Záchranné stanice napříč Českem letos zatím přijaly přes pět tisíc ježků. Nejvíce jich lidé nosí právě na podzim, vyplývá z údajů Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Některé stanice ale upozorňují, že ne všechny ježky je potřeba zachraňovat. Počty zvířat v péči ochranářů každý rok stoupají. Podle stanic k tomu přispívá i větší osvěta na internetu a sociálních sítích.
„V centrální evidenci zvířat Národní sítě záchranných stanic je teď celkem 1894 ježků východních, 3026 ježků západních a 156 ježků neurčených druhů,“ uvedl Petr Stýblo z ČSOP. Ježků východních je už teď přijato více než minulý rok. „Počty u ježků i dalších zvířat každoročně stoupají,“ doplnil Stýblo.
Na zvýšený počet přijatých zvířat upozorňují i samotné záchranné stanice. „Od začátku roku jsme přijali tři tisíce zvířat, z toho šest set ježků,“ popisuje situaci vedoucí záchranné stanice Huslík ve středních Čechách Luboš Vaněk.
Stejné číslo uvádí také Bartošovice. „Od ledna se k nám postupně dostalo skoro šest set ježků. Na podzim jich jsou i nižší stovky měsíčně. Jsme na hraně kapacit. Některé stanice mohou mít problém jak s financemi, personálem, tak samozřejmě i místem pro zvířata,“ potvrzuje vedoucí tamní záchranné stanice Petr Orel.
Podobná situace je i ve Vlašimi. „Vnímáme obrovský nárůst mladých ježků. Už teď jsme na čísle, na kterém jsme byli za celou minulou zimu. Nestalo se nám ale, že bychom přijali ježka, který nepotřebuje pomoc,“ dodává Jana Lorencová ze spolku Naděje pro ježky.
Lidé zachraňují i ježky, kteří pomoc nepotřebují
Podle některých pracovníků stanic se ježci stávají „hitem“. „Někdy lidé ježky přímo hledají. Dle mého názoru je to i tím, že se z toho stal hit na sociálních sítích,“ říká pracovnice vlašimské stanice. „Ježky přijímáme, ale nejde ani tak o nárůst, jako o přesvědčení lidí. Stává se, že pod vlivem informací z nejrůznějších serverů a emocí lidé přináší ježky, kteří to nepotřebují," vysvětluje předseda organizace a vedoucí záchranné stanice Buchlovice Martin Tomešek.
„Mezi lidmi panují pověry o tom, že pokud není ježek před zimním spánkem vykrmen na určitou hmotnost, tak zimu nepřežije. Další pověrou je, že pokud lidé najdou ježka ve dne, je to známka toho, že je nemocný,“ doplňuje Stýblo. To je dle jeho slov důvod, proč jsou v období října a listopadu záchranné stanice pod obrovským tlakem veřejnosti.
Stýblo proti radí, jak poznat, že ježek potřebuje pomoc: „Pokud má ježek možnost se ukrýt, je nejlepší přikrmovat ho na zahradě. Naopak, pokud se pohybuje nekoordinovaně, nesbalí se do klubíčka, pokud na něj sáhnete, je zraněný nebo má na sobě larvy, je třeba zasáhnout.“
Jak se chovat při nalezení ježka
V tomto období jsou ježci nejvíce ohrožení, protože se chystají na zazimování. Každá záchranná stanice má proto pro přijímání zvířat své postupy. Jedním z ukazatelů je pro některé už zmiňovaná váha. „Přijímáme všechny ježky pod tři sta gramů, v listopadu toto číslo zvedneme na čtyři sta a až bude zima, přijmeme všechny ježky, které nám lidé přinesou,“ popisuje vedoucí ošetřovatelka záchranné stanice v Praze Zuzana Pokorná.
Stanice ale především doporučují, aby lidé v nejasných případech situaci konzultovali se záchrannou stanicí přes telefon. Stanice pak individuálně určí, jaký má být další postup. Ježkům pomůže i ohleduplnost. „Nepoužívejte na zahradách pesticidy a jedy na slimáky. Není ani dobře, pokud ježka odeberete ze zahrady a odnesete do lesa,“ dodává Stýblo.
