastavení výstavby přeloučského zdymadla, které má umožnit splavnění Labe do Pardubic. Soudu vyčetl, že kvůli motýlu modráskovi znemožnil investici za čtyři miliardy korun.
Mazanec patří k nejuznávanějším odborníkům na správní právo
Sedmašedesátiletý Mazanec, absolvent pražské právnické fakulty, patří k nejuznávanějším odborníkům na správní právo. V letech 2000 až 2001 se podílel na reformě správního soudnictví, včetně osnovy soudního řádu správního a doprovodných zákonů. Už tehdy byl adeptem na vedení nově zřizovaného soudu, ale nakonec dostal přednost Baxa a Mazanec se stal místopředsedou.
- Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
- Před jmenováním soudcem vykonával od roku 1976 funkci prokurátora na netrestním úseku všeobecného a občansko-soudního dozoru. V letech 1984 až 1989 byl členem KSČ.
- Od roku 1990 působil jako ředitel právního a legislativního odboru Ministerstva kultury České republiky.
- V roce 1992 byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu České republiky na úseku správního soudnictví, v roce 1993 se stal soudcem Vrchního soudu v Praze.
- V letech 1990–1998 byl členem komise pro správní právo Legislativní rady vlády, poté do roku 2002 působil jako člen této rady.
- V letech 2000–2001 připravil ve spolupráci s Marií Žiškovou a dalšími soudci nynějšího Nejvyššího správního soudu institucionální, kompetenční a procesní úpravu reformy správního soudnictví, včetně osnovy soudního řádu správního a doprovodných zákonů.
- V roce 2003 se stává místopředsedou Nejvyššího správního soudu, prezident Václav Havel ho do funkce spolu s předsedou soudu Josefem Baxou jmenoval v prosinci 2002.
Mazanec nedávno řekl, že ve funkci bude chtít navázat užší kontakty s krajskými soudy a jejich úseky správního soudnictví, což podle něj bylo kvůli nárůstu počtu kasačních stížností a nedostatku času v minulosti zanedbáno. Spoustu práce vidí v legislativní oblasti, zákon o Nejvyšším správním soudu podle něj potřebuje novelizaci.
Místopředsedkyní soudu se stane Barbara Pořízková. Absolvovala schůzku s prezidentem, dostala příslib jmenování, ale termín zatím není známý.
Bývalý předseda Baxa hovoří o nárůstu agendy
Funkční období předsedy je desetileté, Mazanec ale bude soud řídit maximálně něco přes tři roky. Funkce soudci totiž zaniká s koncem roku, ve kterém dosáhl věku 70 let. Baxa se při debatách o svém potenciálním nástupci opakovaně vyslovoval pro kandidáty, kteří mohou ve funkci vydržet celých deset let.
„Justice je velmi konzervativní mechanismus a jakékoliv změny tam trvají velmi dlouho. A tím, že vlády se střídají, ministři se střídají, parlamenty se střídají, tak ta kontinuita, určitá institucionální paměť, tyto věci jsou důležité a ty jsou právě spojeny v tom dlouhém období,“ řekl Baxa v Událostech, komentářích a doplnil: „Reálná nezávislost soudní moci je mimo jiné odvozena i od toho, že ten, kdo jmenuje soudce anebo představitele nejvyšších soudů, už na ně nesáhne. Oni ho přežijí v té funkci, i kdyby byl ve funkci dvakrát.“
NSS se v následujících letech bude podle Baxy muset poprat s velkým nárůstem agendy. „Lidé nám víc věří, více se soudí. To je dobře, rozhodně nevolám po tom, aby se to umenšilo. Ale musí se na to adekvátně reagovat personálně, legislativně, organizačně. Těch úkolů je opravdu hodně,“ shrnul odcházející šéf NSS.
Vyjádřil také zklamání, že zákonodárná a výkonná moc nevzala dostatečně vážně varování jeho soudu ohledně volebních zákonů. Ta vznesl po loňských parlamentních volbách, kdy soudci přepočítávali 85 tisíc lístků ve Středočeském kraji kvůli špatně započítaným přednostním hlasům pro kandidáty ODS.
Mandát tak nakonec získal starosta Líbeznic Martin Kupka namísto někdejšího ministra zemědělství Petra Bendla. Kupka byl totiž na volebním lístku až na druhé straně a některé komise jeho preferenční hlasy nezapočetly.
- Nejvyšší soud se sídlem v Brně je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení o mimořádných opravných prostředcích s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud a Nejvyšší správní soud.
- Mimořádnými opravnými prostředky jsou dovolání proti rozhodnutím soudů druhého stupně a také stížnosti pro porušení zákona. Nejvyšší soud rozhoduje rovněž o určení místní příslušnosti v soudnictví, uznávání cizozemských rozhodnutí, povolení průvozu osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu, přezkumu příkazů k odposlechu či v pochybnostech o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.
- Důležitou funkcí Nejvyššího soudu je také sjednocování české judikatury, a to rozhodováním o dovolacích řízeních. Nejdůležitější rozhodnutí a stanoviska jsou vydávána ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu.
- Od 1. září 2017 je Nejvyšší soud pověřen shromažďováním a kontrolou oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích všech soudců České republiky. Evidovaná oznámení jsou neveřejná.
- Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.
- Předseda a místopředseda jsou jmenováni prezidentem republiky na 10 let.
- Od 22. ledna 2015 vede Nejvyšší soud Pavel Šámal.
- Nejvyšší správní soud (NSS) sídlí v Brně. Je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví.
- Soustavu soudů ve správním soudnictví tvoří kromě NSS krajské soudy, u nichž je správní soudnictví od další pravomoci odděleno pouze vnitřní organizací příslušného soudu.
- Nejvyšší správní soud, jako soud především kasační, dbá v rámci své činnosti o zákonnost a jednotu rozhodování krajských soudů a správních orgánů tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech směřujících proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví, jimiž se stěžovatelé domáhají zrušení napadených rozhodnutí. Tato ochrana proti nezákonným rozhodnutím správního orgánu je dále nově doplněna o ochranu před jeho nečinností a před nezákonnými zásahy správního orgánu.
- Nejvyšší správní soud dále rozhoduje ve věcech volebních, ve věcech rozpuštění politických stran a politických hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti. Nejvyšší správní soud také rozhoduje o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů ve věcech zrušení opatření obecné povahy nebo jejich částí pro rozpor se zákonem, stejně jako o kasačních stížnostech ve věcech místního a krajského referenda.
- Do pravomoci Nejvyššího správního soudu patří rovněž rozhodování některých kladných nebo záporných kompetenčních sporů mezi orgány veřejné správy. Nejvyšší správní soud je také kárným soudem pro řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
- Předsedu NSS jmenuje prezident republiky na 15 let.
- Od ledna 2003 vedl nejvyšší soud Josef Baxa. V říjnu 2018 funkci převzal Michal Mazanec.
- Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, jehož postavení a kompetence jsou zakotveny přímo v Ústavě České republiky. Sídlem Ústavního soudu je Brno.
- Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů. Jeho úkolem je zejména chránit ústavnost, základní práva a svobody vyplývající z Ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších ústavních zákonů České republiky a garantovat ústavní charakter výkonu státní moci. Přísluší mu i další kompetence, jako je rozhodování v některých věcech týkajících se volebního práva a posuzování souladu mezinárodních smluv s Ústavou před jejich ratifikací.
- Ústavní soud je tvořen patnácti soudci, kteří rozhodují ve čtyřech tříčlenných senátech nebo v plénu; některá procesní rozhodnutí svěřuje zákon i jednotlivým soudcům.
- Soudce Ústavního soudu jmenuje se souhlasem Senátu parlamentu prezident republiky na dobu 10 let, přičemž opakování mandátu Ústava nezakazuje. Předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu jmenuje prezident republiky samostatně z řad soudců Ústavního soudu.
- Předsedou Ústavního soudu je Pavel Rychetský, který od 7. srpna 2013 vykonává druhý mandát.
- Zdroj: Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud
