Praha - Protikorupční služba nebude za údajné úplatky v kauze pronájmu gripenů pro českou armádu nikoho stíhat. Podle mluvčího protikorupční služby Romana Skřepka dnes bylo vydáno usnesení, kterým se celá věc odkládá. Policie tak zřejmě opět nenašla dostatek důkazů, aby mohla někoho obvinit. Informaci přinesl server Aktuálně.cz. Kauzu gripenů už tak podruhé potkal stejný osud. Poprvé bylo vyšetřování odloženo na počátku tisíciletí, kdy sice detektivové konstatovali, že se při dojednávání pronájmu stíhaček uplácelo, avšak viníky nelze usvědčit.
O případ se nedávno začal zajímat i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Američany na kauzu upozornili dva bývalí manažeři rakouské Erste Bank, kteří chtějí americké justici dodat důkazy o korupci během českého tendru.
Druhé kolo českého vyšetřování kauzy gripenů rozjely úřady v zahraničí, které do Prahy poslaly řadu důkazů – mimo jiné fax lobbisty Alfonse Mensdorffa-Pouillyho, v němž urguje zaslání peněz určených mimo jiné pro dvacítku českých politiků a úředníků. Ani tento dokument ale k obvinění nevedl. Jména lidí, pro něž měly být úplatky ve výši tří miliard korun určeny, na faxu uvedena nebyla.
Švédská televize v rámci kauzy uvedla, že úplatky v Česku byly kromě Mensdorfa spojeny s bývalým kanadským ministrem a emigrantem Otto Jelinkem a zbrojařem a přítelem exministra financí a nynějšího prvního místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska Richardem Hávou. Oba to popřeli. Obviněn tak zůstává jen Mensdorf, který byl před rokem zatčen a strávil nějaký čas ve vazbě v Rakousku, nyní čeká na soud na svobodě.
Česko si od Švédska pronajalo 14 strojů za 20 miliard korun
Podobně jako v Česku skončilo před časem i vyšetřování transakcí britsko-švédského zbrojařského konsorcia BAE Systems a SAAB ve Švédsku a Velké Británii. Šetření obří korupce bylo zastaveno poté, co zbrojaři oznámili, že přiznají vinu, omluví se a zaplatí pokutu. Termín ale vypršel v září, sjednaná dohoda naplněna nebyla a vyšetřující úřady oznámily, že nakonec žalobu proti firmě kvůli korupci připraví.
Smlouvu o nákupu gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana. Celkový rozpočet na pořízení letounů byl vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování ale nezískal podporu Parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda Vladimíra Špidly od záměru nakoupit stíhačky upustila, protože peníze byly potřeba jinde. Česko ale nakonec gripeny do výzbroje armády zařadilo: Na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004. Do Česka gripeny přiletěly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21.
