Praha – Amnestie prezidenta republiky, vyhlášená na dnešek, se v některých případech týká i mediálně známých kauz. Potrestáni nebudou například manažeři obžalovaní v kauze zkrachovalé Union banky. Amnestie by se mohla vztahovat i na konkurzního soudce Berku či na kauzu kolem fondu Trend. Šéfka Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze Lenka Bradáčová potvrdila ČT, že soudy budou muset zastavit stíhání lidí hned ve 13 velkých hospodářských kauzách - mezi nimi i kauzu miliardového krácení daní v rámci obchodů s pohonnými hmotami společností Bena a Tukový průmysl, kde byla poškozena státní ropná firma Čepro. Konečné slovo ale budou mít jednotlivé soudy.
Amnestie promíjí nepodmíněné tresty uložené na jeden rok a méně; s podmínkami i některé delší. U lidí, kteří v letošním roce dovrší 75 rok, může jít o tresty až desetileté. Amnestie se týká i lidí, kteří jsou již více než osm let trestně stíhaní za činy, pro které jim hrozí maximálně desetileté vězení. Vztahuje se také na velké množství lidí s podmínkou. Tu amnestie plošně ruší všem lidem nad sedmdesát let. Prezidentská amnestie dále maže také všechny dvouleté a nižší podmíněné tresty, totéž se vztahuje i na veřejně prospěšné práce a domácí vězení. Amnestie se naopak netýká náhrady škody, upřesnil ministr spravedlnosti.
Ministr spravedlnosti: Z několika případů radost nemám
„Většinou za průtahy mohou sami obžalovaní, kteří se uchylují k nejrůznějším obstrukcím a pak na tom vydělávají,“ upozorňuje v souvislosti se spornými kauzami advokátka Hana Marvanová. To v zásadě připouští i ministr spravedlnosti, není to podle něj ale věc, která by měla celou amnestii diskvalifikovat.
„V některých případech mohou být propouštěny osoby, ze kterých člověk nemusí mít obzvlášť radost. Ale prezident to nemohl udělat způsobem, že když se rozhodl pro amnestii, řekl 'bude probíhat amnestie, vyjma…' a jmenovat několik případů. Vždycky najdeme několik mediálně známých případů, které jsou více vidět… Amnestie se týká asi 6 tisíc lidí, a je mezi nimi pár jednotlivců, které média vypíchnou… Pokud se mě budete ptát, jestli z těchto konkrétních případů mám radost, nemám,“ prohlásil dnes ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Prezident Václav Klaus částečnou amnestii oznámil v úterý na konci svého novoročního projevu při příležitosti 20. výročí vzniku České republiky. Odcházející hlava státu udělila amnestii poprvé za svá dvě prezidentská období. V České republice je v současné době za mřížemi zhruba 23 000 lidí.
Komu všemu může prezidentské gesto pomoci:
- Pět manažerů Union banky
- Manažeři H-Systemu Ladislav Tůma, Jaroslav Eliáš, Jaroslav Vítek
- Osm manažerů zkrachovalé družstevní záložny ČMDS řízené Petrem Bezručem
- Konkurzní soudce Jiří Berka
- Lidé spojení s fondem Trend a firmami Progres Invest a KTP Quantum
- Lidé zaplatení v kauze poškození firmy Čepro
- Majitel sítě Amsterdam shopů Artur Slawomir Kamedula
- Vedení DSSS
- Aktivista Lukáš Kohout
- Manžel Heleny Fibingerové Tomáš Šmíd
- Podnikatelé Tomáš Pitr a Miroslav Provod
- Hokejista Radek Duda
- Zpěvačka Dara Rolins
- Řidič z D1 Aleš Trpišovský
- Herec Jiří Pomeje
- Bývalý fotbalový reprezentant Tomáš Skuhravý
- Bývalý šéf českého fotbalu František Chvalovský
- Bývalý fotbalový funkcionář Dalibor Kučera
- Náměstek zlínského primátora Martin Janečka
- Herečka Regina Rázlová
- Tajemník českých premiérů Zdeněk Doležel v kauze pět na stole v českých
- Karel Srba ohledně pronájmu Českého domu v Moskvě
- Bývalý šéf NKÚ František Dohnal
Krácení daní v souvislosti s Čeprem:
Kauza miliardového krácení daní, při níž byla poškozena státní ropná firma Čepro, se týká obchodů společností Bena a Tukový průmysl z let 1997 až 2002. Stát kvůli této kauze přišel o více než 2,6 miliardy korun. Mezi obviněnými je bývalý člen představenstva společnosti Bena Milan Vomela a bývalý obchodní ředitel státního podniku Čepro a jednatel firmy Tukový průmysl Martin Pechan. Třetí stíhanou je bývalá jednatelka společnosti Tukový průmysl Ostrava. Trojici v případě pravomocného odsouzení hrozilo pět až deset let vězení.
Obžaloba je viní ze dvou skutků. Na prvním z nich se prý podíleli zástupci společností Bena a Tukový průmysl. Obvinění měli bez vědomí celníků prodávat pohonné hmoty, které dovážela společnost Bena ze Slovenska od společnosti Slovnaft potrubím do ČR prostřednictvím produktovodní sítě, kterou provozovala státní rafinérská společnost Čepro. Druhý skutek se týká obchodů mezi Benou a Tukovým průmyslem Ostrava. Dva obvinění údajně chtěli na základě fiktivních obchodů s pohonnými hmotami na finančním úřadu vylákat 327,5 milionu korun jako nadměrný odpočet DPH. Částečně prý uspěli, když získali asi 17 milionů.
Union banka:
Vyhlášení rozsudku v kauze zkrachovalé Union banky bylo naplánováno na 22. ledna. „V případě Union banky bude trestní stíhání do dvou dnů zastaveno. Státní zástupce má právo si podat stížnost. Nepředpokládám ale, že by to udělal,“ řekl soudce Igor Krajdl, který případ řeší. Pokud by manažeři trvali na vynesení rozsudku, senát se 22. ledna sejde a rozsudek vynese. „Vyneseno ale bude jen rozhodnutí o trestu. Ne o vině. To ale neznamená, že by se nemohlo jednat o zprošťující rozsudek,“ uvedl soudce.
Amnestie se pětice bývalých manažerů banky a jejich spolupracovníků z majetkově propojených firem týká, protože trestní stíhání trvá víc než osm let. Jde o Jiřího Babiše, Miroslava Fučíka, Tomáše Michala, Alenu Pejčochovou a Tomáše Seidlera. Obviněni byli v roce 2003 a 2004, v roce 2010 pak byla podána obžaloba a předloni na jaře případ začal projednávat soud.
Soudce Jiří Berka:
Amnestie by mohla zřejmě osvobodit i soudce Jiřího Berku, který podle obžaloby spolu s dalšími osmi lidmi způsobil falešnými konkurzy škodu za čtvrt miliardy korun. Jako první na to upozornil server iDNES.cz. Pokud bude Berka osvobozen, bude mít čistý trestní rejstřík a může se vrátit do funkce soudce. Stát mu navíc bude muset za osm let vyplatit ušlou mzdu.
Předseda senátu kauzy a místopředseda krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Kučera ale zatím neví, jestli amnestie platí i pro odsouzené v této kauze. Některým obžalovaným bylo obvinění totiž sděleno až v roce 2006. „V této chvíli zasedání senátu nařízeno není… Věc nespěchá a je hodna náležitého posouzení. Může se stát, že budeme rozhodovat třeba i do tří neděl. V tuto chvíli konečné stanovisko nikomu neřeknu, protože ho sám nevím,“ uvedl Kučera.
Kauza patří k nejrozsáhlejším případům v historii české justice. Spis čítá 20 tisíc stran, přílohové spisy pak 170 tisíc stran, celkem bylo obžalováno 12 lidí, tři byli zproštěni viny. Berka dostal devět let, stejně tak konkurzní správce Daniel Thonat a bývalý prorektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně Vladislav Větrovec.
Skupinu odhalila policie v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku, který Berka vyhlásil a poté zrušil údajně na základě padělaných dokumentů. Skupina podle žalobců postupovala tak, že skoupila pohledávky podniků na hranici bankrotu, pak firmy poslala do konkurzu a majetek pod cenou rozprodávala. Vybírala si přitom podniky se sídlem v regionech Most, Chomutov a Česká Lípa, kde byl místně příslušný soudce Berka. Kromě čtvrtmiliardové škody se podle žalobce skupina pokusila odčerpat dalších víc jak dvě stě milionů korun.
Trend, Progres Invest, KTP Quantum:
Manažeři investičního fondu Trend a Mercia, firmy Progres Invest a obchodníka s cennými papíry KTP Quantum podle žalobců způsobili akcionářům či vkladatelům škody za přibližně tři miliardy korun. Tyto kauzy ale mají rovněž společného jmenovatele - trestní řízení zde běží déle než osm let a trestní sazba nepřekračuje deset let vězení.
Zastavení trestního stíhání v případu zřejmě vytunelovaných investičních fondů Trend a Mercia je v kompetenci předsedy senátu hradeckého soudu. Týká se exmanažerů Trendu a Mercii Miroslava Hálka, Jana Cholasty, Libora Páva a Luďka Špriňara. První jmenovaný také avizoval, že možná amnestii nepřijme. „Je možná ta varianta, že amnestii odmítnu a budu se snažit, abychom byli zproštění tak, jak to má být, to znamená v řádném procesu,“ řekl Hálek ČT.
V kauzách Progres Invest a KTP Quantum, které řešil rovněž hradecký soud, bude rozhodnutí o zastavení stíhání v kompetenci pražského vrchního soudu, kde aktuálně leží spisy obou případů.
Majitel sítě Amsterdam shopů:
Vězení by se mohl vyhnout také majitel sítě Amsterdam shopů v Česku Artur Slawomir Kamedula. Muže soudy potrestaly za šíření toxikomanie dvěma lety vězení, část trestu si již odpykal ve vazbě. Kamedula, který je polským občanem, má do vězení nastoupit na začátku února. Jeho případ byl v zemi průlomový, jeho potrestání pomohlo k vymýcení shopů nabízejících pod hlavičkou sběratelských předmětů syntetické drogy.
Vedení DSSS:
Klausovo gesto se týká i předsedy DSSS Tomáše Vandase a místopředsedů strany Jiřího Štěpánka, Petra Kotába a Martina Zbely. Ti byli podmínečně odsouzeni za své projevy, které zazněly v Brně 1. května 2009. Strana už na svých webových stránkách oznámila, že Klausovo rozhodnutí považuje za zadostiučinění.
Lukáš Kohout:
Podle serveru iDNES.cz se soudů zbaví i aktivista Lukáš Kohout, který se před deseti lety vydával za asistenta někdejšího předsedy Valného shromáždění OSN Jana Kavana a za státní peníze létal do exotických zemí. Způsobil škodu za 1,6 milionu korun. Soud mu po odpykání 18 měsíců zbytek trestu prominul pod podmínkou veřejně prospěšných prací a zaplacení škody. Kohout ale nic z toho neudělal, a tak si měl zbytek trestu opět odsedět za mřížemi. Kohout se provinil i tím, že ho policie přistihla při řízení auta, ačkoliv měl zákaz řízení. Soud však všelijak protahoval, poslední trest ve formě pokuty ale nynější amnestie ukončila.
Aleš Trpišovský:
Trest amnestie smaže také agresivnímu řidiči Aleši Trpišovskému, který dostal dvouletou podmínku za vybržďování pomalejších šoférů na dálnici D1 v roce 2010. Trpišovskému tak amnestie pomohla už podruhé; poprvé vyvázl za agresivní jízdu bez trestu už v roce 1998 díky amnestii Václava Havla. Sedmiletá ztráta řidičského oprávnění ovšem stále platí.
