Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) požádal premiéra o dohledání a zveřejnění záznamů z jednání vlády, na kterém se definovaly vztahy s Čínou. Podle něj se před dvěma lety ministři dohodli, že se vyhnou oficiálním schůzkám s dalajlamou. Šéf diplomacie věděl, že by to mohl být problém při navazování vztahů s Čínou. Zaorálek v úterý také přirovnal schůzku Hermana s dalajlamou k tomu, jako kdyby se za první republiky někdo místo československé vlády scházel s šéfem Sudetoněmecké strany Konradem Henleinem. Později se za svá slova omluvil.
Zaorálek přirovnal setkání s dalajlamou ke schůzce s Henleinem. Později se za to omluvil
Podle Zaorálka ministr kultury schůzkou s tibetským duchovním vůdcem dohodnutá pravidla porušil, když se s dalajlamou sešel oficiálně, a nikoliv neoficiálně, jak mělo být smluveno na zasedání kabinetu v dubnu 2014. „Nenajdete za posledních deset let nikoho, kdo by takovým způsobem porušil to, k čemu jsme se zavázali,“ řekl Zaorálek.
„K tomu se zavázalo 51 často velmi kultivovaných, demokratických zemí, které respektují, že když máte nějakou zemi, tak že té zemi třeba vadí, že někdo místo toho, aby se setkal s oficiálním představitelem, tak se oficiálně setká s bývalým představitelem exilové vlády. Jako kdyby se někdo setkával s Konrádem Henleinem ze Sudetenlandu za první republiky, když tady je oficiální vláda. Asi by to nám Čechům také vadilo,“ uvedl ministr zahraničí.
Zaorálek se ale později za své přirovnání omluvil. Chtěl prý jen ukázat, jak schůzky politiků s dalajlamou vidí Čína. „Použil jsem příměr, který nebyl vhodný, a uvědomuji si, že je za hranou,“ omluvil se Zaorálek. „Chtěl jsem na extrémním příkladu vysvětlit, jak se Čína může dívat na oficiální přijetí dalajlamy,“ doplnil.
Kriticky se k Zaorálkově přirovnání vyjádřil třeba předseda opoziční ODS Petr Fiala. „Zaorálkovi se to všechno nějak plete: dalajlama Henlein, zrádce Herman; co na to E. Beneš? Ale hlavně: kde je rozumná zahraniční politika?“ napsal na Twitteru.
Naopak poslanec Jaroslav Foldyna se vyjádření zastal: „Jestliže jsou takto diametrálně odlišné pohledy na věc, tak má pan ministr pravdu. Použil příměr, který je velmi silný a velmi tvrdý, nicméně přesně vystihuje tu věc,“ uvedl v Událostech, komentářích poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD). Zdůrazňoval ovšem, že ministr Zaorálek srovnával princip setkání.
Herman: Bylo by to v rozporu s mým svědomím, nic takového jsem neslíbil
Ministr Herman ale úmluvu, o které mluví ministr zahraničí, opakovaně popřel: „Nic takového jsem neslíbil, protože to je v rozporu s mým svědomím.“ Dohodu popírají i ministři za hnutí ANO: „Nepamatuju si, že by to byl definitivně závazný slib, kdy by bylo řečeno: 'Ne, v žádném případě',“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.
„Na explicitní dohodu před dvěma lety si nevzpomínám, na debatu na toto téma ano,“ uvádí ministr obrany Martin Stropnický – a tehdejší šéfka spravedlnosti Helena Válková dodává: „Pan ministr kultury Herman aktivně vystoupil proti – s tím, že za svou osobu nemůže slíbit, že by se s dalajlamou nesetkal.“
Zaorálek si ale stojí za svým: „Požádal jsem premiéra, aby se (pokud existuje záznam z toho, co se tehdy odehrálo) to našlo, vytáhlo na světlo, abychom to viděli na vlastní oči,“ konstatoval ministr zahraničí na úterním brífinku po schůzce ústavních činitelů. Ta se prý ale tématu Číny dotkla jen okrajově: politici si potvrdili, že jejich postup při vydání prohlášení o vztazích s Čínou byl správný.
„Já vítám tuto iniciativu pana ministra. Pokud budou záznamy zveřejněny, tak to může přinést jen světlo a pravdu. A to je dobře,“ reagoval Herman.
Podle politologa Aleše Balcara ale ani případné zveřejnění záznamu do kauzy nic nového nevnese: „Vždy je tady možnost těch aktérů říci, že byly uzavřeny nějaké další dohody třeba následně. Případně že se to nevztahovalo na určité věci nebo to bylo špatně pochopeno,“ uvedl v úterní 90' ČT24.
Podle něj se dosud premiér Sobotka prezentoval jako nejliberálnější z vrcholných sociálních demokratů, a podpis pod dohodou čtyř ústavních činitelů ho posouvá někam jinam.
V reakci na schůzku Hermana s dalajlamou na půdě ministerstva kultury vydali prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) zmiňované prohlášení, ve kterém Čínu ujišťovali, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální politiky Česka vůči Číně. Zároveň zopakovali, že Česká republika uznává jednotnou Čínu včetně Tibetu.
Podle některých zdrojů mělo být „prohlášení čtyř“ interním dokumentem, takovým ale nezůstalo. A poté, co ho Hrad zveřejnil na svém webu, se proti ohradili někteří politici.
Podle senátora Jaroslava Kubery (ODS) bylo prohlášení ústavních činitelů nadbytečné. Stačilo prohlášení ministerstva zahraničí: „Udělat to takto veřejným způsobem, to nemohlo vyvolat nic jiného, než to, co to vyvolalo. Protože to vypadalo velmi poraženecky,“ kritizoval v Událostech, komentářích.