Volit v Česku přes internet? Politici o tom mluví stále častěji

Praha – Možnost zvolit si své zástupce po internetu by v budoucnu mohli využívat i lidé v Česku. Tuzemští politici začínají o tomto způsobu hlasování mluvit stále častěji. Zavedení distančního způsobu hlasování byl věnován i dnešní seminář ve sněmovně. Elektronické volby spustilo před osmi lety Estonsko. V současnosti je testují také v Norsku a Švýcarsku.

Prvním krokem při zavádění elektronických voleb v Česku by mohlo být umožnit hlasování českým občanům žijícím v zahraničí. „Vidíme to jako překonání diskriminace vůči lidem, co hodně cestují nebo dlouhodobě žijí v zahraničí. Je škoda těm lidem neumožnit, aby participovali na našem domácím životě. Internet postupuje do všech oblastí života a bylo by dobré začít se bavit o jeho využití ve volbách,“ řekl České televizi poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL).

Lidovci už loni v říjnu avizovali, že chtějí v koalici probrat možnost volit ze zahraničí korespondenčně a elektronicky už od roku 2017. Poslanec Jeroným Tejc (ČSSD) ale tehdy řekl, že považuje takovou myšlenku za nesmysl, který by vedl jen k dalším machinacím s hlasováním. Jeho stranický šéf, premiér Bohuslav Sobotka, se ale nyní internetové volbě nebrání: „Já jsem pro to, abychom pracovali v České republice na tom, abychom do budoucna umožnili lidem hlasovat i v elektronických volbách.“

A elektronickému hlasování se nebrání ani opozice. „Musíme hledat cesty, jak lidem politiku přiblížit,“ říká místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. „Jsem přesvědčen, že to je volba budoucnosti,“ dodává šéf komunistů Vojtěch Filip.

Zněly i jiné návrhy na zvýšení účasti

Nízká účast v loňských volbách do Evropského parlamentu, ale i v podzimních obecních volbách přiměla politiky k úvahám, jak zvýšit zájem veřejnosti. Podle vicepremiéra Andreje Babiše by pomohla změna volebního dne. „Já bych chtěl navrhnout zákon, kde řekneme, že budeme volit ve čtvrtek. (…) Pokud volíme v pátek, sobotu a je hezky, tak lidé nevolí,“ nastínil. Prezident Miloš Zeman potom doporučil zavést volební povinnost. Ta funguje v Belgii, neúčast se trestá 50 eury, ovšem nanejvýš čtyřikrát za patnáct let. Poté je (ne)volič vyškrtnut z volebních seznamů.

Převáží výhody nad rizikem? Experti pochybují

Na rizika, která s sebou může elektronické hlasování přinést, poukazují i politologové. Podle Matěje Trávníčka z Univerzity Karlovy může docházet ke kupčení s hlasy, a to buď prostřednictvím předpokládané možnosti udělený hlas v průběhu voleb změnit – tak to funguje v Estonsku – anebo rovnou prostřednictvím prodeje přihlašovacích údajů k elektronickému hlasování. Pojistkou proti tomu ale může být další opatření používané v Estonsku. Tam je možné i po elektronickém hlasování ještě přijít do volební místnosti a takový hlas vždy „přebíjí“ ten internetový, upozornil politolog Miloš Brunclík. Elektronické hlasování ale mohou ohrozit také technické potíže, ať už v podobě nefunkčnosti systému, nebo kvůli hackerskému útoku.

Miloš Brunclík upozornil, že se v Estonsku při elektronických volbách neprokázalo, že by možnost hlasovat z domova přilákala k volbám výrazně více voličů. Spíše ji využívají ti, kteří k volbám chodili již dříve.

Elektronické hlasování dlouhodobě funguje v Estonsku. Není to ale jediná země, která se o jeho zavedení pokusila. V současnosti je testují Norsko a Švýcarsko. Jejich přípravu potom zastavily Německo, Francie a Itálie.

Proč ne? míní mírná většina voličů

Podle generálního ředitele agentury TNS Aisa Bronislava Kvasničky by volby po internetu byly vhodným doplňkem ke stávajícímu způsobu hlasování. Kladně by podle něj mohly ovlivnit především účast voličů z mladších ročníků. „V dohledné době asi nepřejdeme na volby přes internet zcela, ale jako doplněk rozhodně můžou volební účast kladně ovlivnit,“ dodal.

Možnost vybrat si své zástupce přes internet by podle lednového průzkumu agentury STEM uvítala mírná většina voličů. Umožnit takto vybírat poslance už v příštích volbách spolu se zachováním tradiční formy hlasování by chtělo 57 procent dotázaných. Dvě třetiny lidí pak podle průzkumu očekávají, že v budoucnu s rozvojem elektronické komunikace volba prostřednictvím internetu zavedena bude.

8 minut
Kvasnička: Volby přes internet by zvedly účast mladších ročníků
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 34 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...