Zástupci Prahy, Brna, Plzně a Liberce se shodli na tom, že navržený věcný záměr nového stavebního zákona, který bude schvalovat vláda, by z pohledu samospráv zasloužil úpravy. Reprezentanti samospráv to ve středu řekli po schůzce, jež se uskutečnila v rezidenci pražského primátora. Má jít o první ze série podobných setkání k tématům, která větší města spojují.
Nový stavební zákon chystá ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), podle úřadu má zkrátit povolovací řízení. Návrh čelí kritice řady organizací a zájmových skupin.
Pražská radní pro legislativu Hana Marvanová (za STAN) řekla, že se přítomní politici shodli na tom, že i když je rekodifikace stavebního práva nutná pro zrychlení procesu povolování staveb, současný návrh věcného záměru zákona má mouchy. Radní se například obává toho, že navrženým vyčleněním stavebních úřadů z obecních úřadů se umenší pozice samospráv.
„Máme v podstatě všichni velmi podobné problémy,“ uvedl radní Brna Filip Chvátal (KDU ČSL). Mezi ty patří například složité schvalování územních plánů. Primátor Liberce Jaroslav Zámečník uvedl, že jeho město se pokouší nový schválit už dvanáct let a zdaleka není u konce. Nový územní plán připravují i Praha a Brno.
K záměru nového stavebního zákona se uskutečnilo připomínkové řízení, kterého se Praha jako kraj účastnila. Dorazilo v něm 1641 připomínek. „Zatím jsem s výstupy nebyla moc spokojená,“ uvedla Marvanová a dodala, že by bylo dobré, aby se záměr ještě upravil podle připomínek samospráv. „Teď je ale míček na straně vlády a ministryně pro místní rozvoj, aby sledovali nejen marketingový cíl, aby to bylo schváleno, ale aby skutečně byla reálná změna,“ dodala pražská radní.
Setkání se zúčastnil i právník Stanislav Kadečka, který se podílí na přípravě nového zákona. Uvedl, že snahou jeho týmu je buď ponechat vliv samospráv na územní plánování na stejné úrovni, nebo jej naopak posílit. Dodal, že i kdyby vláda schválila věcný záměr ve stávající podobě, na základě dalších jednání je možné v případě souhlasu ministerstva pro místní rozvoj výhrady samospráv zapracovat do paragrafového znění.
Zkrácení lhůt nahrává developerům a otevírá prostor pro korupci, tvrdí odpůrci
Podle MMR by měl nový stavební zákon zkrátit povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Podle kritiků ale záměr nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, či otevírá prostor pro korupci.
Komise pro životní prostředí Akademie věd se pozastavila také nad tím, že zákon de facto připravují subjekty, které jím mají být regulovány. Věcný záměr nového stavebního zákona připravila totiž Hospodářská komora, která sdružuje mimo jiné velké stavební a developerské korporace.
Záměr počítá s řadou změn. Územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí se sloučí do jednotného povolovacího řízení a měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy a pod který budou spadat lokální úřady.
Návrh počítá i s tím, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní (ve složitějších případech do 60 dní), bude platit takzvaná fikce souhlasu. Dalším sporným bodem je takzvaná fikce rozhodnutí. Ta znamená, že by po uplynutí příslušné lhůty kladné či zamítavé rozhodnutí o umístění stavby na základě dodaných podkladů vygeneroval počítačový systém, nikoliv úředník.
