Ústavní soud rozhodne, jestli velké obchody skutečně musí mít o vybraných svátcích zavřeno – stížnost už podepsalo potřebných 17 senátorů, další se mají přidat. Horní komora se jí bude zabývat ještě do konce měsíce. Impuls k sepsání dokumentu dala Hospodářská komora, která nová pravidla považuje za diskriminační.
Na státní svátek 28. října byly obchody větší než 200 metrů čtverečních zavřené. O dvacet dní později, na státní svátek 17. listopadu, byly ty samé obchody otevřené. Ze 13 svátečních dnů totiž politici vybrali jen sedm, kdy musí povinně obchody zavřít. Letos se tak stane ještě dvakrát – 25. a 26. prosince.
Jenže majitelé prodejen zákon kritizují – podnikatelé kvůli těmto sedmi dnům údajně přijdou až o 4 miliardy korun. Pomoci jim chce část senátorů.
„Už teď bych dal dohromady těch 17, ale u ústavní stížnosti je dobře, když to podepíše více než 17 senátorů a když to není ta těsná hranice,“ říká Jaroslav Kubera (ODS).
Desítky kolegů bude místopředseda Senátu obcházet na řádné schůzi 30. listopadu. Podpisy by měl mít z klubu ODS, Starostů a nezávislých a zřejmě i části ČSSD. „Určitě to nemůžu vyloučit, protože tady nebyl nikdy jednotný a nějaký přísný postup k nějakým zákonům, ale já to nepodepíšu,“ uvedl Ivo Bárek (ČSSD).
Podpis pod ústavní stížnost přidají zřejmě i někteří členové klubu ANO a podpořit ho chtějí také někteří nováčci. „Já ji přivítám a podpořím, protože si nemyslím, že toto (zákaz prodeje) je zrovna to správné,“ říká senátor Michael Canov (STAN).
- Obchody musí zavřít 1. ledna, na Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den mohou mít otevřeno jen do 12 hodin.
- Zákaz prodeje se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích.
- Poprvé bylo podle nového zákona zavřeno letos 28. října. Některá obchodní centra zavřela úplně, jiná ponechala rozhodnutí na jednotlivých prodejcích.
- Dodržování zákona kontroluje Česká obchodní inspekce, za jeho porušení hrozí pokuta až milion korun.
Naopak lidovci zřejmě budou proti. „My necháme zákon tak jak je, protože za tu krátkou dobu, co funguje, tak jsem si všimla, co pozitivního může přinést,“ míní Miluše Horská (nestr. za KDU-ČSL).
Stížnost k Ústavnímu soudu iniciuje hospodářská komora. Zákon je podle ní diskriminační a stát by neměl rozhodovat o tom, kdy a kde mají lidé nakupovat. Argumentuje také tím, že norma ani nechrání zaměstnance a i v jiných zemích EU je teď trend opačný.
„Aktuálně to potvrzuje i situace v Maďarsku, kde se odvolal rok starý zákaz nedělního prodeje. Zákon byl v zemi vysoce nepopulární. Stejně zareagovali i v Itálii a ve Švédsku, postupná deregulace v tomto směru probíhá také v Německu a Rakousku,“ uvedla hospodářská komora.
Aby se stížností mohl Ústavní soud zabývat, musí návrh podepsat minimálně 17 senátorů. Pak ji předají hospodářské komoře, která ji chce podat ještě do konce roku.
