Praha – Šance najít si v Česku práci po propuštění z vězení je mizivá, a to i v manuálních a nekvalifikovaných profesích. Výpis z trestního rejstříku je podle společnosti LMC důležitý až pro čtyři pětiny všech zaměstnavatelů. A příliš nepomáhá ani stát – ten úspěšnost propuštěných na pracovním poli totiž vůbec nesleduje.
Přestože kriminalita roste a Česko má nejvíc recidivistů ve své historii, stát kroky těch, kteří vyjdou z vězení, systematicky nesleduje. „Nemáme statistiku, která by nám říkala, jak je to se zaměstnáváním těchto osob po propuštění,“ uvedla mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová.
„Situace bývalých vězňů při získávání nové práce je velmi obtížná. Je pochopitelné, že v některých profesích mají lidé s trestním záznamem zcela zavřené dveře. Překvapivě vysoký je však podíl zaměstnavatelů, kteří odsouzené odmítají bez ohledu na typ pozice, závažnost spáchaného trestného činu, případně míru provinění,“ komentoval Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC.
Na rozdíl od zahraničí v tuzemsku chybějí podle něj pokročilejší programy pro začleňování lidí, kteří prošli vězením, do běžného pracovního procesu. Zejména v západní Evropě se prý firmy v tomto procesu angažují mnohem více.
Pomoc propuštěným s hledáním práce funguje v Česku spíš lokálně. Výjimečně už ve vězení. Například v Jiřicích je celkem 670 vězňů, na práci po propuštění z výkonu trestu se připravuje každý čtvrtý z nich. Spolupracují tu totiž s personální agenturou, která vězně rekvalifikuje a po propuštění jim zajistí práci. „Je o to velký zájem, který převyšuje možnosti našeho realizovaného programu,“ uvedla Hana Prokopová, mluvčí a speciální pedagožka věznice.
Rutinní žádost o předložení výpisu z rejstříku trestů při pohovoru, případně při nástupu do nového zaměstnání, nemusí být vždy zcela v souladu s českými právními normami, upozornil Dombrovský. Při striktním výkladu Listiny základních práv a svobod je totiž možné požadovat výpis jen v případech, kde je to některým ze zákonů přímo nařízeno. To je například u učitelů nebo u některých pozic ve státní službě. V řadě jiných případů se prý zaměstnavatelé při takovém jednání dostávají na hranu zákonného jednání.
