Středočeský kraj láká nové obyvatele. Malá města v okolí Prahy totiž zažívají za posledních pět let nárůst. O celou pětinu se zvětšil počet obyvatel Králova Dvora nebo Mníšku pod Brdy. Přitažlivé jsou ceny nemovitostí i skutečnost, že hlavní město je stále časově dostupné. Prudký nárůst obyvatel ale má i svá negativa.
Česká televize analyzovala data statistického úřadu v delším časovém období a jednoznačně z nich vyplývá, že nejvíc lidí odchází z Moravy a českého pohraničí. Pochopitelně se rozrůstá Praha, odsud zároveň často lidé míří na malé město ve středních Čechách.
Praze a Středočeskému kraji přibylo za pět let v součtu téměř 100 tisíc obyvatel, naopak na Moravě ubylo přes 22 tisíc lidí.
Králův Dvůr za svůj rozvoj vděčí především plzeňské dálnici. Je to tak trochu paradox, protože před třiceti lety ho v podstatě rozdělila na dvě části a místním se to nelíbilo. Nyní však přiznávají, že přínos je překvapil. Na začátku roku 2011 zde žilo necelých sedm tisíc obyvatel, na konci loňského roku už jich bylo přes osm tisíc.
Každý rok se v Králově Dvoře rodí kolem 150 dětí, ve velkém se sem stěhují právě ti, kteří plánují rodinu. Jakub Poláček může sloužit jako ukázkový příklad. Ani on, ani jeho partnerka nepochází přímo z Prahy, ale oba tam žili. Před třemi roky Poláček koupil v Králově Dvoru byt a poslední dva roky tu žijí.
Odešli do klidnějšího prostředí a za levnějším bydlením. „Za to, co máme tady, bychom v Praze měli 1+kk,“ podotknul Poláček. Pod dva miliony se v Králově Dvoře dá pořád koupit i starší 3+1.
Podobně je to s Mníškem pod Brdy, kde se stavaři nezastavili. Vznikají tu nové rodinné domky i zcela nové bytové domy. Před pěti lety měl Mníšek zhruba čtyři a půl tisíce obyvatel, teď má místní adresu o skoro tisíc lidí víc. „Tady jsme si koupili dům a je to mnohem nižší cena, než kdybychom si kupovali byt v Praze,“ vysvětluje Dagmara Špačková, jejíž rodina se do města přestěhovala z Prahy.
Blízko do Prahy
Zároveň se lidé, kteří odcházejí bydlet do středočeského města, nevzdávají vazby na Prahu. Dojíždění za prací do hlavního města není neobvyklé. Z Králova Dvora i z Mníšku je to autem i hromadnou dopravou jen několik desítek minut jízdy. Obyvatelé ale přibývají i v dalších blízkých městech, která kolem metropole tvoří prstenec. Leží poblíž dálnice nebo železničního koridoru. Milovicím přibylo skoro patnáct procent obyvatel, Říčanům a Hostivicím zhruba deset procent a přes devět procent vzrostl počet obyvatel Černošic a Úvalů.
Růst, který malá města zažívají, ale nemusí být bez komplikací. Podle Jiřiny Elčknerové z Mníšku pod Brdy není město připravené. „Chybí kvalitní infrastruktura, co se týká školek,“ zmiňuje. Problém je i s dětským hřištěm. „Prakticky neexistuje, nebo jenom pro malé děti,“ dodala.
Větší dopravní vytíženost se pak promítá i do stavu silnic. Radnice v Králově Dvoře už chce další velkou výstavbu omezit. „Ne na úkor lidí, kteří stavějí jeden dům, ale spíš větších investorů,“ uvedl starosta Petr Vychodil (ODS). Už loni ztížili rozvoj řadových domů, dvojdomů a domů s dvěma či třemi bytovými jednotkami. „Výhledově jsme počítali, že v nějaké lokalitě bude sto parcel, to znamená sto domů. Ale investor tam postavil dalších dvacet třicet řadovek navíc,“ podotknul starosta.
Obyvatele ztrácí Karviná, Havířov i horská městečka
Jiná města se zatím potýkají s nezájmem lidí. Z měst nad pět tisíc obyvatel se s největším odlivem potýká Karviná, která má o čtyři a půl tisíce obyvatel méně, nebo Havířov, který hlásí úbytek více než pět a půl tisíce. Více než pětiprocentní ztráta se týká i Litvínova, Orlové nebo Železného Brodu. Nejrychleji se tak vylidňují stará, převážně dělnická a průmyslová města, která nemají charakter regionálního centra.
Úplně nejrychleji se však vyprazdňují menší městečka v horách, nejvíc na Karlovarsku. Tři nejvíc postižená sídla jsou jenom pár kilometrů od sebe v západní části Krušných hor – Jáchymov, Horní Blatná a Abertamy. Poslední zmíněná obec za posledních pět let přišla o dvě stě obyvatel. Někteří zemřeli, další se odstěhovali a noví nepřibývají. Chybí zde pracovní příležitosti. Návštěvník narazí na zavřenou restauraci a opuštěné učiliště i rukavičkářskou továrnu. Zaměstnání je spíš sezónní.
Starosta Abertam Zdeněk Lakatoš (nez.) zmiňuje, že lidé prodávají své domy i kvůli novým lyžařským areálům. Obytné domy se tak mění v pensiony. Původní obyvatelé za ně dostanou dost peněz, aby se přestěhovali za pohodlnějším životem do velkých měst. Stejný problém má i Horní Blatná. Z příhraničí se Vietnamci postupně stěhují do vnitrozemí a místní obyvatelé stárnou. Podle starosty Roberta Petra (nez.) mají malou porodnost a není motivace, která by zde lidi udržela.
