Zákon proti plýtvání: Supermarketům zbytečně vyhazujícím jídlo hrozí pokuty

Obchodním řetězcům bude podle novely o potravinách, kterou ve středu schválil Senát, hrozit až desetimilionová pokuta, pokud vyřazené nezávadné potraviny nepředají k rozdělení mezi sociálně potřebné. Podle některých kritiků jde o formu nuceného vyvlastnění bez náhrady.

Roste zájem darovat jídlo i jiným nezvyklým způsobem. Jedním jsou třeba takzvané veřejné lednice - v Česku už jich funguje několik. Kdo chce jídlo darovat, potraviny tam vloží. Kdo ho naopak potřebuje, jídlo si vezme. Přibývá i restaurací, které darují jídlo například pro lidi bez domova nebo pro seniory.

Senátorům ODS a Starostů vadilo, že velcí obchodníci budou muset předávat nevyužité potraviny pouze do potravinových bank a nebudou je moci dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad.

„Možné riziko spatřujeme také v procesu darování potravin, především v dodržení teplotního řetězce tak, aby darované potraviny byly odpovídajícím způsobem uchovávány po celou dobu své cesty,“ uvedl například obchodní řetězec Billa.

Jídlo z potravinových bank dostávají neziskové organizace, které je pak rozdělují potřebným. Mezi příjemci jsou i matky s dětmi v azylových domech, lidé bez domova či senioři.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu zákona hájil, ročně je podle něj v Česku vyhozeno až 80 kilogramů potravin na občana. Za kvalitu přerozdělovaného zboží bude podle ministra odpovídat jeho konečný distributor. Má dostávat potraviny s deformovaným obalem nebo nezkažené jídlo s prošlou dobou trvanlivosti.

  • Potravinové banky jsou neziskové spolky. Shromažďují nejen jídlo od jednotlivých dárců, ale i potraviny před vypršením data spotřeby a také ty, které se nemohou prodat třeba kvůli poškozenému obalu. 
  • V roce 2017 získaly potravinové banky rekordních 2 000 tun jídla. Oproti roku 2016 si tak polepšily o 700 tun potravin.
  • Darování jídla ve velkém je nyní snadnější než v minulosti. Do konce roku 2015 firmy totiž musely z věnovaných potravin odvádět daň z přidané hodnoty, likvidace je tak vyšla levněji než darování. Nyní se podle pořadatelů sbírky DPH u darovaných potravin „blíží nule“.

I když Česko patří v Evropě k zemím s nejnižší mírou chudoby, lidí v tísni přibývá. Loni chudoba a vyloučení hrozily 14,8 procenta Čechů a Češek, tedy zhruba 1,5 milionu. Nyní ekonomika roste, situace by se tak mohla zlepšit.

  • Zatímco jedna část občanů trpí nedostatkem jídla, druhá plýtvá. Průměrný Čech hodí za rok do koše potraviny v hodnotě 20 tisíc korun. Každý měsíc vyhodí aspoň jednou jídlo z ledničky 40 procent lidí. Nejčastěji proto, že je prošlá lhůta nebo že jídlo začíná plesnivět. Mezi lidmi, kteří nedokáží šetrně nakládat s jídlem, jich je nejvíc ve věkové skupině mezi 18–24 lety. Nejčastěji se v českých domácnostech vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo.

Potravinové banky fungují po celém světě

První potravinová banka na světě vznikla v americkém městě Phoenix, kde ji v roce 1967 založil John Van Hengel. Od té doby začaly vznikat další po celém světě - v Kanadě vznikla první v roce 1981, následovala například Paříž v roce 1984 nebo roku 1986 Brusel.

V Evropě sdružuje potravinové banky FEBA

Evropská federace potravinových bank (FEBA) vznikla 23. září 1986 kvůli narůstající potřebě evropských institucí jednat společně. Její vizí je umožnit přístup k vhodné a vyvážené stravě všem lidem v Evropě a zajistit, aby se všecho použitelné jídlo skutečně využilo. Snaží se taky snižovat počty hladových a podvyživených.

FEBA podpořila rozvoj potravinových bank po celé Evropě - mezi lety 1988-92 vznikaly ve Španělsku, Itálii a Irsku, v letech 1994-2001 v Portugalsku, Polsku, Řecku a Lucembursku a od roku 2004 se k organizaci připojilo také Maďarsko, Česká republika, Slovensko nebo Anglie. Celkově má Evropská federace potravinových bank 23 členů a letos slaví 30. výročí od založení.

7 minut
Supermarketům zbytečně vyhazujícím jídlo hrozí pokuty
Zdroj: ČT24

Pod organizaci FEBA spadá i Česká federace potravinových bank, která vznikla v roce 1994 a sdružuje tyto charitativní organizace: Armáda spásy, NADĚJE, Slezská diakonie a Sdružení azylových domů.

Česká federace požádala v roce 2005 o přijetí do Evropské federace potravinových bank. Její Charta stanoví jako podmínku členství, že potravinová banka musí fungovat v každém kraji.

Potravinové banky jsou i za oceánem

S konceptem potravinových bank přišel v roce 1967 John van Hegel, který pracoval jako dobrovolník při shánění potravin pro hladové. Případ zoufalé ženy hledající v odpadkových koších jídlo pro děti ho inspiroval k založení první takové instituce. Vznikla tak St Mary's Food Bank v arizonském Phoenixu - během prvního roku působení distribuovala lidem v nouzi 275 tisíc liber jídla.

Zprávy o bance se rychle rozšířily a v roce 1977 již v USA existovalo 18 podobných institucí. S rostoucím počtem potravinových bank se Hegel rozhodl založit zastřešující národní organizaci. V roce 1979 tak vznikla Second Harvest, která byla později pojmenována America's Second Harvest the Nation's Food Bank Network. V roce 2008 ji přejmenovali na Feeding America.

Potravinová banka
Zdroj: ČT24/http://www.potravinovabanka.cz/

V současné době je Feeding America největší národní organizací zaměřenou na boj s hladem - jde o síť 200 potravinových bank napříč Spojenými státy. Živí 46 milionů lidí ohrožených hladem, mezi kterými je 12 milionů dětí a 7 milionů seniorů. 

Food Banks Canada je národní charitativní organizace pomáhající Kanaďanům v nouzi. Společně s dalšími potravinovými společnostmi zásobuje více než 850 tisíc lidí, kteří se na potravinové banky obracejí každý měsíc.

Organizace má tři klíčové cíle: shání jídlo, zajišťuje potravinovým bankám servis a podporu a snaží se ovlivňovat taky politiky. Zajišťuje i osvětu.

  • Skladiště - Model skladiště lze najít v severní Americe a v Austrálii. Tyto organizace slouží jako sklady k uložení a distribuci potravin pro menší organizace z ,předních linií‘ a samy většinou nedodávají potraviny přímo ke spotřebitelům. Poté, co je jídlo ve skladech shromážděno, roztříděno a zkontrolováno, distribuují je tyto potravinové banky neziskovým společenským a vládním organizacím.
  • Přední linie - Tento model lze najít v ostatních zemích mimo Severní Ameriku a Austrálii. Potravinové banky předávají většinu ze svých zásob přímo lidem v nouzi.
  • Největším zdrojem pro oba modely bank jsou neziskoví pěstitelé, výrobci, distributoři a maloobchodníci, kteří při běžném podnikání vyprodukují přebytek jídla a neprodají ho. Některé banky také získávají značný podíl potravin od jednotlivých dárců a dobrovolníků.

S hladem ve světě mimo USA bojuje mezinárodní nezisková organizace The Global FoodBanking Network (GFN). Zakládá a podporuje potravinové banky ve více než třiceti zemích, které jsou domovem zhruba jedné čtvrtiny z téměř 800 milionů podvyživených lidí na celém světě.

Lidem v nouzi nejen poskytuje jídlo, ale pomáhá jim na cestě k soběstačnosti - snaží se je dostat z kruhu chudoby. Mezi zakládající země této organizace patří Argentina, USA, Kanada a Mexiko. 

Svou síť potravinových bank mají i arabské země

Arabská síť potravinových bank vznikla po úspěchu této instituce v Egyptě. K jejímu vzniku přispělo i doporučení OSN a FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) kopírovat tento model.

V roce 2013 v Dubaji založili organizaci FBRN, která pracuje na regionální a mezinárodní úrovni. Zakladatelem a výkonným ředitelem je Dr. Moez El Shohdi. V současné době pod ni spadá 19 potravinových bank po celé Africe a na Blízkém východě a 11 bank má v plánu se připojit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 3 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...