Vrchní státní zastupitelství v Praze minulý týden zastavilo trestní stíhání Pavla Tykače obviněného z vyvedení aktiv v hodnotě 1,2 miliardy korun z CS Fondů. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou na stránkách VSZ uveřejnil státní zástupce Zdeněk Matula. Podle něj v případu chyběly důkazy, že skutek spáchal právě Tykač.
Tykačovo stíhání bylo v roce 2008 už jednou zastaveno. V roce 2013 ale povolil městský soud obnovu řízení, protože vyšly najevo nové skutečnosti, které uvedli dříve nevyslechnutí svědci. Ti ale po povolení obnovy řízení odmítli vypovídat a výpovědi zajištěné před obnovou řízení označil Nejvyšší soud za nepoužitelné.
Důkazy svědčící o Tykačově vině nebyly zjištěny ani žádostí o právní pomoc ze zahraničí. Podle Matuly tak nebyly splněny zákonné podmínky pro podání obžaloby. Tykačův obhájce v reakci uvedl, že zastavení stíhání očekával. Noví svědci byli podle něj nevěrohodní. Šlo prý o skupinu podvodníků, kteří se snažili Tykače vydírat.
Peníze skončily na zahraničních účtech
Pachatelé v 90. letech vyvedli z CS Fondů do zahraničí přes miliardu a 230 milionů korun. Tykač obvinění z účasti na obřím podvodu od počátku odmítá. Podvod se odehrál v roce 1997, šlo o převod majetku CS Fondů na účet makléřské firmy Umana u Plzeňské banky. Za tuto transakci fondy získaly akcie podniku Drůbež Příšovice, které měly asi desetinovou tržní hodnotu.
Peníze po několika převodech skončily na zahraničních účtech. Policie v minulosti vyslovila podezření, že Tykač z ukradených peněz obdržel přes 340 milionů korun. Celkový Tykačův majetek média odhadují na 30 miliard korun.
Stát zaplatil dvě miliardy, spor ale nekončí
Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyři nepodmíněné tresty. Josefa Matoulka a Vladislava Nadě, jednatele makléřské společnosti Umana, poslal Vrchní soud v únoru 2007 do vězení na osm a pět let. Stejný soud potrestal i makléře Umany Tomáše Roitha a šéfa představenstva investiční společnosti CS Fond Václava Vojtíška, kterým vyměřil shodně čtyři roky vězení.
Pokračovatel CS Fondů, investiční společnost Akro, požadoval po státu více než miliardové odškodné s odůvodněním, že úředníci nepozastavili převod peněz do zahraničí. V listopadu 2013 Městský soud v Praze rozhodl, že stát má zaplatit společnosti Akro přes 2,1 miliardy korun. Ministerstvo financí peníze ještě koncem roku 2012 vyplatilo, zároveň ale podalo dovolání. Loni v červnu Nejvyšší soud nařídil projednat spor se státem znovu.
