Praha – Vláda dnes na dva týdny přerušila projednávání návrhu zákona o úřednících, který má administrativní cech ochránit před zvůlí politických šéfů a také omezit korupci ve státní správě. Důvedem je údajně nutnost vyjasnit připomínky, které se k návrhu sešly. Jak upozorňují nezávislí znalci oboru, návrh je špatný - spíš jen konzervuje současný, experty i médii notně kritizovaný, stav. Jenže Česko zákon o úřednících nutně potřebuje. Je totiž poslední evropskou zemí, která podobnou normu nemá, byť ji evropská pravidla vyžadují. Brusel proto hrozí: Pokud Česko zákon neschválí do konce letošního roku, přijde o dotace z eurofondů.
Vláda kvůli hrozbě z EU zvažuje možnost, že by se k přijetí zákona mimořádně sešla Poslanecká sněmovna, aby se mohl začít projednávat ještě v červnu. Vstoupit v platnost by pak měl na začátku příštího roku. Zákon o úřednících v Česku vzniká už více než deset let. A všechny strany politického spektra jej navenek „chtějí,“ nikdo ho ale zatím neuvedl do praxe. Zlom měla podle očekávání vlády přinést právě předloha, kterou dnes kabinetu předložilo ministerstvo vnitra.
Očekávání jsou velká - nová norma by měla vyzdvihnout zodpovědné úředníky tak, aby je o místo nemohla připravit politická libovůle, nýbrž jen jejich špatná práce. „Zákon má za cíl státní správu zprofesionalizovat,“ tvrdí mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák. K tomu má mimo jiné napomoci povinné vyhlašování výběrových řízení na úřednická místa a odpolitizování státní správy, v rámci kterého zákon například zakazuje vedoucím úředníkům vykonávat funkce v politických stranách a hnutích.
Úředník versus politik – zjistíme, kdo je kdo
Avšak podle nevládních organizací navržená opatření k odpolitizování, a tedy i uklidnění a profesionalizaci úřednictva, nestačí. „Zákon pouze stanoví, jaké jsou politické a úřednické pozice, aniž by nastavoval nějaká pravidla vztahů mezi nimi. Jinak řečeno neomezuje moc politicky dosazeného člověka nad úředníky státní správy,“ upozornila v rozhovoru pro portál ČT24 Lenka Petráková z občanského sdružení Oživení, která se jako členka Platformy pro úředníky zřízené Karolínou Peake podílela na připomínkování zákona.
Karolína Peake (LIDEM), vicepremiérka: „Návrh zákona o úřednících musí být změněn tak, aby personální pravomoci nad úředníky (nikoli náměstky a politickým vedením) neměl politik, ale například státní tajemník. Nedostatečné odpolitizování státní správy v předloženém návrhu bylo hlavním rozporem mezi mnou a ministerstvem vnitra. K návrhu se sejde pracovní skupina ministrů a na vládě bude znovu projednán za dva týdny.“
Miroslav Kalousek (TOP 09), ministr financí: „Snažíme se, během těch 14 dnů, a nepochybně se nám to povede, sjednotit pohled vlády na věc a zvážit i řadu připomínek neziskových organizací.“
I s novým zákonem tedy může dál docházet k tomu, že po volbách musí své staré kanceláře opustit davy úředníků a na jejich místa politici dosadí své vlastní loajální lidi. Na tento český nešvar již před časem poukázal dokonce eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn. „Když vláda po volbách vymění klíčové lidi, je to, jako by začínala od nuly,“ citoval jej Český rozhlas. Právě politický vliv na úředníky je přitom podle Komise jednou z hlavních příčin obrovských českých problémů s čerpáním evropských peněz. Pokud se to nezmění, Evropská komise dotace Česku stopne. Mohli bychom tak přijít až o 500 miliard korun.
Že nový zákon bude bezzubý tváří v tvář dosazování úředníků na politickou objednávku, se zprvu obávala i Legislativní rada vlády, která návrh ministerstva vnitra podrobila ostré kritice. Teď ale předseda rady Petr Mlsna její stanoviska mírní s tím, že legislativní rada má výhrady a připomínky ke každému návrhu, který se jí dostane na stůl. „V případě zákona o úřednících vnitro drtivou většinu těchto připomínek do zákona zapracovalo,“ sdělil portálu ČT24 s tím, že linka mezi politiky a úředníky je podle něj teď vymezena "dostatečně jasně.
Mlsna také ocenil, že norma stanovuje „jasná kritéria přijímání úředníků do státní správy“ a zavádí povinnost vypisovat výběrová řízení, v nichž bude kandidáty hodnotit tříčlenná výběrová komise.
Výběrová komise na vodítku
I k tomu nicméně mají mnozí mimo budovu ministerstva vnitra výhrady – vadí jim především to, že vedoucí úřadu bude moci obsadit volné místo kýmkoli z trojice zájemců, které komise označí jako nejvhodnější. Pokud si pak vedoucí z doporučených lidí nevybere, může vyhlásit nové výběrové řízení. To dává podle neziskovek vedoucím pracovníkům do rukou nebezpečnou zbraň. „Politický šéf může výběrové řízení vyhlašovat opakovaně, až dotlačí komisi k tomu, aby vybrala toho, koho on bude chtít,“ obává se Radim Bureš z Transparency International.
Prostor pro politikaření a dosazování známých na klíčové posty se proto zmenší jen zdánlivě. „Zákon nezaručuje výběr vhodného kandidáta na základě plnění požadavků a kvalifikace,“ shrnuje Petráková, která oblast dlouhodobě sleduje.
Do úpravy výběrových řízení se nevládní organizace opřely i na dnešním happeningu před pražským sídlem vlády, kterým poukazovaly na nedostatky zákona o úřednících. Imaginární kandidát na státního úředníka musel řešit modelové situace typické pro jeho práci, například razítkování rozhodnutí ministerstva. Občané si také mohli „povodit svého úředníka“ podobně, jako to podle organizátorů akce nyní dělají kvůli nedostatečné právní úpravě politici.
Zákon, který je a není
Nejlepším z řešení by podle nevládních organizací bylo, kdyby se uvedl do praxe zákon o státní službě, který v roce 2002 připravila ještě Zemanova vláda a ještě v tomtéž roce zdárně prošel celým schvalovacím kolečkem. Dokonce už vyšel i ve Sbírce zákonů, jeho účinnost ale politici neustále odsouvají – naposledy na rok 2018. „Zákon o státní službě je standardní normou k vytváření státní služby, tak jak ji zná většina Evropy,“ poznamenal Bureš. Za lepší považuje zákon z roku 2002 i Brusel.
Jak to vidí Brusel
Podle pracovního dokumentu Evropské komise má návrh stále významné nedostatky, přestože bylo dosaženo určitého zlepšení oproti dříve předloženým verzím návrhu. Nevyrovná se ani návrhu zákona o státní službě z roku 2002, který byl podkladem pro dnešní doporučení EK.
Nový návrh podle EK dostatečně nezaručuje cíl oddělení politicky jmenovaných kandidátů od nepolitických zaměstnanců, který by zaručil nezávislost a stabilitu státních úředníků a vytvořil by dobře fungující systém služebního postupu.
I zákon o státní službě, pokud by se jím mělo Česko řídit, by potřeboval poupravit, a to zejména v oblasti odměn. Současný stav nijak nebrání tomu, aby politický šéf dal svému loajálnímu úředníkovi odměnu odpovídající desetinásobku jeho platu a tím si jej zavázal. Příplatky by se měly razantně omezit například řádem jednotek procent vůči pevné části platu, tak jak je to běžné například v Belgii nebo v Německu. To však neřeší ani nový ministerský návrh.
Vláda však diskusi o úpravách původního zákona odmítá. Jak vysvětlil Mlsna – stará norma je totiž příliš rigidní v otázce přechodu zkušených manažerů ze soukromého sektoru do státní správy. Vzhledem k nulovým zkušenostem s řízením státu je jim totiž možné nabídnout podle zákona o státní službě pouze pozici referenta a nízký plat. Kvůli tomu tak ve státní správě chybí zkušení odborníci.
Nic se nemá přehánět
Existenci této rigidity ve starém zákoně potvrzují i nevládní organizace, avšak není podle nich na škodu. Transparency International tvrdí, že Česko má dostatek schopných a zkušených úředníků, na kterých může stavět, a lidi zvenku, kteří navíc nemají zkušenost s fungováním státní správy, nepotřebuje. Příchod lidí zvenku navíc podle ní narušuje stabilitu státní správy, mladé úředníky demotivuje a často s sebou nese i další úskalí - nově příchozí jdou svému mateřskému sektoru na ruku.
„Přetahování expertů ze soukromého sektoru v českých podmínkách většinou znamená spíš něco à la ministerstvo práce a sociálních věcí a náměstek Šiška, obviněný z korupce, než přinesení nějakého úžasného manažerského know-how,“ podotkl Bureš v rozhovoru pro Portál ČT24.
Zákon pro desetitisíce lidí
Pode odhadů ministerstva vnitra by se měl nový zákon dotknout zhruba 70 tisíc státních zaměstnanců. Pokud norma projde legislativním procesem v nynější podobě, měla by být účinná od ledna příštího roku. Jen v prvním roce by měla státní rozpočet zatížit dodatečnými náklady ve výši zhruba půl miliardy korun.
