VZP versus protonové centrum - arbitráž je zřejmě běh na dlouhou trať

Praha - Rozhodnutí ve sporu pražského protonového centra a Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) dnes nepadlo. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře jednání odročil, podle informací ČT na začátek příštího roku. Centrum se žalobami dožaduje smluvní pokuty a náhrady ušlého zisku. Na VZP se domáhá miliardy korun ročně za léčbu 1 600 pacientů s rakovinou po dobu patnácti let. Odkazuje se přitom na sedm let starou smlouvu, podle které měly léčbu rakoviny hradit zdravotní pojišťovny. To se ale nestalo a neuspěl ani pokus VZP vyjednat výhodnější podmínky. Pojišťovna zároveň k civilnímu soudu podala žalobu, ve které se domáhá uznání neplatnosti smlouvy. Termín projednání zatím nebyl stanoven.

„Rozhodčí soud se tím hodlá vážně zabývat, a proto si rezervoval celou řadu termínů v průběhu ledna,“ řekl České televizi advokát protonového centra Vladimír Uhde. Jednání skončilo už po dvou hodinách. Mluvčí VZP Oldřich Tichý odmítá předjímat vyjádření soudu, do rozhodnutí nebude věc komentovat.

Podivnosti kolem smlouvy

Smlouvu s protonovým centrem podepsal někdejší nucený správce VZP Antonín Pečenka v dubnu 2006. Razítko VZP ale na dokumentu chybí, místo něj je zde razítko ministerstva zdravotnictví. Tehdejší šéf resortu David Rath se ale podle informací České televize o smlouvě dozvěděl až v době, kdy už byla podepsaná. Pečenku přitom sám jmenoval do funkce svého náměstka. Smlouvu nikdy neprojednala ani správní rada pojišťovny a neschválil ji ani ředitel VZP. Pečenka navíc uzavřel s protonovým centrem smlouvu o smlouvě budoucí, která ve zdravotnictví není vůbec standardní. 

VZP
Zdroj: Martin Štěrba/ČTK

Smlouva o smlouvě budoucí VZP zavazuje k tomu, že bude 15 let posílat každý rok do protonového centra 1 600 pacientů, za jejichž léčbu ročně zaplatí jednu miliardu. Podle redaktora České televize Petra Vaška ale nemá takový počet pacientů ani Německo a Francie dohromady. I největší evropské protonové centrum v Mnichově ročně léčí kolem 500 pacientů. Tehdejší nucený správce si ale za smlouvou stojí. „Smlouva byla podepsaná v roce 2006, předpokládaný plný start byl až v roce 2013. Pojišťovna měla dost času na to, aby s tím počítala ve svém zdravotně-pojistném plánu, který se koneckonců dělá z roku na rok… Určitě bych smlouvu podepsal znovu - není nevýhodná,“ prohlásil už dříve.

S protonovým centrem má nyní uzavřenou smlouvu jen Vojenská pojišťovna

VZP se začátkem října rozhodla spory ukončit. Protonovému centru v Praze předložila nový návrh smlouvy a také návrh dohody o narovnání, která by měla uzavřít všechny dosavadní spory. Podle smlouvy by VZP do centra posílala pacienty, kterým odborníci indikují protonovou terapii jako nezbytnou. Za ozařování dospělých pacientů chtěla centru platit paušálně 505 907 korun, za ozařování dětí 734 567 korun. Podle odhadů odborníků by pojišťovna mohla poslat do centra asi 150 klientů za rok. Pro porovnání, stejný počet pacientů ročně přijme i jediné protonové centrum ve Velké Británii v Clatterbridge.

Nahrávám video

K dohodě mezi oběma stranami ale nedošlo. Protonové centrum k návrhu VZP uvedlo, že chce, aby byla všechna jednání o smlouvě tajná. To ale pojišťovna odmítla. „VZP hospodaří s veřejnými penězi a vztahuje se na ni zákon o svobodném přístupu k informacím. Nemůžeme přistoupit na to, že nebudou o okolnostech a podrobnostech jednání informováni členové naší správní rady,“ uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. S protonovým centrem má uzavřenou dlouhodobou smlouvu zatím jen Vojenská zdravotní pojišťovna (VOZP). Podle Tichého je tato smlouva rovněž tajná, VOZP ji odmítla ukázat zdravotnímu výboru Senátu i členovi své správní rady, který o to požádal. Ostatní pojišťovny hradí léčení svých klientů v Praze jen v případě, když jim centrum nabídne cenu srovnatelnou s tím, za kolik léčí protonové centrum v Mnichově. 

Onkolog a hematolog Pavel Klener už dříve v rozhovoru pro ČT řekl, že léčba protony je pouze jednou z možností ozařování. Větší efektivitu má jen u omezeného počtu nádorových onemocnění. Vlivem mediální reklamy si ale podle něj nemocní představují, že protonová léčba má významný efekt pro všechna nádorová onemocnění: „Většina z nich ale může být optimálně léčena lineárním urychlovačem, který je obligátním vybavením všech center klinické onkologie.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 31 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...