Praha – Podle senátorky a bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové byla prezidentská amnestie chybou a za tuto chybu nese zodpovědnost vláda. „Vycházím z ústavy, kde je zakotvena zodpovědnost vlády,“ řekla dnes Wagnerová v Interview ČT24. Jaroslav Kubera (ODS) přitom připomněl, že odpovědnost za amnestii se na vládu rozšířila až novelou z loňského října. Vlády se ale zastal, v dnešní době extrémně rychlého šíření informací je podle jeho názoru pochopitelný strach premiéra, že by se zpráva o amnestii mohla rozkřiknout a v českých věznicích by tak vznikl chaos.
Wagnerová kritizuje přípravu amnestie, Kubera kabinet brání, šlo o čas
Wagnerová: Amnestie byla chyba, odpovědnost za ni nese vláda
Wagnerová je přesvědčená, že kontrasignované akty, jakým byla i amnestie, jsou v kompetenci vlády, která za ně nese i zodpovědnost. To, že o amnestii, o níž věděl dopředu jen premiér Nečas, nebyla vláda včas informována, považuje senátorka jednoznačně za chybu vlády a hlavně jejího předsedy. Na představě správného postupu vlády i prezidenta se Wagnerová shoduje s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, který dnes upozornil na to, že u amnestií je zcela běžné, že je prezident a vláda vzájemně konzultují.
- Eliška Wagnerová v Interview ČT24: „Já jsem včera slyšela ty rozklady vlády a právníků, s nimiž hrubě, ale hrubě nesouhlasím a Pavel Rychetský to řekl jednoznačně - to je naše tradice, že nejprve o věci jedná vláda a případně potom velmi intimně prezidentovi sdělí, že jeho představa není taková, že by za ni mohla nést odpovědnost a že by mohl narazit u podpisu premiéra. Tudíž se to předjednávalo a v tomto případě to tak nebylo.“
Stejně tak si senátorka nemyslí, že podpis prezidentské amnestie po jejím vyhlášení byl pro Petra Nečase nevyhnutelný. Žádná ústavní zvyklost, na niž se Nečas při svém podpisu odvolával, totiž podle Wagnerové neexistuje. „Já nevím, kde vzal tu ústavní zvyklost. Asi mu někdo dal špatnou informaci, protože to prostě není pravda,“ komentovala situaci senátorka.
Jestli ale chyby provázející vyhlášení amnestie budou mít vliv na její platnost, senátorka neví, proto se ani nepřipojila ke skupině senátorů, kteří chystají návrh na zrušení části amnestie, která ukončila některá vleklá stíhání, kvůli kterému se trestu vyhnou také někteří podezřelí v případech hospodářské kriminality. „Ono to není vůbec triviální, to posouzení, zda vůbec lze zpochybnit amnestijní akt před Ústavním soudem a pro jaké důvody,“ uvedla senátorka.
GALERIE
videogallery_298292
Kubera: Amnestie není zákon ani soudní tribunál
„Ve chvíli, kdy ty dva podpisy postavíte na jednu rovinu, tak to znamená, že dvoučlenný senát prezident republiky a premiér a potažmo vláda nahrazují činnost soudu. A to účelem amnestie určitě není,“ uvedl Kubera, který zároveň chápe obavu premiéra Nečase z úniku informací. „V Čechách, jak známo, se nic neutají,“ připomněl.
„Amnestie je odpuštění, ne probírání jednotlivých kauz: tahle ano, tahle ne,“ myslí si Kubera.
Kubera také připomněl, že civilní soudní řízení může v případech, kdy byli pachatelé v trestním řízení amnestováni, pokračovat a odškodnění v něm mohou žádat o náhradu škody. „Ukazuje se, že jsme si zvykli nahrazovat občanskoprávní řízení řízením trestním,“ připomněl Kubera ještě širší souvislosti situace. Senátor Miroslav Antl ale oponoval, že poškození teď budou muset dokazovat vinu amnestovaných, soudní řízení tak pro ně bude mnohem složitější. „Všichni víme, že to jejich postavení bude značně ztížené, v tuto chvíli jde to amnestijní rozhodnutí proti zájmu lidu,“ myslí si Antl.
Amnestii dnes veřejně kritizoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, podle jehož názoru selhali poradci kolem prezidenta Václava Klause a premiéra Petra Nečase. „Jsme svědky neuvěřitelného diletantismu. Od roku 1920 všechny amnestie připravovala vždycky vláda v čele s ministrem spravedlnosti, nikoli Hrad,“ uvedl Rychetský.
Prezident Václav Klaus amnestii vyhlásil během svého novoročního projevu, u příležitosti 20. výročí samostatné České republiky. Věznice dosud opustilo přes šest tisíc vězňů a amnestie se týká i dalších desetitisíců lidí odsouzených k alternativním či podmíněným trestům.
Nejdůležitější momenty amnestie:
· 1. ledna – Klaus oznámil vyhlášení amnestie k 2. lednu. Věznice začaly prověřovat, koho pustí na svobodu, první odhad ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) počítal s číslem kolem šesti tisíc lidí.
· 2. ledna – První vězni začali opouštět káznice. Média i politici poukázali na sporné případy, na které se může amnestie vztahovat (např. H-System, fond Trend nebo Poldi Kladno).
· 3. ledna – Policejní hlídky řeší první přečiny amnestovaných. Opozice oznámila záměr vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.
· 4. ledna – Z průzkumu pro ČT vyplynulo, že s amnestií nesouhlasí 80 procent lidí.
· 7. ledna – Nejméně dvacet senátorů se rozhodlo podpořit návrh k Ústavnímu soudu na zrušení části amnestie. Někteří ředitelé škol a starostové svůj nesouhlas vyjádřili tím, že ze zdí sundali Klausův obraz.
· 8. ledna – Prezident Václav Klaus řekl ČT, že za kritikou amnestie vidí útok na svou osobu. Obvinil i média a politiky, že vedou lživou a manipulační kampaň s cílem oslabit jeho politickou pozici před vypršením mandátu.
· 9. ledna – Vláda vyzvala prezidenta, aby amnestii vysvětlil. Klaus to ovšem odmítl.
· 10. ledna - Amnestii kritizoval i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.