Některá města volají po obnovení placené veřejné služby, jak fungovala před érou ministra Jaromíra Drábka. Ten ji stanovil lidem pobírajícím dávky jako povinnost, pokud ji někdo odmítl, o peníze od státu přišel. Proti takovému nastavení pravidel se ale později postavil Ústavní soud. V příštích měsících by měl parlament projednat novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle které by si lidé dobrovolně vykonávající veřejnou službu přišli k penězům navíc.
Za veřejnou službu mají nezaměstnaní dostávat peníze navíc
Novela vzešla ze Senátu, návrh zákonodárců z horní parlamentní komory se ale velmi blížil přístupu ministra Drábka. Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní v pozměňovacím návrhu zmírnilo pravidla. „Náš návrh předpokládá, že lidé, kteří se dobrovolně rozhodnou na veřejnou službu nastoupit, si mohou tímto způsobem přivydělat,“ řekl pro ČT mluvčí ministerstva Petr Habáň.
Aby si lidé v hmotné nouzi mohli za veřejnou službu přivydělat pár stovek, požadují i některá města. „Finanční obnos, který by lidé dostávali, by byl motivací tu práci odvádět,“ shrnuje důvody náměstek primátora Karviné Lukáš Raszyk. Dobrovolnou veřejnou službu tady v současnosti vykonává 32 dlouhodobě nezaměstnaných lidí.
Za veřejnou službu víc peněz (zdroj: ČT24)
S odmítnutím veřejné služby počítá i chystaná novela, dotyčnému by se snížily dávky v hmotné nouzi z 3 400 na 2 200 korun, což je částka ustanovená jako existenční minimum. Podle ministryně Michaely Marksové (ČSSD) může novela, pokud projde bez obtíží legislativním procesem, začít platit od září tohoto roku.
Veřejnou službu můžou vykonávat pouze osoby, které pobírají právě dávky pomoci v hmotné nouzi. Podle zákona jde o pomoc obcím v záležitostech, které jsou v jejich zájmu. Ti, kdo ji vykonávají, za ni mzdu v současnosti nedostávají. Pokud ale odpracují 30 hodin a více, je jim příspěvek navýšen. Veřejná služba spočívá nejčastěji v udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního rozvoje, sociální péče nebo péče o životní prostředí.
Naproti tomu se rozlišují veřejně prospěšné práce, které představují časově omezené pracovní příležitosti, vytvářené zaměstnavateli po dohodě s úřadem práce. Spočívají v činnostech ve prospěch obce, státu nebo jiné veřejně prospěšné instituce. Jejich cílem je umožnit uchazečům o zaměstnání obtížně umístitelným na trhu práce pracovat v době, kdy nemohou najít standardní práci.