Praha – Prezident Miloš Zeman navrhuje na post velvyslance v Bratislavě Livii Klausovou, manželku bývalého prezidenta Václava Klause. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) na přímou otázku ČT odpověděl v SMS zprávě, že to rozhodně nemůže vyvrátit. Později dodal, že Klausová na tento post nepřipadá v úvahu. Vláda přitom letos v únoru na post velvyslance v Bratislavě schválila Jaromíra Plíška, dosavadního generálního sekretáře na ministerstvu zahraničí. Prezident Klaus ho ale nestihl pověřit.
Zeman chce za velvyslankyni v SR Klausovou, Schwarzenberg ji odmítl
„Pan prezident mi to sdělil, já jsem mu řekl, že to nepřipadá v úvahu,“ řekl ČT Schwarzenberg. Ministr zahraničí také zdůraznil, že má dle ústavy právo navrhovat vládě velvyslance on, nikoliv prezident: „Každý by měl dodržovat meze svého úřadu,“ dodal Schwarzenberg. Ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalouska postoj svého šéfa podpořil.
Prezident Klaus už prý dokonce Jaromíra Plíška schválil a při návštěvě Bratislavy ho představil jako budoucího velvyslance, podotkl Schwarzenberg: „Sotva však nový prezident nastoupil, telefonát z Kanceláře prezidenta celý proces zastavil. Bylo to na poslední chvíli, když už to bylo schválené v Bratislavě,“ řekl Schwarzenberg ČT.
Karel Schwarzenberg
„Politický profesionál ví, že jakákoli jednání o velvyslancích jsou vedena v klasifikovaném, tedy utajeném režimu. Politický profesionál nahlas, do chvíle, než je velvyslanec schválen, o tom zásadně důsledně nemluví, nekomentuje a neuvádí žádná jména, Pokud se někdo chová jinak, je v této oblasti politický amatér,“ komentoval celou záležitost premér Petr Nečas (ODS).
Proces jmenování velvyslanců je dlouhodobou záležitostí. Ministerstvo zahraničí nejprve navrhne jméno kandidáta, které posléze musí schválit vláda. Kandidáta poté jmenuje prezident a následně se žádá hostitelská země o souhlas s dosazením daného velvyslance. Podle mluvčího ministerstva zahraničí Karla Šrola by bylo „diplomatickou nezdvořilostí“, kdyby úřad komentoval jakékoli návrhy diplomatů před jejich oficiálním přijetím druhou zemí. „Mohlo by to být chápáno jako vyvolávání nemístného tlaku na tu zemi,“ zdůvodnil Šrol. Současným velvyslancem na Slovensku je Jakub Karfík.
Podle Klause by Livia roli velvyslankyně s přehledem zvládla
Ministr zahraničí už dříve odmítl myšlenku, aby byli na post velvyslance jmenováni lidé „za zásluhy“. Livia Klausová přitom podpořila Miloše Zemana v prezidentské kampani, po zvolení na Hrad mu pak byla osobně blahopřát v jeho kanceláři v Loretánské ulici. Nad touto skutečností se pozastavil místopředseda TOP 09 pro zahraniční vztahy Marek Ženíšek.
„Nedovedu si představit, že by paní Klausová byla schopna respektovat jako svého nadřízeného člověka, kterého ještě před několika týdny aktivně špinila v médiích,“ sdělil Ženíšek pro ČTK. Klausová před druhým kolem prezidentské přímé volby uvedla, že si přeje, aby první dáma, která přijde po ní, nemluvila pouze německy. Vymezila se tak proti Schwarzenbergově manželce, která je Rakušanka.
Livia Klausová na prezidentské inauguraci
„Prezident Václav Klaus se domnívá, že by jeho manželka roli velvyslankyně s přehledem zvládla. Je si jist, že by se jí na Slovensku dostalo i velkého respektu a úcty,“ uvedl Klausův mluvčí Petr Macinka.
Vášáryová: Slováci by Klausovou přijali vřele
Podle bývalé slovenské diplomatky Magdy Vášáryové by v případě jmenování nebylo na překážku, že bývalá první dáma není kariérní diplomatkou. Slováci by prý Klausovou, která je bratislavskou rodačkou a stále mluví spisovnou slovenštinou, přijali vřele. „Když vystoupí před lidmi (na Slovensku) slovensky, bude to přijato dobře,“ míní známá herečka, která v roli velvyslankyně působila v Rakousku a Polsku.
Magda Vášáryová
Magda Vášáryová, bývalá slovenská diplomatka
"Je minimálně kuriózní, že pan prezident zmínil její jméno. Dovolila bych si dokonce říct, že možná nechce, aby Livia Klausová byla velvyslankyní. Ve chvíli, kdy zveřejnil její jméno předtím, než dostala agrément (souhlas hostitelské země se jemnováním velvyslance - pozn. red.), tak ji vystavil na pranýř. To se nedělá a nepamatuji si, že by se to někdy stalo. Pan prezident Zeman jí v tomto případě velmi ublížil, pokud by opravdu chtěla být velvyslankyní."
Podle Vášáryové většina menších zemí nevysílá do zahraničí, na rozdíl například od Francie, jen kariérní diplomaty. Stavět se proti tomu, aby diplomaty byly i osobnosti, je podle slovenské političky „nonsens“. Vášáryová dodala, že Klausová je „intelektuálně zdatná osoba a práci diplomata by se naučila velmi rychle“. Na české ambasádě by prý nadále pracovali i kariérní diplomati, kteří by vykonávali svou každodenní práci.
Livia Klausová se narodila 10. listopadu 1943 v Bratislavě v rodině právníka a učitelky jako druhá z pěti dětí. Vystudovala gymnázium a v roce 1966 také zahraniční obchod na VŠE. V letech 1967 až 1993 pracovala v Ekonomickém ústavu ČSAV, kde se zabývala problematikou mezinárodních financí a měnových institucí. V minulosti Klausová působila v dozorčí radě ČEZu, ZVVZ Milevsko nebo České spořitelny.
Když byl Václav Klaus v roce 2003 zvolen prezidentem, tak Klausová deset let reprezentovala Česko v roli první dámy. Věnovala se také různým charitativním aktivitám – byla patronkou Nadace pro transplantace kostní dřeně, pomáhala dětem z Ústavu sociální péče v Bystřici nad Úhlavou i nadaci Život 90. Je rovněž předsedkyní správní rady Nadačního fondu Livie a Václava Klausových.
Do Moskvy si Zeman přeje bývalého kosmonauta Remka
Kromě Klausové si Miloš Zeman vybral ještě jedno zajímavé jméno, na velvyslanectví do Moskvy by si totiž přál současného europoslance za KSČM Vladimíra Remka. S tímto kandidátem naopak Schwarzenberg problém nemá – o obsazení postu v Moskvě už spolu Zeman a Schwazrenberg koncem února jednali. „Zájem KSČM je na tom, aby dokončil práci v Evropském parlamentu, on ten zájem respektuje a na případnou nabídku, pokud z ministerstva zahraničí přijde, samozřejmě bude oficiálně odpovídat,“ komentoval tehdy nabídku předseda strany Vojtěch Filip.
Miloš Zeman ve štábu KSČM
V rozhovoru pro Lidové noviny se naopak ministr zahraničí zásadně postavil proti tomu, že by se velvyslancem stal expremiér a neúspěšný prezidentský kandidát Jan Fischer – ten sám přitom přechod do diplomacie připustil. „Jsem zásadně proti, aby posty ambasadorů byly využity jako odškodnění pro neúspěšné nebo zbytečné politiky,“ prohlásil v rozhovoru pro deník ministr.
Fischer ve druhém kole prezidentské volby podpořil Zemana, podle LN by se mohl stát velvyslancem např. v Izraeli. Schwarzenberg ale prohlásil, že pokud prezident Fischera navhrne, tak ho jako velvyslance odmítne.
GALERIE
videogallery_321685