Během voleb do Poslanecké sněmovny bude ostře sledovanou hranicí pět procent odevzdaných hlasů, která znamená vstup do sněmovny. Zároveň ovšem její překonání znamená pro politické stany pravidelný přísun milionů od státu. A platí – čím více poslanců, tím tučnější příspěvek. Státní rozpočet ovšem pamatuje i na menší strany: jednorázový příspěvek za každý hlas dostanou všechny kandidující subjekty, které překonají hranici 1,5 % hlasů. V posledních volbách šlo o 11 stran či hnutí.
Voličský hlas může mít pro strany cenu zlata: Kde leží hranice úspěchu?
Sto korun za každý odevzdaný hlas má stranám kompenzovat náklady na volby, proto se nevyplácí pravidelně každý rok, ale jen jednou. Kromě stran zastoupených ve sněmovně na něj po minulých volbách v roce 2013 dosáhla i Strana zelených (16 milionů), Česká pirátská strana (13 mil.) nebo Strana práv občanů Zemanovci (8 mil.). Ta přitom měla velké štěstí, podle oficiálních výsledků totiž tehdy obdržela 1,51 % hlasů, hranici tedy překročila velmi těsně.
Kromě jednorázového příspěvku pak stát vyplácí ještě pravidelný příspěvek na činnost stran. Ten mají stranické sekretariáty ještě raději, protože se vyplácí každý rok po celé volební období.
Aby na něj strany dosáhly, musí přesvědčit alespoň tři procenta voličů. Tato hranice znamená každý rok šest milionů korun a za každou další desetinu procenta hlasů se straně připočítává 200 tisíc korun. Pro ilustraci: v minulých volbách získali zelení 3,2 % hlasů, což znamená každoroční příspěvek 6,4 milionů korun.
Pokud strana překročí v úvodu zmiňovanou pětiprocentní hranici a dostane se do sněmovny, tak je na tom finančně ještě lépe. Místo šesti milionů dostává na činnost každý rok deset milionů korun a k tomu ještě 900 tisíc za každého poslance či senátora. Tato částka je navíc od letoška vyšší, dříve se vyplácelo 855 tisíc za mandát.
Sociální demokraté, kteří volby v roce 2013 vyhráli, se tak mohli těšit na 102 milionů korun za odevzdané hlasy a navíc pak dostávali každý rok 43 milionů korun za poslance (letos už 45 milionů) a k tomu také každý rok 10 milionů na činnost.
Část senátorů se obrátila na Ústavní soud, systém prý nahrává velkým stranám
Takto nastavená pravidla se ale nelíbila senátorům za STAN, protože prý stát neúměrně podporuje zavedené politické strany a poškozuje tak svobodnou soutěž politických sil. Proto se obrátili na Ústavní soud, aby zrušil limit tři procenta hlasů pro výplatu příspěvku.
V praxi to senátoři demonstrovali na České pirátské straně, která v roce 2013 dostala za 2,6 procenta hlasů zhruba 13,2 milionu korun. Zelení za 3,2 procenta hlasů obdrželi zhruba 16 milionů korun, přičemž ročně navíc pobírají příspěvek 6,4 milionu korun. Zatímco hlas pro Piráty měl hodnotu základní stokoruny, hlas pro zelené přinesl straně 261 korun.
V roce 2003 ovšem Ústavní soud řešil podobný návrh a odmítl ho. Aktuální stížnost ještě nerozhodl.
- Strany dostávají peníze i za senátní volby, tady už ale stát není tak štědrý. Příspěvek je pouze za každého senátora – stejně jako v případě poslanců se od letoška zvýšil na 900 tisíc korun.
- Pro menší subjekty ale může jít o vítanou pravidelnou injekci. Každý rok tak putuje necelý milion třeba k hnutí Ostravak nebo Hnutí pro Prahu 11.
- Strany dostávají peníze také za mandáty získané v krajských volbách. I tady se částka letos zvyšovala – dříve dostávaly strany za každého krajského zastupitele 237 500 korun, od letoška rovný čtvrt milion. Také tento příspěvek se vyplácí každý rok.
- Starostové pro Liberecký kraj si tak přijdou na 4,5 milionu korun a 750 tisíc dostává každoročně třeba Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst.
- V případě voleb do Evropského parlamentu dostávají strany 30korunový příspěvek za každý hlas, pokud překročí hranici jednoho procenta. Je tedy nižší než v případě voleb do sněmovny.
- Při minulých volbách v roce 2014 dosáhlo na tento příspěvek 11 stran. Vítězné hnutí ANO dostalo vyplaceno zhruba 7,3 milionu, jako poslední na příspěvek dosáhla Strana zdravého rozumu – nechceme Euro, která si vydělala téměř 742 tisíc korun.