Praha - U státních maturit letos celkem propadlo 19,9 procenta žáků. Je to sice nejmenší číslo za tři roky, co se jednotné zkoušky konají, letos ale všichni studenti skládali nižší úroveň maturity. Nejhůř jsou na tom tradičně nástavbové a učňovské obory, kde z maturujících propadlo 39 procent žáků. Naopak na gymnáziích propadlo jen 2,5 procenta studentů. Nejhůř dopadla matematika, v češtině a cizích jazycích se studenti naopak zlepšili.
Ke státním maturitám bylo přihlášeno přes 98 000 žáků, konalo je 87 950. Výsledky dnes zveřejnilo ministerstvo školství. Studentů, kteří letos skládali maturitu poprvé a ke zkouškám se dostavili, propadlo jen 16,4 procenta. Po započítání žáků, kteří jednotné maturity skládali v opravném nebo náhradním termínu, se letos celková neúspěšnost vyšplhala na 19,9 procenta, zkoušku tak nezvládlo 17 469 žáků. Z maturujících v řádném termínu loni propadlo 18,6 procenta žáků, předloni 16,9 procenta. Studenti si ale tehdy ještě mohli vybrat mezi nižší a vyšší úrovní zkoušky.
Petr Fiala: „Letošní ročník maturit proběhl po organizační stránce úspěšně a můžeme konstatovat, že stát se naučil organizovat společnou část maturitní zkoušky.“
„Největší problémy letos dělala maturantům matematika, kde neúspěšnost u povinných zkoušek v řádném termínu dosáhla 20,6 procenta. Do neúspěšných jsou započítáni i žáci, kteří se ke zkoušce nedostavili a neomluvili se, popřípadě jim nebyla omluva uznána,“ uvedl ředitel maturitního centra Cermat Jiří Zíka. Loni přitom propadlo z matematiky jen 15,7 procenta žáků, předloni 14,4 procenta. Podle Zíky způsobily vyšší neúspěšnost takzvané otevřené úlohy, které letos zařadili. „20 procent studentů je alarmující číslo, je nutné se zaměřit na výuku tohoto předmětu na základních a středních školách a také na vzdělávání učitelů, kteří tento předmět učí,“ podotkl stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek.
V závěsu za matematikou se v neúspěšnosti drží němčina, z níž propadlo 20,4 procenta žáků. Nejlépe dopadla čeština, propadlo 6,4 procenta studentů. Loni to přitom bylo deset procent, o rok dříve 7,6 procenta. U češtiny se letos změnilo hodnocení slohů, místo hodnotitelů Cemratu je opravovali kantoři ve školách.
Každý ze tří ročníků státní maturity ale probíhal jinak, podle Chládka se tak nedá porovnat, zda se studenti zhoršili, nebo zlepšili: „Srovnávat navíc učiliště, střední odborné školy a gymnázia do jedné maturity nelze. Každý má jiné zaměření a jinou hodinovou dotaci.“ Řešením by podle něj mohl být i přístupový test, který by „neprznil státní maturitu jako takovou“. S ministrem se shoduje v tom, že současná verze nižší úrovně maturity je pouze přechodná a musí se vyřešit její konečná podoba.
Loni se náklady Cermatu na maturity vyšplhaly na 200 milionů korun. „Letos jsme dosáhli slibované úspory a náklady jsme snížili o 29 milionů,“ řekl na brífinku ministr školství v demisi Petr Fiala. Podle Chládka je ale u nás státní maturita stejně předražená. „Pro porovnání, na Slovensku je to deset milionů za rok,“ řekl ve Studiu ČT24.
