Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) evropskou nabídku Turecku vítá - je to podle něj jediná možnost, jak se vypořádat s převaděčskými mafiemi a dalšími lidmi, kteří na migraci vydělávají. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Dohoda podle něj ale nebude jednoduchá - Turecko zatím na nabídku reaguje chladně. Lídři Unie se na čtvrtečním summitu shodli na postupném uvolňování vízové politiky, obnovení a urychlení rozhovorů o přístupu Turecka k EU a také na finanční pomoci.
Turecko pak na oplátku slíbilo větší aktivitu v řešení uprchlické vlny směřující do EU, například uzavření readmisních dohod, které umožní vracet uprchlíky bez nároku na azyl zpět do Turecka.
Jenže podle exministra zahraničí a předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga by EU neměla ustupovat od svých zásad: „Turecko se může stát členem EU, to jsme svého času také slíbili, ovšem pokud přistoupí na zásady EU, což toho času není.“ Evropská unie je prý v situace vydíraného člověka: buď Turecku zaplatí, nebo bude dalších sto, dvě stě tisíc uprchíků: „Že se v Turecku shromáždilo velké množství uprchlíků, je pravda, že je Turecko rychle posílalo přes Řecko do Evropy, je také pravda.“
Lubomír Zaorálek ale upozorňoval na špatnou situaci Turecka: jednak ekonomickou, kterou odnášejí i syrští uprchlíci, kteří v zemi žijí. Navíc zemi čekají za měsíc volby, došlo k tragickému výbuchu s mnoha oběťmi. „Turecku nabízíme miliardy pomoci, ale reakce z Ankary je velmi chladná. Turci říkají: My jsme do toho investovali 6,5 miliardy za poslední dva roky! Dávají nám najevo, že toto nepokládají za řešení situace,“ prohlásil ministr zahraničí.
Merkelová se snažila vyjednat dohodu přímo v Ankaře
Do Turecka proto odjela německá kancléřka Angela Merkelová, která s prezidentem i premiérem jednala o plánu EU. Ve snaze dosáhnout dohody Merkelová slíbila, že se Německo zasadí o urychlení procedur v udělování víz tureckým občanům a také rozhovorů o vstupu do Evropské unie. Šéfka německé vlády rovněž vyjádřila naději, že Turecko po předčasných listopadových volbách vyvine úsilí k usmíření se separatistickými Kurdy, s nimiž turecká armáda oživila ozbrojený konflikt.
Premiér Ahmetm Davutoglu zopakoval názor Ankary, že by v severní Sýrii měla vzniknout bezpečnostní zóna, kde by se soustředili obyvatelé země prchající ze svých domovů, aniž by opouštěli svou zemi. Kriticky se také vyjádřil k ruské letecké intervenci proti syrským povstalcům: nálety v okolí Aleppa na severu země prý mohou vyvolat novou migrační vlnu.
Nálety v Sýrii rizikem pro obyvatele
Rusko se do konfliktu zapojilo v posledních týdnech, kdy ze vzduchu bombarduje vybrané cíle. Více než na pozice Islámského státu ale míří na cíle opozice vůči prezidentu Bašáru Asadovi. „Ruské útoky nejsou vůbec ohleduplné k civilnímu obyvatelstvu. Formy boje, kdy se shazují bomby ze vzduchu, tak v sobě vždy mají rizika pro civilní obyvatelstvo. Představa, že máme přesné střely, které zasahují pouze teroristy, je iluze,“ varoval ministr zahraničí.
Podle Zaorálka se ale Rusům podařilo zastavit ofenzivu povstalců proti Asadovu režimu: „Rusové sami neoficiálně naznačují, že pak chtějí své síly posunout na východ a soustředit se na tzv. Islámský stát.“ Možné důsledky ruských náletů ale nechtěl ministr zahraničí komentovat s tím, že je to předčasné.
„Rizika Ruska jsou obrovská, protože proti sobě obrací řadu zemí – třeba vztahy s Tureckem se nesmírně zhoršují, a také se státy Perského zálivu. Často se říká, že Rusko útočí v Sýrii, aby odvrátilo pozornost od Ukrajiny – rovnou říkám, že toto je povrchní soud,“ prohlásil Zaorálek.
Ani Karel Schwarzenberg se nedomnívá, že by šlo o hlavní účel ruské akce v Sýrii, pro Moskvu je to prý ale vítaný vedlejší efekt.
Rusko ztratilo postavení supervelmoci
Ministr zahraničí vidí jako hlavní motiv ruské akce v Sýrii strategické posílení Ruska v oblasti Blízkého východu – i se všemi riziky, které to s sebou nese: „Rusko je podle mě přesvědčené, že ve světě ztrácí – že se zhoršuje jeho pozice vůči Evropě i Spojeným státům. Je zajímavé, že si Rusové vůbec nepřipouštějí, že by současná situace i chování Západu bylo výsledkem jejich chování. Oni jsou přesvědčeni, že jsou ten, kdo je pod tlakem jiných zájmů a oni se pouze brání.“
„Dnes je Rusko jednou z velmocí, ale ne jedna ze dvou supervelmocí. A to myslím Vladimíra Putina trápí a zajisté si chce vydobýt postavení, že řekněme Američané nebudou moci nic rozhodnout bez jeho souhlasu či spolupráce,“ dodal Karel Schwarzenberg.
