Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) evropskou nabídku Turecku vítá - je to podle něj jediná možnost, jak se vypořádat s převaděčskými mafiemi a dalšími lidmi, kteří na migraci vydělávají. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Dohoda podle něj ale nebude jednoduchá - Turecko zatím na nabídku reaguje chladně. Lídři Unie se na čtvrtečním summitu shodli na postupném uvolňování vízové politiky, obnovení a urychlení rozhovorů o přístupu Turecka k EU a také na finanční pomoci.
Zaorálek: Turecko reaguje na nabídku EU velmi chladně
Turecko pak na oplátku slíbilo větší aktivitu v řešení uprchlické vlny směřující do EU, například uzavření readmisních dohod, které umožní vracet uprchlíky bez nároku na azyl zpět do Turecka.
Jenže podle exministra zahraničí a předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga by EU neměla ustupovat od svých zásad: „Turecko se může stát členem EU, to jsme svého času také slíbili, ovšem pokud přistoupí na zásady EU, což toho času není.“ Evropská unie je prý v situace vydíraného člověka: buď Turecku zaplatí, nebo bude dalších sto, dvě stě tisíc uprchíků: „Že se v Turecku shromáždilo velké množství uprchlíků, je pravda, že je Turecko rychle posílalo přes Řecko do Evropy, je také pravda.“
Lubomír Zaorálek ale upozorňoval na špatnou situaci Turecka: jednak ekonomickou, kterou odnášejí i syrští uprchlíci, kteří v zemi žijí. Navíc zemi čekají za měsíc volby, došlo k tragickému výbuchu s mnoha oběťmi. „Turecku nabízíme miliardy pomoci, ale reakce z Ankary je velmi chladná. Turci říkají: My jsme do toho investovali 6,5 miliardy za poslední dva roky! Dávají nám najevo, že toto nepokládají za řešení situace,“ prohlásil ministr zahraničí.
Merkelová se snažila vyjednat dohodu přímo v Ankaře
Do Turecka proto odjela německá kancléřka Angela Merkelová, která s prezidentem i premiérem jednala o plánu EU. Ve snaze dosáhnout dohody Merkelová slíbila, že se Německo zasadí o urychlení procedur v udělování víz tureckým občanům a také rozhovorů o vstupu do Evropské unie. Šéfka německé vlády rovněž vyjádřila naději, že Turecko po předčasných listopadových volbách vyvine úsilí k usmíření se separatistickými Kurdy, s nimiž turecká armáda oživila ozbrojený konflikt.
Premiér Ahmetm Davutoglu zopakoval názor Ankary, že by v severní Sýrii měla vzniknout bezpečnostní zóna, kde by se soustředili obyvatelé země prchající ze svých domovů, aniž by opouštěli svou zemi. Kriticky se také vyjádřil k ruské letecké intervenci proti syrským povstalcům: nálety v okolí Aleppa na severu země prý mohou vyvolat novou migrační vlnu.
Nálety v Sýrii rizikem pro obyvatele
Rusko se do konfliktu zapojilo v posledních týdnech, kdy ze vzduchu bombarduje vybrané cíle. Více než na pozice Islámského státu ale míří na cíle opozice vůči prezidentu Bašáru Asadovi. „Ruské útoky nejsou vůbec ohleduplné k civilnímu obyvatelstvu. Formy boje, kdy se shazují bomby ze vzduchu, tak v sobě vždy mají rizika pro civilní obyvatelstvo. Představa, že máme přesné střely, které zasahují pouze teroristy, je iluze,“ varoval ministr zahraničí.
Situace v Sýrii
Podle Zaorálka se ale Rusům podařilo zastavit ofenzivu povstalců proti Asadovu režimu: „Rusové sami neoficiálně naznačují, že pak chtějí své síly posunout na východ a soustředit se na tzv. Islámský stát.“ Možné důsledky ruských náletů ale nechtěl ministr zahraničí komentovat s tím, že je to předčasné.
„Rizika Ruska jsou obrovská, protože proti sobě obrací řadu zemí – třeba vztahy s Tureckem se nesmírně zhoršují, a také se státy Perského zálivu. Často se říká, že Rusko útočí v Sýrii, aby odvrátilo pozornost od Ukrajiny – rovnou říkám, že toto je povrchní soud,“ prohlásil Zaorálek.
Ani Karel Schwarzenberg se nedomnívá, že by šlo o hlavní účel ruské akce v Sýrii, pro Moskvu je to prý ale vítaný vedlejší efekt.
9 minut
Sestřih debaty k Turecku a Sýrii
Rusko ztratilo postavení supervelmoci
Ministr zahraničí vidí jako hlavní motiv ruské akce v Sýrii strategické posílení Ruska v oblasti Blízkého východu – i se všemi riziky, které to s sebou nese: „Rusko je podle mě přesvědčené, že ve světě ztrácí – že se zhoršuje jeho pozice vůči Evropě i Spojeným státům. Je zajímavé, že si Rusové vůbec nepřipouštějí, že by současná situace i chování Západu bylo výsledkem jejich chování. Oni jsou přesvědčeni, že jsou ten, kdo je pod tlakem jiných zájmů a oni se pouze brání.“
„Dnes je Rusko jednou z velmocí, ale ne jedna ze dvou supervelmocí. A to myslím Vladimíra Putina trápí a zajisté si chce vydobýt postavení, že řekněme Američané nebudou moci nic rozhodnout bez jeho souhlasu či spolupráce,“ dodal Karel Schwarzenberg.