Za nezaplacené přesčasy chtějí náhradu desítky policistů

Praha – Naději na úspěch u soudů mají policisté či hasiči, kteří žádají o náhradu přesčasů, za které nedostali zaplaceno. Unie bezpečnostních složek ví v tuto chvíli o 50 sporech a podle představitelů unie jich může být ještě víc. Klíčové pro další spory je rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které omezuje využívání neplacených přesčasů. Za problém je považuje především policie, jejíž vedení se podle odborářů snaží prostřednictvím těchto přesčasů vyřešit například nedostatek zaměstnanců. Policisté, ale také hasiči, celníci či zaměstnanci vězeňské služby musí ročně odpracovat až 150 hodin navíc zdarma.

Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů:

„Rozhodnutí soudu je velice správné, ani ve státní správě se nebudou zaměstnanci nutit k neplaceným pracím přes čas. Někteří podnikatelé si to zvykli dělat taky a toto je pro ně důrazný signál a varovný prst. Každý má dostat za odvedenou práci zaplaceno.“

Zákon, který od roku 2007 umožňuje bezpečnostním složkám nařídit svým příslušníkům až 150 neplacených přesčasových hodin, sice podmiňuje přesčas „důležitým zájmem služby“, ten ale dále nepřibližuje. „Docházelo vždy ke značnému zneužívání. Šlo o řád tisícovky hodin a praktiky, kdy počátkem roku vždy tento fond začínal být automaticky naplňován,“ uvedl místopředseda Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký. Policisté tak vždy pracovali přes čas zdarma, dokud neuplynulo 150 hodin, teprve potom jim velitelé přiznali nárok na příplatky nebo náhradní dovolenou.

Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím potvrdil starší verdikt jihočeského krajského soudu a uporoznil, že platí obecně. Bezpečnostní sbory mohou neplacené přesčasy nadále využívat, ale musí splnit určité podmínky. Podle právníka Václava Strouhala jde o důležitý zájem služby, výjimečnost plynoucí z důležitosti zájmu služby, odůvodnění přijetí opatření a časové omezení 150 hodinami.

Aleš Lehký, místopředseda UBS:

„Pokud si to představíme, tak se jedná u člověka, který to automaticky každý rok odpracuje, že pracuje třináct měsíců, ale dostává fakticky dvanáct platů.“

Advokát Martin Prosr, který s odbory spolupracoval při boji proti neplaceným přesčasům, uvedl, že chování policejního vedení neumožnilo vyřešit problém bez asistence soudu. „Snažili jsme se využít všechny prostředky pro to, aby k soudu nedošlo, aby to bylo řešeno nějakým způsobem interně v rámci Policie České republiky,“ přiblížil Prosr s tím, že se policisté zprvu obraceli na své nadřízené s žádostmi o doplacení přesčasů, ale neuspěli. „Tudíž příslušníkům nezbylo nic jiného než se obrátit na soud,“ dodal advokát.

Podle Dufka bude žalob kvůli neplaceným přesčasům přibývat, protože podobné praktiky se netýkají jen policie.„Nám pracovníci, kteří připravovali registr na MPSV, dělali taky přesčas, je to neumětelství politiků, kteří tam jsou. Není možné, aby ministr nařídil práci a nezaplatil ji,“ řekl šéf ASO. „Nikdo není tak bohatý, aby mohl nechat tyto peníze státu, potažmo zaměstnavateli,“ dodal.

Mohou se týkat až 80 tisíc bezpečnostních pracovníků, unie tvrdí, že v jednotlivých sporech může jít včetně nákladů na soudní řízení až o sto tisíc korun. Zástupci unie poukázali, že ohradit se proti přesčasům bylo velmi riskantní. „Všichni příslušníci, kteří do současné doby – je to 6 let – se proti tomu chtěli bránit a nějakým způsobem proti tomu vystoupili, byli označeni za problémové,“ poukázal Aleš Lehký s tím, že se tito lidé vystavili intenzivnímu dohledu nadřízených a nakonec odešli.

Předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Buřič zdůraznil, že očekává, že vedení jednotlivých sborů bude soudní rozhodnutí respektovat. „Jsme připraveni pokračovat v soudních řízeních, pokud funkcionáři nezačnou nález Nejvyššího správního soudu, resp. rozhodnutí krajského soudu respektovat,“ dodal však. Odboráři také chtějí jednat s šéfy policie, hasičského sboru, celní správy a vězeňské služby o jednotném používání neplacených přesčasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Noční mráz překonal rekordy na osmi stanicích, hlavně v nižších polohách

Teploty v Česku v noci na sobotu klesly na horách až pod minus 14 stupňů Celsia. Na osmi ze 169 meteorologických stanic měřících déle než třicet let mrazy překonaly i rekordní minima pro 7. listopad, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

Češi mění plány na vánoční dovolenou. Výrazně vzrostl zájem o Hanoj

Zájem Čechů o exotické dovolené přes Vánoce a Nový rok zůstává vysoký, mění se ale výběr destinací. Zatímco Blízký východ kvůli konfliktu ztrácí klienty, roste zájem o Vietnam, Thajsko nebo Zanzibar. Prodej letenek do Hanoje meziročně vzrostl o 47 procent.
před 5 hhodinami

Koalice chce zvýšit poplatky za podzemní vodu. Růst cen může pocítit i část domácností

Od dubna příštího roku by mohly vzrůst sazby za podzemní vodu. Pro domácnosti by to ročně mohlo znamenat zdražení o stokoruny. Dotknout by se ovšem nemělo lidí s vlastní studnou či malých obcí do dvou set obyvatel. Vládní koalice návrh předkládá před třetím čtení jako přílepek k zákonu o rostlinolékařské péči. Opozice kritizuje, že předloha mění také přerozdělení výnosu z poplatků. Aniž by byla změna schválena, počítá už rozpočet ministerstva zemědělství se dvěma miliardami na příští rok.
před 15 hhodinami

VideoNěkteré náplně do 3D tiskáren jsou toxičtější, než se myslelo, zjistili vědci

Vědci z Karlovy univerzity odhalili skrytou toxicitu pro lidskou kůži u materiálů do 3D tiskáren. Během dvou let otestovali šestnáct komerčně prodávaných náplní. Zjistili, že především ty měkké nejsou vhodné pro dlouhodobý kontakt s kůží. Lidé by tak neměli tisknout z PET G nebo FLEX materiálů například náramky, které budou mít stále na těle, nebo věci, které se dávají do úst nebo se používají k přípravě jídla. Odborníci upozorňují ale i na domácí používání 3D tiskáren. Plast v tiskárně má totiž teplotu až 300 stupňů Celsia a v tu chvíli se z něj uvolňují miliony mikročástic. Tiskárna by měla být ideálně uzavřená v boxu a místnost dobře odvětrávaná. Lidé by také neměli kupovat levné filamenty z asijských e-shopů a vždy si u náplní hlídat bezpečnostní list a certifikace.
před 16 hhodinami

VideoDřeň z Česka jí zachránila život. Nyní Francouzka přijela do Prahy na kole

Francouzce Emmě Larrieu-Letové před dvěma lety diagnostikovali leukémii. Doma měla jen desetiprocentní šanci, že se jí podaří dostat dřeň od francouzského dárce, proto lékaři hledali v mezinárodních registrech. Uspěli nakonec v Česku a ona si po uzdravení vymyslela unikátní cestu. Dojet do Čech na kole. Během své poutě se s přítelem zastavovala v nemocnicích, kde šířili osvětu o dárcovství kostní dřeně a snažili se motivovat zejména mladé lidi, aby se zapisovali do registrů. Ve Francii je zapsáno pouze šest desetin procenta populace. V Česku jsou to dvě procenta, tedy asi 220 tisíc potenciálních dárců.
před 16 hhodinami

Firma onsemi ruší plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě

Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 miliardy korun). Důvodem je vývoj na trhu, oznámila v pátek firma v tiskové zprávě. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve zprávě firmy sdělil, že výroba a investice onsemi v Česku budou pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Poslanci poslali do třetího čtení změny v penzijním spoření

Sněmovna ukončila tři týdny trvající schůzi, která začala v půli října. Do závěrečného kola propustila vládní návrh změn v penzijním spoření, které ho mají zatraktivnit. Odložila mimo jiné schvalování novely, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověrku České televize a Českého rozhlasu, či schvalování novely, kterou chce koalice zvýšit o 250 procent poplatek za odběr podzemní vody. Odklad schvalování se týká také novely o zpřísnění českých podmínek dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí. Opozice neprosadila počtvrté v řadě doplnění programu nynější schůze o návrh na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela dolní komory.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Češi si oblíbili malé lodě, kotvit ale musí na suchu. Chybí infrastruktura

V Česku přibývá majitelů malých lodí. V tuzemsku už zaregistrovali bezmála 24 tisíc malých plavidel. Za posledních deset let se jejich počet zvýšil o čtyřicet procent. Majitelé ale řeší zásadní problém – zatímco lodí přibývá, míst v přístavech v podstatě zůstává stále stejný počet. Podle dat Ředitelství vodních cest (ŘVC) není pro rekreační plavidla dostatek stálých kotvících míst. Majitelé proto často lodě parkují na suchu a na vodu je spouští pouze v sezoně.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.