Úřady práce loni odhalily neoprávněné pobírání dávek za celkem 103,5 milionu korun. Nejčastěji lidé neprávem dostávali příspěvky a doplatky na bydlení a příspěvky na živobytí. Méně často šlo o dávky pro postižené, podporu v nezaměstnanosti či rodičovský příspěvek.
Podle mluvčí Úřadu práce Kateřiny Beránkové někteří klienti zatajují příjmy, padělají dokumenty, často nenahlásí nástup do zaměstnání, pobyt v cizině či narození dalšího potomka.
„V poslední době roste počet případů, kdy se lidé snaží falšovat doklady u žádostí o příspěvek na bydlení. Například fiktivně rozdělují rodiny a někteří jejich členové si nahlásí trvalý pobyt jinde. Ve skutečnosti ale žijí a hospodaří společně,“ popsala generální ředitelka úřadu Kateřina Sadílková.
- Úřady zjistily loni skoro 16 680 případů neoprávněného pobírání. V roce 2014 jich bylo 9370, celková škoda se tehdy pohybovala kolem 65 milionů korun. Podle mluvčí se ve výsledcích odráží personální posílení. Úředníků totiž přibylo, takže se mohou víc věnovat ohlášeným i namátkovým kontrolám.
Úřadům pomáhají i informace ze sociálních sítí
Úřady při prověřování příjmů žadatelů o dávky a příjemců peněz od státu spolupracují s obcemi, policií a státními zastupitelstvími. Podezření na padělání nájemních smluv, dokladů o úhradě či podpisů hlásí. Policisté zas informují úředníky, například když zjistí, že si příjemci dávek neoprávněně přivydělávají. Pracovníci úřadů práce se ale řídí i znalostmi místních poměrů a třeba také informacemi ze sociálních sítí.
„Pokud se ukáže, že žadatel předkládal nepravdivé či falešné informace, musí vyplacené peníze vrátit zpět,“ uvedla ředitelka odboru pro sociální věci generálního ředitelství úřadu práce Zdeňka Cibulková. Podle Beránkové už v řadě případů padly tresty, někteří viníci skončili dokonce ve vězení. Většinou však postih končí podmínkou.
