Praha - Předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) zatím o přesném termínu prezidentské inaugurace nerozhodl, jako nejlepší se mu zdá týden od 10. března. Před rozhodnutím se chce ještě poradit s právníky. Kdyby Klaus složil slavnostní slib například 10. března, byla by země mezi 7. a 10. březnem, stejně jako před pěti lety, bez prezidenta a pravomoci hlavy státu by na tuto dobu převzali premiér a šéf dolní komory.
Staronový prezident Václav Klaus totiž zahájí další pětileté volební období složením slavnostního slibu. Slibem, nikoli zvolením, začíná podle Ústavy ČR funkční období každého prezidenta. Hlava státu slib složí ve Vladislavském sále Pražského hradu do rukou předsedy sněmovny při společné schůzi obou komor parlamentu. Předseda sněmovny také tuto společnou schůzi svolá. Vlček se nechal slyšet, že je nyní na Moravě a touto otázkou se momentálně nezabývá. Míní ale, že slib pro nové volební období nelze složit před uplynutím předchozího pětiletého mandátu.
Klaus složil prezidentský slib poprvé 7. března 2003, podle Vlčka tak jeho první mandát skončí letos 7. března o půlnoci. „Sedmého je pátek, v sobotu a v neděli to nebude, tak od toho pondělka dál,“ řekl k datu slavnostního slibu. Vše hodlá konzultovat s experty, i jejich názory se ale mohou lišit. „Já říkám, tři právníci - čtyři názory. Já bych nerad, aby z toho byla zbytečně nějaká blamáž,“ uvedl předseda sněmovny.
Odborník na ústavní právo Václav Pavlíček míní, že prezident by měl složit slib až poté, co skončilo předchozí funkční období hlavy státu. „O tom byly dlouhé diskuse.“ Kdyby Klaus složil slib dříve než 7. března, zkrátil by si podle něj volební období. Pokud však slib složí až v pondělí 10. března či později, byla by země pár dnů bez prezidenta. Podle Pavlíčka by pak bylo lepší, aby Klaus složil slib v pátek 7. března, případně v sobotu, než aby předsedové vlády a sněmovny na víkend přebírali prezidentské pravomoci. „Myslím, že je lépe to zkrátit o jeden den, než být dva dny bez prezidenta,“ dodal Pavlíček.
Například expert na ústavní právo z Masarykovy univerzity v Brně Jan Filip již dříve uvedl, že z Ústavy ČR ani z ústavní praxe nelze vyvozovat, proč by se prezidentovo funkční období mělo počítat jinak než volební období sněmovny. To končí dnem, který se datem shoduje se dnem, kdy začalo. „Pět let funkčního období prezidenta republiky je určeno na pět po sobě jdoucích kalendářních roků bez ohledu na to, kolik mohou mít dnů a kterým dnem končí,“ uvedl Filip v Časopise pro právní vědu a praxi v souvislosti se starším sporem o to, kdy vlastně skončilo funkční období někdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi. Stejné počty by tedy měly platit i pro Klause.
Filip ale soudí, že by nebylo vyloučeno, aby znovuzvolený prezident, který si sám předává funkci, složil slib dříve. Alespoň jednou tak postupovali i Tomáš Garrigue Masaryk, Antonín Novotný a Gustáv Husák. Tím si vlastně zkrátili dobu, po kterou mohli funkci vykonávat, dodal tento ústavní právník.
