Je výsledek voleb do Poslanecké sněmovny důsledkem nezájmu lidí o politiku? A proč o politiku nejeví zájem? Jedna z Otázek Václava Moravce, o níž v tomto pořadu diskutoval filozof a sociolog Václav Bělohradský, socioložka a bývalá diplomatka Magda Vášáryová a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Došlo i na diskusi, jestli nezájem stran vytvořit s Andrejem Babišem koalici, je nejlepší cesta.
Zabít demokracii není řešení. „Zabít“ koalici s Babišem nejspíš také ne, shodli se Bělohradský s Vášáryovou
Podle Václava Bělohradského se vytratil veřejný prostor, kde by se důvod k volbě tradičních stran zformoval. „Volby dnes nemají nic společného s debatou, s argumenty,“ obává se. K tomu se připojuje věčná nedůvěra k politice a nemožnost politků reprezentovat společnost jako celek. Magda Vášáryová připomíná, že nedůvěra se přenáší i mimo český parlament. „Je tu nedůvěra vůči Evropské unii, NATO, pilířům, k nimž naše generace směřovala,“ upřesnila.
Ivan Bartoš je toho názoru, že „běžného“ člověka politika nezajímá, pokud se ho přímo netýká. Za tím je možné vidět i obracení se proti – nejen evropským – institucím a zastupitelům. „Primární svoboda je materiální. Největší procento lidí řeší, kolik mají na konci měsíce výplatu. A když politické strany říkají: Máte nízkou výplatu, protože je tady velký aparát, byrokratická EU. My to ořežeme, snížíme počet senátorů, budeme kontrolovat média. A lidé si řeknou: Aha, nemám peníze, protože EU, protože migrační krize, protože nenažraní politici,“ vysvětluje, proč lidé volí odklon od liberálních a demokratických stran.
Právě ty by ale měly na takové rozpoložení společnosti podle Bartoše zareagovat. „Pak musí přicházet liberálně demokratičtí politici, kteří mají trpělivost říkat: Ne, to není řešení, zabít demokracii.“ To je podle něho také jedním ze způsobů, jak lidem vrátit důvěru, že politici pracují pro ně, aniž by se vydali cestou populismu.
„Preference pro demokracii roste s důvěrou mezi lidmi,“ doplňuje Bělohradský. Demokracii nepotřebuje ten politik, který má své spoluobčany za hlupáky a nechce slyšet jejich názor. „Jestli se podaří obnovit důvěra, když si teď lidé myslí, že je jedno, kdo je ve vládě, protože ‚všeci kradnú', to je velmi těžké říct,“ podotýká Vášáryová.
„Antibabiš“ je málo na program
Vášáryová se také domnívá, že není nejlepším řešením, když všechny strany, které získaly ve volbách mandáty, tedy důvěru voličů, odmítají vstoupit do vlády s vítězným hnutím ANO. Problém ale podle ní je i na straně Andreje Babiše, který podle všeho před volbami nepočítal s tím, že by potřeboval koaliční partnery.
„Máme tu hnutí, které získalo třicet procent. Proč se KDU-ČSL a ČSSD znovu nepokusí utvořit koalici?“ ptá se i Václav Bělohradský s odkazem na – podle něho – úspěšný scénář předchozího volebního období. „Jenomže strany ve volební kampani vytvořily smečku a místo programu udělali ‚antibabiš'. To je málo na program,“ odpovídá si.
Piráti patří ke stranám, které spoluvládnutí s hnutím ANO odmítají, stejně jako další strany, jimž se podařilo dostat do sněmovny. Spolupráci se nebrání jen SPD, ale s tou zase koalici nechce utvořit ANO. „Jsou tu lidé, kteří reprezentují nějaký styl politiky, s kterým nesouhlasíme,“ vysvětluje Ivan Bartoš. Babiš od něj nemůže očekávat ani podporu menšinové vlády, kterou se po opakovaně neúspěšných vyjednáváních rozhodl sestavit z dosavadních ministrů ANO a nestranických odborníků. „Stále je to vláda, kde dominuje hnutí ANO, tedy my ji jako Piráti nemůžeme podpořit,“ uvedl v OVM Bartoš.