Volit v Česku přes internet? Politici o tom mluví stále častěji

Praha – Možnost zvolit si své zástupce po internetu by v budoucnu mohli využívat i lidé v Česku. Tuzemští politici začínají o tomto způsobu hlasování mluvit stále častěji. Zavedení distančního způsobu hlasování byl věnován i dnešní seminář ve sněmovně. Elektronické volby spustilo před osmi lety Estonsko. V současnosti je testují také v Norsku a Švýcarsku.

Prvním krokem při zavádění elektronických voleb v Česku by mohlo být umožnit hlasování českým občanům žijícím v zahraničí. „Vidíme to jako překonání diskriminace vůči lidem, co hodně cestují nebo dlouhodobě žijí v zahraničí. Je škoda těm lidem neumožnit, aby participovali na našem domácím životě. Internet postupuje do všech oblastí života a bylo by dobré začít se bavit o jeho využití ve volbách,“ řekl České televizi poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL).

Lidovci už loni v říjnu avizovali, že chtějí v koalici probrat možnost volit ze zahraničí korespondenčně a elektronicky už od roku 2017. Poslanec Jeroným Tejc (ČSSD) ale tehdy řekl, že považuje takovou myšlenku za nesmysl, který by vedl jen k dalším machinacím s hlasováním. Jeho stranický šéf, premiér Bohuslav Sobotka, se ale nyní internetové volbě nebrání: „Já jsem pro to, abychom pracovali v České republice na tom, abychom do budoucna umožnili lidem hlasovat i v elektronických volbách.“

A elektronickému hlasování se nebrání ani opozice. „Musíme hledat cesty, jak lidem politiku přiblížit,“ říká místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. „Jsem přesvědčen, že to je volba budoucnosti,“ dodává šéf komunistů Vojtěch Filip.

Zněly i jiné návrhy na zvýšení účasti

Nízká účast v loňských volbách do Evropského parlamentu, ale i v podzimních obecních volbách přiměla politiky k úvahám, jak zvýšit zájem veřejnosti. Podle vicepremiéra Andreje Babiše by pomohla změna volebního dne. „Já bych chtěl navrhnout zákon, kde řekneme, že budeme volit ve čtvrtek. (…) Pokud volíme v pátek, sobotu a je hezky, tak lidé nevolí,“ nastínil. Prezident Miloš Zeman potom doporučil zavést volební povinnost. Ta funguje v Belgii, neúčast se trestá 50 eury, ovšem nanejvýš čtyřikrát za patnáct let. Poté je (ne)volič vyškrtnut z volebních seznamů.

Převáží výhody nad rizikem? Experti pochybují

Na rizika, která s sebou může elektronické hlasování přinést, poukazují i politologové. Podle Matěje Trávníčka z Univerzity Karlovy může docházet ke kupčení s hlasy, a to buď prostřednictvím předpokládané možnosti udělený hlas v průběhu voleb změnit – tak to funguje v Estonsku – anebo rovnou prostřednictvím prodeje přihlašovacích údajů k elektronickému hlasování. Pojistkou proti tomu ale může být další opatření používané v Estonsku. Tam je možné i po elektronickém hlasování ještě přijít do volební místnosti a takový hlas vždy „přebíjí“ ten internetový, upozornil politolog Miloš Brunclík. Elektronické hlasování ale mohou ohrozit také technické potíže, ať už v podobě nefunkčnosti systému, nebo kvůli hackerskému útoku.

Miloš Brunclík upozornil, že se v Estonsku při elektronických volbách neprokázalo, že by možnost hlasovat z domova přilákala k volbám výrazně více voličů. Spíše ji využívají ti, kteří k volbám chodili již dříve.

Elektronické hlasování dlouhodobě funguje v Estonsku. Není to ale jediná země, která se o jeho zavedení pokusila. V současnosti je testují Norsko a Švýcarsko. Jejich přípravu potom zastavily Německo, Francie a Itálie.

Proč ne? míní mírná většina voličů

Podle generálního ředitele agentury TNS Aisa Bronislava Kvasničky by volby po internetu byly vhodným doplňkem ke stávajícímu způsobu hlasování. Kladně by podle něj mohly ovlivnit především účast voličů z mladších ročníků. „V dohledné době asi nepřejdeme na volby přes internet zcela, ale jako doplněk rozhodně můžou volební účast kladně ovlivnit,“ dodal.

Možnost vybrat si své zástupce přes internet by podle lednového průzkumu agentury STEM uvítala mírná většina voličů. Umožnit takto vybírat poslance už v příštích volbách spolu se zachováním tradiční formy hlasování by chtělo 57 procent dotázaných. Dvě třetiny lidí pak podle průzkumu očekávají, že v budoucnu s rozvojem elektronické komunikace volba prostřednictvím internetu zavedena bude.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 8 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 10 hhodinami

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.