Praha - Rozhodnutí ve sporu pražského protonového centra a Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) dnes nepadlo. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře jednání odročil, podle informací ČT na začátek příštího roku. Centrum se žalobami dožaduje smluvní pokuty a náhrady ušlého zisku. Na VZP se domáhá miliardy korun ročně za léčbu 1 600 pacientů s rakovinou po dobu patnácti let. Odkazuje se přitom na sedm let starou smlouvu, podle které měly léčbu rakoviny hradit zdravotní pojišťovny. To se ale nestalo a neuspěl ani pokus VZP vyjednat výhodnější podmínky. Pojišťovna zároveň k civilnímu soudu podala žalobu, ve které se domáhá uznání neplatnosti smlouvy. Termín projednání zatím nebyl stanoven.
„Rozhodčí soud se tím hodlá vážně zabývat, a proto si rezervoval celou řadu termínů v průběhu ledna,“ řekl České televizi advokát protonového centra Vladimír Uhde. Jednání skončilo už po dvou hodinách. Mluvčí VZP Oldřich Tichý odmítá předjímat vyjádření soudu, do rozhodnutí nebude věc komentovat.
Podivnosti kolem smlouvy
Smlouvu s protonovým centrem podepsal někdejší nucený správce VZP Antonín Pečenka v dubnu 2006. Razítko VZP ale na dokumentu chybí, místo něj je zde razítko ministerstva zdravotnictví. Tehdejší šéf resortu David Rath se ale podle informací České televize o smlouvě dozvěděl až v době, kdy už byla podepsaná. Pečenku přitom sám jmenoval do funkce svého náměstka. Smlouvu nikdy neprojednala ani správní rada pojišťovny a neschválil ji ani ředitel VZP. Pečenka navíc uzavřel s protonovým centrem smlouvu o smlouvě budoucí, která ve zdravotnictví není vůbec standardní.
Smlouva o smlouvě budoucí VZP zavazuje k tomu, že bude 15 let posílat každý rok do protonového centra 1 600 pacientů, za jejichž léčbu ročně zaplatí jednu miliardu. Podle redaktora České televize Petra Vaška ale nemá takový počet pacientů ani Německo a Francie dohromady. I největší evropské protonové centrum v Mnichově ročně léčí kolem 500 pacientů. Tehdejší nucený správce si ale za smlouvou stojí. „Smlouva byla podepsaná v roce 2006, předpokládaný plný start byl až v roce 2013. Pojišťovna měla dost času na to, aby s tím počítala ve svém zdravotně-pojistném plánu, který se koneckonců dělá z roku na rok… Určitě bych smlouvu podepsal znovu - není nevýhodná,“ prohlásil už dříve.
S protonovým centrem má nyní uzavřenou smlouvu jen Vojenská pojišťovna
VZP se začátkem října rozhodla spory ukončit. Protonovému centru v Praze předložila nový návrh smlouvy a také návrh dohody o narovnání, která by měla uzavřít všechny dosavadní spory. Podle smlouvy by VZP do centra posílala pacienty, kterým odborníci indikují protonovou terapii jako nezbytnou. Za ozařování dospělých pacientů chtěla centru platit paušálně 505 907 korun, za ozařování dětí 734 567 korun. Podle odhadů odborníků by pojišťovna mohla poslat do centra asi 150 klientů za rok. Pro porovnání, stejný počet pacientů ročně přijme i jediné protonové centrum ve Velké Británii v Clatterbridge.
K dohodě mezi oběma stranami ale nedošlo. Protonové centrum k návrhu VZP uvedlo, že chce, aby byla všechna jednání o smlouvě tajná. To ale pojišťovna odmítla. „VZP hospodaří s veřejnými penězi a vztahuje se na ni zákon o svobodném přístupu k informacím. Nemůžeme přistoupit na to, že nebudou o okolnostech a podrobnostech jednání informováni členové naší správní rady,“ uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. S protonovým centrem má uzavřenou dlouhodobou smlouvu zatím jen Vojenská zdravotní pojišťovna (VOZP). Podle Tichého je tato smlouva rovněž tajná, VOZP ji odmítla ukázat zdravotnímu výboru Senátu i členovi své správní rady, který o to požádal. Ostatní pojišťovny hradí léčení svých klientů v Praze jen v případě, když jim centrum nabídne cenu srovnatelnou s tím, za kolik léčí protonové centrum v Mnichově.
Onkolog a hematolog Pavel Klener už dříve v rozhovoru pro ČT řekl, že léčba protony je pouze jednou z možností ozařování. Větší efektivitu má jen u omezeného počtu nádorových onemocnění. Vlivem mediální reklamy si ale podle něj nemocní představují, že protonová léčba má významný efekt pro všechna nádorová onemocnění: „Většina z nich ale může být optimálně léčena lineárním urychlovačem, který je obligátním vybavením všech center klinické onkologie.“
