Praha – Protiruské sankce by se neměly prodlužovat dřív, než se ukáže, nakolik se daří naplňovat dohody z Minsku. V Otázkách Václava Moravce to uvedl šéf tuzemské diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD). Stávající sankce vyprší 31. července a o jejich prodloužení může rozhodnout Evropská rada už v polovině března.
„Jeden z evropských názorových proudů říká, že by Evropská rada 15. března měla rozhodovat o prodloužení ekonomických sankcí o další rok. Druhý, a k němu se připojujeme, říká: Ne,“ uvedl v rozhovoru s Václavem Moravcem ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Argumentoval tím, že se příměří mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty daří v Donbasu v zásadě dodržovat, že dochází ke stahování těžkých zbraní i k výměně zajatců.
„Rozběhli jsme určitý proces a měli bychom sledovat, jak probíhá – a teprve na základě toho bych si dovolil dělat soudy jak dál, co se týče sektorových a ekonomických sankcí,“ dodal šéf české diplomacie s tím, že březnové rozhodnutí o prodloužení sankcí by bylo předčasné. Zároveň dodal, že i sama ruská strana dopady sankcí vnímá: „Jí naprosto není lhostejné, jak Evropa rozhodne. Rusko to cítí s velkou sensitivitou. Jestliže vidíme, že to, co bylo dohodnuto (v Minsku), se skutečně děje, tak bychom na to neměli reagovat tím, že budeme přilévat další sankce.“
Ministr zahraničí tím stínuje i postoje české veřejnosti. Podle průzkumu agentury TNS Aisa pro Českou televizi je totiž o efektivitě protiruských sankcí přesvědčena jen třetina národa; většinový postoj je tak spíš vlažný (o postojích Čechů k ukrajinskému konfliktu čtěte více zde).
Fiala: O sankcích mluvit musíme - kvůli Krymu
Podle předsedy občanské demokracie Petra Fialy ovšem debata o dalších sankcích na místě je, mj. proto, že žádný posun nenastal v otázce Krymu. Ukrajinský poloostrov v Černém moři anektovalo Rusko loni na jaře. Fiala navíc upozornil na nedávné prohlášení britského ministra obrany Michaela Fallona, podle nějž může být příštím cílem Kremlu Pobaltí (čtěte víc). „Je potřeba to brát vážně a dát Rusku jasně najevo, že žádná agresivní politika nebude akceptována. Rusko porušilo mezinárodní řád a to je z hlediska zájmů demokratických zemí nebezpečné,“ prohlásil.
Zaorálek v této souvislosti podotýká, že by Evropa při uvažování o východoukrajinském konfliktu neměla dopustit, aby tematika sankcí zcela zastřela její názorový horizont. „Primární cíl je ten, že musíme docílit toho, aby se nezhroutila Ukrajina. Jestli dojde k hlubší politické a ekonomické krizi, bude to mít dramatické důsledky v České republiky. Tomu se musíme snažit předejít, zabránit pádu Ukrajiny,“ zdůraznil s tím, že by Evropa měla Kyjevu pomoct s reformou daňového systému nebo energetického sektoru.
Mluví česká diplomacie jedním hlasem?
Petr Fiala (ODS): „Česká zahraniční politika je nejednoznačná, rozháraná, nikdo neví, jaké jsou naše postoje, a to ohrožuje naši bezpečnost. Panu ministrovi nezávidím, nemá lehkou pozici. Nad ním je pan prezident, který si dělá, co chce, a v zahraniční politice se pohybuje velmi podivným způsobem, a vedle něj je pan premiér, který strká hlavu do písku a zahraniční politice nerozumí. Ve vládě mají hnutí ANO, které zahraniční politiku nemá vůbec, a ministra obrany, jehož názory neznáme.“
Lubomír Zaorálek (ČSSD): „Nebyli jste náhodou strana, která odmítala společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie? Dnes se dožaduje jednoty, ale včera jste byli ti, kdo ji svými postoji rozbíjeli. Jsem členem vlády, jejíž premiér se zabývá zahraniční politikou víc, než by se zdálo, jsme téměř v každodenním kontaktu. Naše pozice je mnohem srozumitelnější, než byla dřív. Jsme na cestě vytvořit jasnou podobu zahraniční politiky.“
