Praha - Ministerstvo obrany chce nadále zvyšovat počty vojáků v zahraničních misích. Vyplývá to z návrhu vojenské strategie, kterou tento týden projednala Bezpečnostní rada státu. Vojáků v misích by tak mohlo být i o třetinu víc.
Vojenská strategie má pro armádu zásadní význam. Ta současná reaguje na situaci v Afghánistánu a přináší výraznou změnu. Obrana se stává kolektivní záležitostí, bojuje se daleko za hranicemi země a je potřeba stále víc lidí.
Zatím má Česko v zahraničí kolem 950 vojáků. Kontingenty v zahraničí by ale měly posílit až o třetinu. Týká se to hlavně Kosova a provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar. „V průběhu roku 2009 bychom v závislosti na bezpečnostní situaci v Afghánistánu zvýšili počet vojáků,“ uvedl náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.
Vážné výhrady proti misím a zvláště té v Afghánistánu ale začíná mít ČSSD. Zatímco dřív vyslání vojáků podporovala, poslední hlasování o vyslání speciálních sil prošlo až napodruhé. Teď někteří z poslanců armádě a její strategii vyčítají, že rezignovali na obranu vlastního území. Antonín Seďa z ČSSD má proti strategii dvě zásadní výhrady: „Klade důraz na nebezpečí balistických raket a zbraní hromadného ničení a zadruhé se hodně přiklání k zahraničním misím.“
Více vojáků znamená také více peněz. Nová vojenská strategie proto požaduje postupný vzestup výdajů na obranu z 1,5 až na 2 procenta HDP. Jenže to znamená další problém. Pravidelně aktualizovaná armádní strategie nemusí být v souladu s celkovou vládní strategií. Ta totiž už léta zůstává beze změny. „Ministerstvo obrany musí z nouze vypracovat, jak reagovat na měnící se podmínky bezpečnosti a nutit parlament, aby to projednal,“ říká sociolog Ivan Gabal.
Podle ministerstva obrany by bezpečnostní strategie měla být nakonec aktualizována. I Bezpečnostní rada státu konstatovala, že současný model už nevyhovuje a mělo by se začít s přípravou nové strategie, která pojímá obranu státu komplexněji než z vojenského hlediska.
