Washington - Spojené státy už v roce 2005 naléhaly na Česko, aby přijalo 15 čínských etnických Ujgurů, které Američané zajali při boji s terorismem. Podle diplomatické depeše, kterou nyní zveřejnil server WikiLeaks, česká vláda požadavek odmítla. V depeši není jasně řečeno, zda byli dotyční Ujgurové vězněni na americké základně Guantánamo na Kubě; USA ale v dalších letech jednaly s několika dalšími státy o umístění podobného počtu ujgurských zajatců z Guantánama. WiliLeaks také zveřejnila depeši týkající se někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové i prezidenta Václava Klause.
Podle depeše z 20. října 2005 tehdejší ministr vnitra František Bublan zdůvodnil zamítavé stanovisko české vlády bezpečnostními a zahraničněpolitickými obavami. Bublan sdělil tehdejšímu velvyslanci Williamu Cabanissovi, že Ujgurové podstoupili výcvik mezi extremisty, a proto by mohli být hrozbou pro vnitřní bezpečnost ČR. Bublan také upozornil, že přijetí Ujgurů by zhoršilo už tak napjaté česko-čínské vztahy. Vyjádřil rovněž obavu, že by usazení zajatců v Česku mohlo ohrozit snahu Prahy o vstup do schengenského prostoru, neboť ostatní země Evropské unie se přijetí zajatců podezřelých z terorismu bránily.
Proti přijetí zajatců z Guantánama vystupovali i Bublanovi nástupci na ministerstvu vnitra. Ministr Ivan Langer v roce 2009 prohlásil, že Česko neuvažuje o přijetí ani jediného vězně z kontroverzní americké základny. Rozhodnutí potvrdil i Langerův nástupce Martin Pecina.
V roce 2006 přijala pět zadržených Ujgurů Albánie. Další Ujgurové byli v roce 2009 umístěni na Bermudy a do tichomořského státu Palau. Loni přijalo dva čínské Ujgury Švýcarsko. Skupina Ujgurů pobývala v roce 2001 v Afghánistánu a Američané je zadrželi po zahájení invaze do této země. V roce 2004 ale americká vláda uznala, že Ujguři nepředstavují pro zemi nebezpečí, a měli být tudíž posláni do svých domovů, stejně jako byly poslány domů desítky jiných zadržených. Vzhledem k tomu, že je tato turkofonní muslimská menšina komunistickým režimem v Pekingu pronásledována, však Washington nechtěl zajatce vrátit do Číny a hledal pro ně útočiště v jiné zemi.
WikiLeaks: USA se také obávaly, že odvolání Benešové zhorší vyšetřování korupce
Podle WiliLeaks se také americké velvyslanectví v Praze v roce 2005 obávalo, že odvolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové zhorší vyšetřování korupce a hospodářské kriminality v Česku. Uvádí se to v diplomatické depeši z 1. září 2005, kterou nyní zveřejnil server WikiLeaks. Benešová byla z funkce odvolána koncem září 2005 kvůli sporu s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem. „Benešová je možná nevybíravá a nepolitická (ve svých vyjádřeních), ale je čestná, dokonce nepodplatitelná, a to už ve světě české politiky o něčem vypovídá,“ uvádí se v depeši. „Pokud se Němcovi podaří Benešovou odstranit,… je velmi nepravděpodobné, že by její nástupce dokázal stejně rozhodně vyšetřovat případy korupce.“
Americká ambasáda dále konstatuje, že vyšetřování hospodářské kriminality a korupce má v Česku žalostné výsledky. „Bez Benešové a jejího týmu se už tak špatná situace ještě zhorší,“ uvádí se v depeši. Česká vláda odvolala Benešovou na žádost tehdejšího ministra Němce v září 2005 a do funkce pak vybrala Renatu Veseckou. Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Benešová měla s Němcem řadu sporů, mimo jiné o postup v kauze katarského prince Hámida bin Abdal Sáního. Obvodní soud pro Prahu 2 jej v roce 2005 nepravomocně odsoudil za sex s nezletilými dívkami na 2,5 roku vězení. Sání se ale odvolal a Němec přes námitky Benešové prosadil jeho vydání do Kataru. Po příletu do vlasti byl princ zatčen, strávil dva dny ve vězení a poté byl propuštěn na kauci. V roce 2007 prokurátor princovo stíhání zastavil. Nynější nejvyšší žalobce Pavel Zeman však minulý měsíc znovu nařídil kontrolu této skončené věci.
Ambasáda USA radila Washingtonu, jak Klause chápat
Americké velvyslanectví v Praze poslalo před cestou českého prezidenta Václava Klause do USA v březnu 2007 rozbor jeho osobnosti. Důvěrná depeše byla určena pro amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho a ministra obrany Roberta Gatese, kterým měla usnadnit vzájemná jednání a pomoci porozumět jeho povaze. Klausův popis je součástí kabelogramu z druhého března 2007, který nyní zveřejnil server WikiLeaks.
„Klaus je složitou osobností,“ uvedl v depeši tehdejší americký velvyslanec Richard Graber. Zdůraznil především tři nejdůležitější body, které Klause podle velvyslanectví vystihují. „Zaprvé, Klaus je instinktivně proamerický, ale nerozpakuje se kritizovat americkou politiku, když s ní nesouhlasí,“ varoval. „Zadruhé, Klaus je pyšný na to, že se považuje za intelektuála. O svém intelektu má neobyčejně vysoké mínění, což vede k tomu, že přehlíží ostatní,“ tvrdil Graber o Klausovi. Prezident si podle něj během washingtonských schůzek přál upřednostňovat „globální témata“. Jako poslední z hlavních bodů Klausovy osobnosti ambasáda upozorňuje na to, že Klaus je přesvědčený liberál, který si libuje ve vyvolávání kontroverzí, zejména na mezinárodní scéně. „Snad nejvíce je znám svými rebelskými postoji k evropské integraci, ohrazuje se proti přílišné regulaci a plížící se ztrátě státní suverenity.“ Americké velvyslanectví v této souvislosti zmínilo také jeho postoj k „environmentalismu“ a to, že považuje globální oteplování za mýtus bez jakéhokoli vědeckého odůvodnění.
Klaus tehdy v USA jednal mimo jiné o záměru USA vybudovat v České republice radarovou část americké protiraketové základny a také o americké vízové politice vůči Česku. Z plánu na výstavbu radaru v Česku nakonec sešlo.
V depeši z 24. července 2009 se zase vysocí čeští představitelé se předloni v létě přimlouvali za to, aby Spojené státy oznámily výsledky své revize projektu protiraketové obrany až po českých parlamentních volbách, které byly tehdy plánovány na říjen. Argumentovali možným vlivem tohoto oznámení na volební kampaň.
