Policie a Státní plavební správa chystají v začátku letní rekreační sezony setkání s vůdci mladých plavidel, které chtějí proškolit o pravidlech plutí v tuzemských vodách. Zájem Čechů o pohyb na vodní hladině totiž rok od roku roste, vůdci ale mnohdy do vln vyrážejí bez dokladů, znalosti předpisů nebo pod vlivem alkoholu.
Zájem Čechů o vodu roste. Nedělej vlny, vzkazuje policie a chystá lodní školení
Podle údajů plavební správy bylo loni v Česku 17 164 evidovaných plavidel a 3577 lidí, kteří měli oprávnění k vedení lodě. V obou případech šlo o meziroční nárůst, což si policie a správa plavby vysvětluje rozšiřováním využitelných ploch (například lepším splavněním Vltavy) a dobrou hospodářskou situací, kdy si lidé také častěji plavidla kupují.
Nejčastější prohřešky? Chybějící průkazy a nerespektování pravidel
Nejvytíženějšími vodními cestami je tradičně Vltava a turisticky populární Baťův kanál, mezi vodními nádržemi kralují Dalešice, Orlík, Slapy, Žermanice a Těrlicko. Policisté ve spolupráci s plavebním úřadem proto startují preventivní projekt Nedělej vlny, v jehož rámci chtějí 23. června na Orlíku a 30. června na Těrlicku poučit vůdce malých lodí o tom, jak se mají na vodě chovat.
„Osvěžíme jim pravidla, a pokud připlují vlastními plavidly, tak aby si vyzkoušeli všechny tři režimy plavby,“ plánuje ředitel pořádkové policie Martin Hriňko.
Podle ředitelky Státní plavební správy Kláry Němcové totiž vůdci plavidel často neporušují pravidla schválně, ale spíše kvůli neznalosti nebo malým zkušenostem. Vůbec nejčastějším pochybením je situace, kdy „řidič“ lodě nemá u sebe průkaz způsobilosti plavidlo ovládat a doklady k plavidlu – čili pomyslný technický průkaz.
Častým prohřeškem je podle Němcové také plavba pod vlivem alkoholu (byť počet odhalených případů meziročně klesá) a porušování plavebního značení, čili pravidel, jakým se mohou lodě v daných úsecích po vlnách pohybovat.
Ohleduplnost především
K nejdůležitějším pravidlům patří omezení rychlosti ve vzdálenosti do 50 metrů od břehu na 10 km/h, respektive je nutná plavba ve výtlaku – čili takovým způsob, kdy je loď při plavbě ponořená stejně, jako by stála, což fakticky omezuje její rychlost. Omezení rychlosti platí na přehradách také v oblastech určených ke koupání. Podle vyhlášky o pravidlech plavebního provozu je třeba, aby byly oblasti pro koupání vyznačené.
Plavba ve výtlaku se v Česku týká bezmála tří desítek lokalit, už od konce března platí na dvou úsecích pražské Vltavy, od půlky června se bude týkat dvou částí Slapů, obnova výtlačného režimu se dotkne Dalešické přehrady a Velkých Žernosek a zcela nově také přehrad Těrlicko a Žermanice, kde se intenzita provozu od roku zvyšuje.
„Je vhodné být při plavbě ohleduplný a pamatovat na ostatní účastníky. Máme zde plavce, osoby na lehátkách, plavidla bez vlastního pohonu. Vůdce plavidla by neměl způsobovat škodlivé vlnobití a sání, což může ohrozit další plavidla, ale i rybáře nebo koupající se,“ shrnuje Němcová. Dodala, že zároveň nesmějí být poškozena zařízení na březích, jako jsou třeba mola.
„Třeba v kotvištích je jakékoliv dělání vln zakázáno, může to poškodit lodě i samotné kotviště ve smyslu úvazů,“ dodal mluvčí pražských strážníků Jan Čihák. Lodě tam mají jezdit v takzvaném výtlačném režimu.
Na dodržování pravidel se zaměří i policie, a to jak na způsob plavby, tak na vůdce vodních skútrů, kteří mohou dělat akrobatické prvky a figurální plavbu jen ve vymezených místech. „Za porušování pravidel hrozí sankce. V příkazním řízení může dát policie pokutu až do výše pěti tisíc, ve správním řízení jsou částky podstatně vyšší – až do sto tisíc korun,“ podotkl ředitel pořádkové policie Hriňko.
Prevence má zabránit podobným neštěstím, jako bylo to předloni na Orláku. Mladík tam na vodním skútru nedal přednost pramici a srážku nepřežila osmnáctiletá dívka.