Vláda schválila největší rušení úřednických míst od zavedení služebního zákona, v příštím roce jich ubude 852. Snížení se však týká hlavně dlouhodobě neobsazených pozic – v současnosti je z rušených míst zaplněna jen zhruba třetina. Podle opozice se tím vláda snadno zbaví současných zaměstnanců a obratem zřídí nová místa, na která si vybere své lidi. Příští rok také znovu přibude státních zaměstnanců – má jít o 16 tisíc učitelů, tisíc policistů a 150 hasičů.
Změny se dotknou všech čtrnácti ministerstev, jim podřízených úřadů i Úřadu vlády. „Většina míst je řadových, nicméně redukce se promítá i do reorganizace, která postihne některé představené neboli vedoucí zaměstnance, ať už jde o náměstky pro řízení sekcí nebo ředitele odborů,“ uvedl náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký.
Největší změny čekají podle Postráneckého ministerstvo spravedlnosti, které přijde o převážně neobsazených 65 míst. Větší redukce se týká i resortů zemědělství nebo obrany.
Naopak kvůli blížícímu se sčítání lidu v roce 2021 přibude lidí v Českém statistickém úřadu. Potřebují 84 lidí, většinu v regionech a hlavně IT specialisty. Zaměstnají je na krátkodobé úvazky od půl roku do tří let. Oproti sčítání z roku 2011 ale práci zvládne poloviční počet zaměstnanců.
Na čtvrtečním jednání vlády podle Postráneckého ještě navrhl změnu materiálu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv se vytvoří šest nových míst, dalších osm vznikne díky vnitřním přesunům v rámci ústavu.
Kromě osmi stovek míst pod služebním zákonem se rušení týká i dalších stovek míst. „V rámci rozpočtu počítáme se snížením celkem o 1300 míst. Jsou to zejména takzvané mrtvé duše,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Úspora v rozpočtu na rok 2019 tvoří 3,4 miliardy,“ dodala.
Nepatrná změna, přesto dosud největší
Postránecký přiblížil, že změny jsou největší od roku 2015, kdy začal fungovat současný zákon. „Proti stávajícímu stavu je to první takovýto výrazný krok,“ konstatoval. Ve srovnání s celkovým počtem systemizovaných míst jsou však změny poměrně malé.
Letos v lednu bylo na ministerstvech a v ústředních správních úřadech přes 78 500 systemizovaných míst. Snížení počtu míst pak neznamená, že stejný počet lidí službu opustí, dvě třetiny z postů jsou neobsazené.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) novinářům řekla, že opatření se týká 119 míst v jejím resortu a v podřízených organizacích. „Využili jsme to k zefektivnění fungování našeho úřadu, spojujeme nějaké sekce, posilujeme sekci fondů EU o problematiku EU,“ uvedla.
Zemědělství podle ministra Miroslava Tomana (za ČSSD) slučuje dvě sekce, změny se dotknou řádově 70 lidí. „Bude o jednoho náměstka míň, vytváříme si prostor, abychom mohli do budoucna udělat náměstka pro EU,“ řekl.
„Vláda plní to, co slíbila, že bude postupně snižovat počty úředníků,“ podotkl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). K tomu vládu vyzýval i prezident Miloš Zeman při projednávání návrhu státního rozpočtu.
Za čtyři roky přibylo přes tři tisíce míst
Podle služebního zákona smí kabinet tak rozsáhlé změny provádět jen k 1. lednu. Od roku 2015 počet míst ve státní správě každoročně stoupal. Za čtyři roky vzrostl podle zprávy ministerstva vnitra zhruba o 3200.
Poslední výraznější změny provedl loni před koncem roku první kabinet Andreje Babiše (ANO) složený z ministrů ANO, který nezískal důvěru. Za zrušení 14 sekcí, 23 služebních a 50 pracovních míst na ministerstvech a Úřadu vlády si vysloužil kritiku opozice. Několik dalších menších změn schválila vláda v průběhu letošního roku.
Místa zruší a pak znovu zřídí, tvrdí Piráti
Opoziční politici aktuální škrty v místech kritizují. Pirátská strana uvedla, že krokem kabinetu byla kompletní struktura státní správy fakticky podřízena politickému vedení. „Vláda mimo jiné používá dobře známou metodu, kdy jsou stovky míst rušeny, aby obratem byly zase zřízeny,“ řekl poslanec Lukáš Kolářík (Piráti).
Předseda Pirátů Ivan Bartoš v některých změnách navíc cítí účelovost, například na ministerstvu práce a sociálních věcí. Kolářík upozornil, že náměstkyně ministryně práce Iva Merhautová má odejít v situaci, kdy se resort chystá využít opci a další dva roky odebírat IT služby k vyplácení dávek od stávající firmy. „Není vůbec jasné, kdo smlouvu podepíše, a ponese tak odpovědnost. A z ministerstva odcházejí i další lidé spojení s agendou informačních technologií, kteří pracovali na potřebných změnách,“ řekl.
„Vláda zrušila místa, která stejně nebyla obsazená. A v případě, že obsazená byla, tak primárně proto, aby mohli vyházet lidi, které podle služebního zákona vyházet nemohou, a aby si na jiná místa, která nově zřídili, mohli dosadit lidi nové,“ podotýká také místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Podle ODS změna připomíná praktiky nepoctivých obchodníků
Krok kabinetu kritizuje také ODS. „Vládou oznámené snižování počtu státních zaměstnanců připomíná praktiky nepoctivých obchodníků na Black Friday, kteří nejprve zdraží, aby pak slavnostně ohlásili slevu, která neexistuje,“ uvedla strana na svém twitterovém účtu.
„Snížení zdaleka nevyrovná přírůstek počtu úředníků a je jasné, že to může být v tomto okamžiku způsob, jak odstranit nepohodlné úředníky,“ míní místopředseda ODS Martin Kupka.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek popsal svůj pohled na chování minulého a současného kabinetu, které spojuje účast ANO a ČSSD. „Za pět let zvedneme počet státních zaměstnanců skoro o 40 tisíc. Pak škrtneme 860 většinou neobsazených míst a radostně voláme, jak šetříme. A takhle to dělá vláda se vším…,“ napsal na Twitteru.
„Vláda ruší malý počet neobsazených míst, co nejsou potřeba, zároveň ale masivně navyšuje počet míst ve státní správě,“ přidává se ke kritice předseda SPD Tomio Okamura.
A za nedostatečnou považuje oznámenou redukci také KSČM. „Je potřeba zohlednit, že by nemělo zůstat u tohoto kroku. Je třeba se zabývat těmi místy, která nejsou obsazena,“ řekl místopředseda strany Stanislav Grospič. Neobsazených míst je letos podle ministerstva financí více než 14,5 tisíce.
Úřady do regionů? Aktuální návrh vláda odmítla
Sněmovna pak bude projednávat s negativním stanoviskem vlády návrh zástupců STAN, kteří by během pěti let chtěli v rámci decentralizace státní správy přesunout řadu úřadů do krajských měst. Podle Starostů by se tím uvolnily prostory pro bydlení, v krajích by vzniklo na pět tisíc pracovních míst a ušetřilo by se podle nich šest miliard korun za výstavbu nové vládní čtvrti, kterou navrhuje premiér Andrej Babiš.
Ministerstvo vnitra přesun úřadů do regionů však nedoporučuje. „Přesuny sídel vybraných úřadů nejsou patřičně odůvodněny, jeví se nahodilými a místy jsou zcela kontraproduktivní k cílům návrhu,“ uvedlo ministerstvo.
Ministerstvo mimo jiné poukázalo na to, že Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva užívá v Praze nově zrekonstruovanou nemovitost a jeho přesun do Karlových Varů by byl nevhodný. Nová sídla mají v hlavním městě také Český úřad zeměměřický a katastrální a Český statistický úřad.
Ministerstvo zdravotnictví se postavilo proti přesídlení Státního ústavu pro kontrolu léčiv do Hradce Králové, kde by podle návrhu měla být také Správa železniční dopravní cesty, zatímco Drážní úřad a Drážní inspekce by sídlily v Pardubicích. To odmítlo ministerstvo dopravy.
Podle ministryně financí Schillerové nicméně členové vlády dospěli k tomu, že je možné v některých dílčích případech o přesunech uvažovat, ale musí se to dobře připravit. Žádný konkrétní případ však nepadl.
