Praha – Ministerstvo vnitra vyřadilo z boje o Pražský hrad Janu Bobošíkovou, Vladimíra Dlouhého a Tomia Okamuru. Ani jeden z nich totiž po kontrole podpisových archů nepřekonal hranici 50 tisíc podpisů, která prezidentskou kandidaturu umožňuje. Informoval o tom ředitel Odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych. Do prezidentské volby vstoupí 8 osobností, vyřazení kandidáti se ale mohou do dvou dnů obrátit na Nejvyšší správní soud s žádostí o přezkum. Rozhodnutí jsou na webových stránkách ministerstva vnitra.
Přihlášku k prezidentské volbě podalo celkem dvacet uchazečů, ministerstvo jich registrovalo osm. Část uchazečů nesplnila ani základní podmínku, čili nepředložila potřebných padesát tisíc podpisů. To se ovšem netýká Jany Bobošíkové, Vladimíra Dlouhého ani Tomia Okamury. O šanci kandidovat je prozatím připravila vysoká chybovost v podpisových arších.
„Pod padesát tisíc podpisů klesli tři kandidáti na úřad prezidenta, a to pan kandidát Dlouhý, pan kandidát Okamura a paní kandidátka Bobošíková,“ informoval člen státní volební komise Václav Henych. „V těchto třech případech rozhodnutí obsahují poučení a v nich je jednoznačně řešeno, že mohou do dvou dnů podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu.“
V jejich peticích se objevily osoby mladší osmnácti let, lidé, kteří petici podepsali opakovaně, osoby zbavené způsobilosti nebo ti, kdo nejsou občany České republiky. K odebírání hlasů vedlo i to, že petenti (lidé, kteří petici podepsali) udávali často neexistující adresu. Právě podle ní přitom vnitro informace z petic kontrolovalo, když srovnávalo zadané údaje podporovatele s informacemi v centrálním registru.
- Jana Bobošíková předložila 56 191 podpisů, kontrola petičních archů odhalila chybovost v prvnícm vzorku 7,7 procenta a ve druhém 11,5 procent. Přišla o více než deset tisíc podpisů, vnitro jí ponechalo 45 429 podpisů.
- Vladimír Dlouhý předložil 59 165 podpisů, kontrola petičních archů odhalila chybovost v prvním vzorku 16,2 procenta a ve druhém vzorku 18,2 procenta. Přišel o více než dvacet tisíc podpisů, vnitro mu jich ponechalo 38 687.
- Tomio Okamura předložil 61 966 podpisů, kontrola petičních archů odhalila chybovost v prvním vzorku 19,4 procenta a vedruhém 23 procent. Přišel o více než šestadvacet tisíc podpisů, vnitro mu jich ponechalo 35 751. Ze všech zájemců měl vůbec největší chybovost v kontrolovaných petičních arších.
Zájemce o Pražský hrad musel získat dvacet poslaneckých nebo deset senátorských podpisů. Pokud neobdržel podporu v parlamentu, alternativu představoval sběr podpisů mezi lidmi, mezní hranicí bylo 50 tisíc podpisů. Kdo chtěl kandidovat na prezidenta?
- Registrovaní kandidáti s podporou zákonodárců: Jiří Dienstbier (ČSSD), Karel Schwarzenberg (TOP 09) a Přemysl Sobotka (ODS)
- Registrovaní kandidáti s dostatkem podpisů: Jan Fischer, Táňa Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová a Miloš Zeman
- Neregistrovaní kandidáti (vysoká chybovost): Jana Bobošíková, Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura
- Neregistrovaní kandidáti (nepředložili dostatek podpisů): Petr Cibulka, Iveta Heimová, Roman Hladík, Anna Kašná, Jiří Kesner, Jindřiška Nazarská, Klára Samková, Karel Světnička a Jan Toman
Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo prý očekával, že bude vyřazených kandidátů ještě víc. „Pokud se přechází z nepřímé volby na přímou, tak je iluze si myslet, že vše proběhne bez problémů,“ podotkl Šídlo ve Studiu ČT24. Navíc i prováděcí zákon k přímé volbě je podle komentátora poměrně komplikovaný. Nikdo z trojice Bobošíková, Dlouhý, Okamura sice podle Šídla nepatří k hlavním favoritům volby, mohou jim ale odebrat část voličů. Komentátor Respektu Erika Tabery potom hovoří o tom, že hlasy pro Bobošíkovou a Okamuru pomohou především Miloši Zemanovi.
Jak se podpisy kontrolovaly?
Ministerstvo vnitra všechny petiční archy naskenovalo do počítače a program pak u každého kandidáta vybral náhodný vzorek 8,5 tisíc podpisů – u nich se porovnávaly údaje (jméno, adresa, datum narození) s centrálním registrem obyvatel, neověřovala se samotná pravost podpisu. Pokud počet chyb ve vzorku přesáhl tři procenta, vybral se náhodně jiný vzorek 8,5 tisíce podpisů. Pokud i v něm přesáhl počet chyb tři procenta, tak se od celkového počtu nasbíraných podpisů odečetlo číslo, které procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích. Pokud počet podpisů následně klesl pod 50 tisíc, byl kandidát z boje o Hrad vyřazen.
O vyřazení Jany Bobošíkové, Vladimíra Dlouhého a Tomia Okamury již včera informovala na základě zprávy agentury Mediafax některá média, kandidáti ani ministerstvo vnitra tyto informace ovšem nepotvrdili. Podle Henycha nyní bude resort zjišťovat, odkud zprávy o vyřazení uchazečů o hradní kancelář unikly. „V našich prostorách je to věc téměř obvyklá, ale můžu říct, že mě to netěší,“ konstatoval Henych. „Je mi smutno z toho, že došlo k úniku informací, pokusíme se tu věc zjistit a pokud dojdeme k tomu, kdo to byl a pokud to byl někdo z mého odboru, ujišťuji o tom, že končí.“
Co bude dál?
Vyřazený kandidát se může proti kroku ministerstva vnitra bránit, od doručení rozhodnutí (do tří dní) má ale jen dvoudenní lhůtu, aby podal žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Krajní mez představuje úterní šestnáctá hodina. NSS musí rozhodnout do 14. prosince a může nařídit překontrolování všech údajů v arších dotyčného kandidáta, a na základě toho ho pak zase vrátit do hry. Na Nejvyšší správní soud se mohou obracet i kandidáti, kteří pod svou petici nasbírali jen několik stovek podpisů - dopředu už to avizovala třeba advokátka Klára Samková.
Předseda volebního senátu NSS Vojtěch Šimíček ve vysílání ČT vysvětloval, že se lze u Nejvyššího správního soudu domáhat dvou věcí: buď rozhodnutí o povinnosti kandidátní listinu zaregistrovat, nebo se domáhat rozhodnutí o zrušení registrace některého kandidáta. „Dovedu si představit, že by soud určité pochybení zjistil, ale jeho intenzita nemusí být tak zásadní, aby bylo zpochybněno rozhodnutí jako celek,“ dodal Šimíček.
Pokud by vyřazený kandidát neuspěl ani u Nejvyššího správního soudu, může se ještě obrátit na soud ústavní, ačkoliv s touto možností prováděcí zákon k přímé volbě nepočítá. Ústavní soud by stížnost prostudoval, a pokud by se jí začal zabývat (může ji odmítnout pro zjevnou neopodstatněnost), tak je poměrně pravděpodobné, že by termín voleb odložil. Vyřazený kandidát by totiž stížnost podával až po rozhodnutí NSS, čili po 14. prosinci – sepsání stížnosti si také vyžádá nějaký čas a do konce roku zasahují i vánoční svátky.
První kolo volby přitom startuje 11. ledna, Ústavní soud by proto měl na projednání stížnosti jen velmi málo času. „Teoreticky může nastat situace, kdy nezbyde tomu či onomu soudu než rozhodnutím odložit termín voleb do té doby, než skončí soudní řízení,“ podotýká předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Pro kandidáty, kteří prošli registrací bez potíží, nyní startuje horká část předvolební kampaně. Další mezník pro ně představuje 14. prosinec, kdy se budou losovat jejich volební čísla.
