Praha – Naději na úspěch u soudů mají policisté či hasiči, kteří žádají o náhradu přesčasů, za které nedostali zaplaceno. Unie bezpečnostních složek ví v tuto chvíli o 50 sporech a podle představitelů unie jich může být ještě víc. Klíčové pro další spory je rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které omezuje využívání neplacených přesčasů. Za problém je považuje především policie, jejíž vedení se podle odborářů snaží prostřednictvím těchto přesčasů vyřešit například nedostatek zaměstnanců. Policisté, ale také hasiči, celníci či zaměstnanci vězeňské služby musí ročně odpracovat až 150 hodin navíc zdarma.
Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů:
„Rozhodnutí soudu je velice správné, ani ve státní správě se nebudou zaměstnanci nutit k neplaceným pracím přes čas. Někteří podnikatelé si to zvykli dělat taky a toto je pro ně důrazný signál a varovný prst. Každý má dostat za odvedenou práci zaplaceno.“
Zákon, který od roku 2007 umožňuje bezpečnostním složkám nařídit svým příslušníkům až 150 neplacených přesčasových hodin, sice podmiňuje přesčas „důležitým zájmem služby“, ten ale dále nepřibližuje. „Docházelo vždy ke značnému zneužívání. Šlo o řád tisícovky hodin a praktiky, kdy počátkem roku vždy tento fond začínal být automaticky naplňován,“ uvedl místopředseda Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký. Policisté tak vždy pracovali přes čas zdarma, dokud neuplynulo 150 hodin, teprve potom jim velitelé přiznali nárok na příplatky nebo náhradní dovolenou.
Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím potvrdil starší verdikt jihočeského krajského soudu a uporoznil, že platí obecně. Bezpečnostní sbory mohou neplacené přesčasy nadále využívat, ale musí splnit určité podmínky. Podle právníka Václava Strouhala jde o důležitý zájem služby, výjimečnost plynoucí z důležitosti zájmu služby, odůvodnění přijetí opatření a časové omezení 150 hodinami.
Aleš Lehký, místopředseda UBS:
„Pokud si to představíme, tak se jedná u člověka, který to automaticky každý rok odpracuje, že pracuje třináct měsíců, ale dostává fakticky dvanáct platů.“
Advokát Martin Prosr, který s odbory spolupracoval při boji proti neplaceným přesčasům, uvedl, že chování policejního vedení neumožnilo vyřešit problém bez asistence soudu. „Snažili jsme se využít všechny prostředky pro to, aby k soudu nedošlo, aby to bylo řešeno nějakým způsobem interně v rámci Policie České republiky,“ přiblížil Prosr s tím, že se policisté zprvu obraceli na své nadřízené s žádostmi o doplacení přesčasů, ale neuspěli. „Tudíž příslušníkům nezbylo nic jiného než se obrátit na soud,“ dodal advokát.
Podle Dufka bude žalob kvůli neplaceným přesčasům přibývat, protože podobné praktiky se netýkají jen policie.„Nám pracovníci, kteří připravovali registr na MPSV, dělali taky přesčas, je to neumětelství politiků, kteří tam jsou. Není možné, aby ministr nařídil práci a nezaplatil ji,“ řekl šéf ASO. „Nikdo není tak bohatý, aby mohl nechat tyto peníze státu, potažmo zaměstnavateli,“ dodal.
Mohou se týkat až 80 tisíc bezpečnostních pracovníků, unie tvrdí, že v jednotlivých sporech může jít včetně nákladů na soudní řízení až o sto tisíc korun. Zástupci unie poukázali, že ohradit se proti přesčasům bylo velmi riskantní. „Všichni příslušníci, kteří do současné doby – je to 6 let – se proti tomu chtěli bránit a nějakým způsobem proti tomu vystoupili, byli označeni za problémové,“ poukázal Aleš Lehký s tím, že se tito lidé vystavili intenzivnímu dohledu nadřízených a nakonec odešli.
Předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Buřič zdůraznil, že očekává, že vedení jednotlivých sborů bude soudní rozhodnutí respektovat. „Jsme připraveni pokračovat v soudních řízeních, pokud funkcionáři nezačnou nález Nejvyššího správního soudu, resp. rozhodnutí krajského soudu respektovat,“ dodal však. Odboráři také chtějí jednat s šéfy policie, hasičského sboru, celní správy a vězeňské služby o jednotném používání neplacených přesčasů.
