Vláda rozhodla o zadání znaleckého posudku, který by určil cenu pozemku a nemovitostí v areálu vepřína v Letech u Písku. Pak by je stát mohl odkoupit. O získání lokality spojené s historií Romů usiluje řadu let.
„Byl jsem pověřen, abych udělal ocenění areálu vepřína, abychom měli nějakou sumu, o které můžeme mluvit se zástupci akcionářů,“ uvedl ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
„Je to poprvé, kdy zástupci akcionářů vůbec připustili možnost, že by uvažovali i o této variantě (přímém prodeji, pozn. red.), což hodnotím jako vysokou míru vstřícnosti. Ale samozřejmě je to určitá etapa, zdaleka ne ještě závěrečná,“ dodal Herman.
Podle něj už nějaké sumy v diskusi zazněly, nechce je ale zveřejňovat, aby nemařil závěry plánovaného odborného posudku. Jasněji by mohlo být během několika měsíců, upřesnil Herman.
Společnost AGPI, která vepřín vlastní, dříve chtěla jednat o výměně za jiný objekt vhodný pro chov prasat. Letos v září však nevyloučila ani vládou preferované řešení, kdy by areál v Letech státu prodala. Stále však upřednostňuje stavbu nového závodu.
Posudek, který určí hodnotu areálu, je podle firmy základním předpokladem pro další postup. „Myslím, že cena pro jednání bude vstupní a záleží potom na dalších podmínkách a vyjednávání. V případě, že by cena byla zajímavá, můžeme přistoupit k dalším krokům. V případě, že by nebyla, tak bychom pokračovali v našich požadavcích,“ reagoval na krok vlády místopředseda představenstva AGPI Jan Čech.
Vyřešit dlouholetý problém je jednou z priorit ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), o jehož odchodu z vlády se spekuluje v souvislosti s obměnou kabinetu avizovanou premiérem Bohuslavem Sobotkou. „Myslím, že to je obrovský dluh České republiky vůči obětem romského holocaustu a i mezinárodní problém. Myslím, že bychom to dotáhnout měli,“ řekl Dienstbier.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
