Praha – Léčbě mozku a moderním přístupům k operaci tohoto komplexního biologického orgánu se věnuje Evropský týden mozku, který se už po patnácté koná v Praze. Dotýká se také nových poznatků o duševních poruchách, výzkumu a léčení pomocí kmenových buněk. Veřejnost i studenti mohou až do pátku 8. března navštívit přednášky v hlavní budově Akademie věd. Novinku představují dokumentární filmy z oblasti neurověd.
Zaměstnejte mozek mozkem
„Známe zatím jen velmi malou část mozku,“ konstatoval v rozhovoru pro ČT24 profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Připomněl, že lidský mozek má více než 100 miliard buněk a každá z nich je vlastně samostatný počítač s až tisícovkou nervových spojů na povrchu. „To vše vytváří nejsložitější organizovanou živou hmotu na Zemi a patrně i ve vesmíru,“ dodal profesor Syka. Stěžejním cílem akce je obeznámení publika s děním v oblasti bádání o mozku. Neurovědy procházejí velkým rozmachem, zejména pak v oblasti genetiky a molekulární biologie.
Na univerzitě v Pittsburghu se v roce 2012 podařilo badatelům nahradit funkci mozkové kůry, která řídí pohyby rukou. Díky implantaci mikroelektrod do části mozku odpovídající za pohyby – takzvané motorické kůry, dokázali pacientce s ochrnutím všech končetin obnovit schopnost hýbat umělou rukou. Podle profesora Syky jde o obrovsky významný příslib v léčbě mozkových dysfunkcí, dosud totiž probíhaly výzkumy pouze na zvířatech.
Nejlépe si vědci dosud poradili se suplováním sluchových funkcí. Díky kochleárním neuroprotézám můžou i dříve neslyšící sluchově vnímat. V oblasti náhrad vizuálních funkcí badatelé stále hledají. Profesor Syka vidí budoucnost této oblasti v molekulární biologii. „Až budeme vědět, jak se vyvíjí tak složité orgány, jako je třeba oko, a jakou mají genovou kontrolu, budeme schopni dospět k biologické náhradě těchto receptorů,“ uvedl profesor.
ČR je neurochirurgickou velmocí
Neurochirurg Eduard Zvěřina upozornil, že Česko si v oblasti neurochirurgie a operací mozku drží v celosvětovém měřítku výsadní postavení. Úspěšní jsou ale i vědci působící ve výzkumu kmenových buněk při léčbě onemocnění míchy a mozku, nebo v psychiatrické péči, ačkoli tu sužuje nedostatek finančních prostředků.
31 minut
Rozhovor s profesorem Josefem Sykou
Čeští psychiatři například získali česko-švýcarský mezivládní grant v chronobioterapii. „Je to metoda efektivní, rychle nastupující, a tedy levná. Jde o pokrok v přístupu léčby například depresivních stavů, ale možná i syndromu únavy,“ uvedl předseda České psychiatrické společnosti Jiří Raboch. Na grantu se dohodla Česká psychiatrická společnost s výzkumným centrem basilejské univerzity. V rámci projektu vyškolili třicítku českých lékařů a zdravotních sester, a díky tomu mohou metodu používat i v praxi.